Astronomické události

I když nás od místa zatmění dělí tisíce kilometrů, díky moderním technologiím a internetu můžeme tyto úkazy „pozorovat“ alespoň v přímém přenosu. Já osobně sledoval na třech PC tři různé on-line streamy a k tomu povídání na TV Noe. Potěšilo mě, že úkaz byl nakonec z většiny lokalit viditelný a úspěšné pozorování potvrdil i náš kolega Vic přímo z Austrálie – o to více se těším na jeho povídání o zatmění a jižní obloze již příští týden na Astronomickém setkání 19. 11. v Klubu Na Rampě.

Následujícího večera jsem využil tlakové výše nad střední Evropou a tím pádem jasného počasí a vyrazil pozorovat Jupiter. Jelikož jsem právě v domácí rekonvalescenci po chirurgickém zákroku, byl jsem rád, že se mi podařilo dostat 12palcový Dobson na zahradu za dům. Již letmý pohled do okuláru po krátké temperaci přístroje, nasvědčoval dobrým podmínkám. U dalekohledu namířeného na Jupiter jsem strávil asi hodinu – pozoroval jsem průchod GRS a zvlášť zajímavá je oblast v SEB, která za ní následuje. Naopak NEB je výrazně dvojitý s jemnou strukturou. Seeing byl velmi dobrý na úrovni Antoniadi II a dovolil bez problémů používat zvětšení až 300x. Nejlepší pohled byl s binokulární hlavicí při zv. 170x a 215x.

V průběhu pozorování jsem pořídil kresbu a zkusil i fotografii v primárním ohnisku prodlouženém barlowým členem na f11. Na přiložené fotografii se jedná o jeden snímek exp. 1/50 sec. při ISO 400.

Natočil jsem také krátké video, které jsem ke zpracování zaslal raději MaGovi, protože Registax není můj oblíbený software… Tak třeba z toho ještě něco vytáhne.

AM

Když jsem minule psal o pohádkové noci, nečekal jsem, že by mohla nastat noc ještě lepší. Ale na to, co jsme s Alešem zažili v Jizerských horách z 21. na 22. října 2012, určitě jen tak nezapomeneme.

Měl to být jen normální výjezd nad inverzní oblačnost za letošními Orionidami, nakonec z toho byla noc plná superlativů.

(Pokračování textu…)

Do Česka vtrhlo inverzní počasí a tak si na Liberecku připadáme spíše jako na sklonku Babího léta. Jasné dny a noci jsou na horách doprovázeny teplým a suchým počasím. To nás vyprovokovalo k výletu na oblíbené stanoviště v polském lomu. Teplota v průběhu noci klesla od 16 k 9 stupňům a zatímco na počátku se s námi loučila letní souhvězdí, ke konci jsme se oddávali typicky zimní obloze v čele s Orionem. Už samotný úvod pozorování byl úchvatný, neboť zapadající srpek Měsíce byl u obzoru pěkně deformován, což jsem narychlo zachytil, alespoň při ohnisku 85 mm.

Zapadající Měsíc 19. 10. 2012, animaci proklikněte zde.

(Pokračování textu…)

Třetím rokem jsme se sešli společně s polskými kolegy na Stogu Izerskim. Bylo to ale poprvé, kdy nepřálo počasí. Předchozí dva ročníky bylo zcela vymeteno. Přesto se nedá hovořit o neúspěchu. Stihli jsme využít techniku alespoň odpoledne a slušně navštívené byly také všechny přednášky. Přinášíme tedy alespoň obrazové vzpomínky a vězte, že má smysl si na Stog hned za našimi hranicemi někdy zajet. Je tam krásně.

3. října nastala pěkná konjunkce jasné Venuše s hvězdou Regulus v souhvězdí Lva. Tato hvězda 1. velikosti je sama o sobě dosti jasná, ale ve chvíli, kdy se nacházela jen něco přes 0,1 stupně daleko od Venuše, jejíž jas vyjadřujeme zápornou velikostí -4, byl jen nepatrným bodíkem světla v jasu Jitřenky. Lev tak měl ve svém srdci mnohem jasnější hvězdu než obvykle (arabsky Al Kalb al Asad = srdce Lva). Proto jsem neváhal nafotit si to na památku.

