Astronomické události

Po zlatém úspěchu Báry Špotákové na LOH v Londýně, jsem vyrazil na zahradu za domem s binarem 32×88 a Sky Atlasem 2000. Teď v létě jsou okolní lampy veřejného osvětlení celkem slušně odstíněny bujnou vegetací a lze najít temné zákoutí, kde příliš neruší. V zenitu svítila Vega a Deneb, tak jsem zamířil binar tímto směrem. Díky zalomení 90° okulárů je pozorování v nadhlavníku velmi pohodlné. Otevřel jsem atlas na příslušné stránce a začal postupně projíždět objekty v něm zakreslené. Některé otevřené hvězdokupy NGC a IC katalogu v Labuti mě poměrně zklamaly. Byl bych pokračoval dále, měl jsem v plánu počkat na východ Jupiteru a vytáhnout 5″ refraktor, ale kolem půl jedné se zatáhlo. Šel jsem si lehnout a natáhl budík na 3:15, abych případně zahlédl GRS.

Po procitnutí a vyhlédnutí z okna nad východem majestátně svítil Jupiter s Venuší. Byl jsem však již líný ustavovat paralaktickou montáž a vytahovat velký refraktor, tak jsem vyrazil ven pouze s malým ED refraktorem 70/420mm. Při zv. 135x a 189x byla GRS krásně patrná, ale ještě hezčí divadlo předvedla dvojice měsíčků Ganymede a Europa – v rozmezí několika minut se Ganymede schoval za kotouč planety, zatímco Europa zpoza něho vykoukla. Z povzdálí tomu přihlížel další měsíc Io. Kresba zachycuje pozice měsíčků na začátku (Ganymede) a na konci (Europa) pozorování. Ačkoliv se pozorovací podmínky Jupiteru budou stále zlepšovat, stojí za to si občas přivstat už nyní.

Aleš Majer

Zatímco Martin v minulém příspěvku pozici Saturnu, Marsu a Spici na večerní obloze pouze modeloval v programu Stellarium, já jsem vyrazil toto seskupení vyfotit. Můj původní záměr – vyfotit tuto trojici zapadající za Ještědem zhatil poměrně široký pás oblačnosti nad jihozápadem. Musel jsem tudíž fotografovat dříve, než objekty klesnou do mraků.

(Pokračování textu…)

Klub astronomů Liberecka se od roku 2009 angažuje v projektu Jizerské oblasti tmavé oblohy a ve spolupráci s dalšími subjekty zde pořádá různé astronomické akce. Jednou z tradičních je naše účast na Anenské pouti, která se každoročně odehrává poslední červencovou sobotu na Jizerce.

I letos jsme přivezli dalekohledy na pozorování Slunce. ED refraktorem s Herschelovým hranolem jsme návštěvníkům ukazovali fotosféru – viditelný povrch Slunce, na kterém spatří skvrny a fakulová pole. Protuberančním dalekohledem Lunt bylo možné pozorovat na obvodu Slunce tři velké protuberance a další filamenty na kotouči. Obří binar Vixen byl k dispozici pro pozorování okolní krajiny. Akce se vydařila, návštěvníků bylo několik tisíc a po celý den bylo jasno až do 16 hod., kdy se obloha zatáhla a z dálky se začala ozývat blížící se bouřka. Co bylo na Slunci v sobotu vidět reprezentují snímky ze Solar Dynamics Observatory.

Další fotografie naleznete i v Jabloneckém deníku.

Aleš Majer

Kometa Machholz se sotva prosmýkla zorným polem korónografu SOHO a už je viditelná na večerním nebi. Tato zpráva mě po pravdě docela zaskočila, ale neváhal jsem ani chvíli, zda ji vyjet pozorovat. Jenom se řešilo kde. Buňka Vic, Aleš, Mag nakonec vyrazila na vyhlídku na Dobré Vodě. Obloha byla velmi průzračná, seeing parádní, ale severozápad zdobily cirry.

96P/Machholz 23. 7. 2012, 20:45 UT.
ED80/600 (f402 mm), Canon 30Dmod, 6x20s, ISO400

(Pokračování textu…)

Ačkoli se mi to teď zpětně jeví jako nemožné, zákryt Jupiteru Měsícem byl přeci jenom z Jablonce nad Nisou pozorovatelný a to i přesto, že se už kolem půlnoci definitivně zatáhlo nad východní částí oblohy.