Na tomto panoramatickém snímku je Venuše dvakrát, protože se zrcadlí v kaluži. Snímek jsem vytvořil složením čtyř snímků nad sebou. Krajinu dobře osvítil Měsíc před poslední čtvrtí. Podzimní barvy ale udělaly své..
Další panoráma dobře ukazuje celkovou situaci na obloze. U pravého okraje se krčí Jesličky a vlevo od Lva se klenul Velký vůz.

Martin Gembec

Když se včera večer o půl jedenácté po přechodu studené fronty znenadání vyjasnilo, neměl jsem připravený žádný pozorovací plán. Po minulých nocích věnovaných například galaxiím v Pegasu, supernově v Pastýři či současným šesti nejjasnějším kometám to chtělo něco neokoukaného. (Pokračování textu…)

Nedělní ranní sluníčko mě navzdory půlnočnímu návratu z Jizerky, vytáhlo z postele už asi v 8 hodin, tak jsem si došel pro čerstvé pečivo a bohatě posnídal. Zbytek rodiny ještě spokojeně spal, tudíž jsem si do obývacího pokoje natahal kufry s technikou, otevřel okno a na stativ našrouboval 70mm ED refraktor s herschelovým hranolem. Pár skupin drobných skvrnek bylo vše, co mi pohled na fotosféru nabídl. Doufal jsem, že v protuberančním dalekohledu to bude zajímavější. A také bylo. Po obvodu plálo několik pěkných protuberancí, které se rychle vyvíjely. V dalekohledu Lunt 60 se mi dobře osvědčil nový zoom okulár WO 7,5-22,5 mm. Nakonec jsem zkusil pořídit i fotografii. K tomu jsem použil rovněž nedávný přírůstek do výbavy – barlow set Baader 2,25x, který lze snadno připojit na T-ring a zrcadlovku. Překvapilo mne celkem vysoké ISO a dlouhý čas, který jsem musel použít k zachycení protuberancí, ale vzhledem k výsledné světelnosti systému se není čemu divit. Přiložená fotografie je výsledkem jednoho snímku narychlo upraveného v Adobe Camera Raw, ale při složení více záběrů a náročnější úpravě by výsledek mohl být celkem zajímavý.

Aleš Majer

Část 1. Příjezd

Jsme čerství členové KaL, Karel Bůna se synem Martinem a rádi cestujeme na nová místa ve snaze najít co nejlepší podmínky pro našeho koníčka, kterým je astronomické pozorování a astrofotografie. V roce 2010 jsme společně  s M. Gembecem, dalším členem KaL, absolvovali akci Lapání hvězd 2010 při cestě do vnitrozemí Chorvatska do oblasti Donjiho Lapače, v roce 2011 jsme potom s Pavlem Vabrouškem a Jakubem Černým pro změnu navštívili chorvatský ostrov Korčula v rámci Lapání hvězd 2011. Do roku 2012 jsme vstupovali s tím, že bychom opět rádi cestovali do zahraničí za tmou, ovšem vzhledem k Martinově maturitě a následným přijímacím zkouškám na VŠ budou termínově naše možnosti omezené. Takže když v dubnu 2012 začal Pavel  Vabroušek organizovat výlet do alpského centra pro astronomii k manželům Ouředníkovým se stanoveným termínem kolem květnového Novu, věděli jsme, že tohoto se účastnit nemůžeme. Protože ale květnové počasí plánovanému výletu  dlouhodobě nepřálo, Pavel změnil plán, odcestoval do Egypta a my jsme společně se zaplacením zálohy domluvili předběžný termín návštěvy alpského centra pro astronomii na srpen.  Následně byl závazný termín dohodnutý počínaje pátkem 17.8.2012. Chtěli jsme sice jet o pár dní dříve, ovšem smířili jsem se s tím, že vzhledem ke kompletnímu obsazení centra vědci z Max-Planckova institutu z Německa to možné nebylo.

(Pokračování textu…)