Paradoxně ještě do 3:28 jsem Měsíc registroval přes závoj oblačnosti a nedaleká i když hůře viditelná kulička Jupiteru byla moc hezkým doplňkem. Bohužel na zákryt ve 3:40 se Měsíc neobjevil. Naprosto nečekaně ale vylezl na výstup, kdy se obloha doslova slitovala a skýtal se pohled na jasnou díru přesně kolem Měsíce. Od 4:15 do 4:25 tak byl Měsíc vidět a tak jsem si vychutnal výstup měsíčku Ió a pak i Jupiteru samotného přímo přes dalekohled. Na závěr jsem to rychle zdokumentoval nazoomovaným kompaktem. Takže to bylo vlastně docela pěkné ponocování (s marným čekáním na případnou polární záři).

A jak jste dopadli vy? No, využijte komentáře nebo sem něco připište, třeba jsem nebyl sám. Sledovat můžete také galerii na astro.cz.

Martin Gembec

Vic pozoroval z Německa

Původní předpoklad, že budu pozorovat z hvězdářského kopečku na Kopanině, vzal za své hned po té, co ve 3 ráno zazvonil budík. Nasunutá oblačnost mě donutila změnit plány, bylo potřeba jet co nejvíc na severozápad, kde bylo ještě jasno. Bohužel času do začátku úkazu nezbývalo mnoho.

Když jsem za půl hodiny zastavil u Bílého Kostela, severní obzor byl krásně čistý, ale na východě zůstala oblačnost příliš hustá. Měsíc vypadal jako mastný flek a i svit Venuše se sotva prodíral skrz mraky. První část jsem tedy odpískal a soustředil se na druhé dějství. A to se vydařilo na 100%.

Skončil jsem nakonec v německém Ebersbachu, kde jsem po čtvrté hodině ranní rozbalil techniku – oblíbený binokulár 32×125 – v parku v centru městečka. Obloha byla čistá a tak jsem mohl odpozorovat výstup Jupitera se svými měsíčky zeza neosvětlené části Měsíce a navíc ještě zákryt hvězdy 6,2 mag za osvětlený srpeček.

Zatímco měsíčky vykoukly a rychle se rozzářily, kotouč planety vystupoval déle než minutu. Jupiter působil v dalekohledu majestátně, ale nejhezčí byl pohled volným okem. Světlou tečku jsem překřtil na trade mark – ☾™.

Celý úkaz sledovala z povzdálí planeta Venuše, která vypadala jako povedená zmenšenina, neboť jevila stejnou fázi jako Měsíc.

Jsem rád, že jsem vyrazil a viděl tento vzácný úkaz, ale mrzí mě, že jsme se v rámci KaLu lépe nedomluvili. Tak snad příště…

Vic KaL ◊!

V neděli 17. června se na Den otců uskutečnila hojně navštívená akce, na které nechyběl se svými dalekohledy ani Klub astronomů Liberecka.

Tradiční akci navštívilo několik tisíc návštěvníků, kteří měli díky jasnému počasí možnost podívat se na fotosféru Slunce pomocí dalekohledu s herschelovým hranolem i protuberančním dalekohledem Lunt. Slunce přichystalo pěknou podívanou v podobě velkých skupin skvrn s detailní strukturou a velice aktivní bylo i v Ha dalekohledu – po obvodu se nacházelo hned několik krásných protuberancí. Pozemní předměty bylo možné pozorovat pomocí obřího binaru Vixen 125 mm.

Za úspěch akce vděčíme Vicovi a Alešovi.

Že se i v období kolem slunovratu, kdy v našich zeměpisných šířkách nenastává astronomická noc, dá pozorovat, dobře ukázala minulá noc.
S libereckými kolegy z našeho klubu astronomů jsme se domluvili na výjezdu na Kopaninu, tentokrát na romantické místo u pomníčku na Košovech. V plánu jsem měl pozorovat asteroidy. Těm nevadí, že není pořádná tma. A ta ani nebyla, když jsem ve 23 hodin dorazil na smluvené místo.
Ladin, HoPi a Cassi dorazili později, když už jsem měl binar 125 mm připravený, pozoroval Saturn s Marsem a neúspěšně se pokoušel o kometu C/2009 P1 (Garradd).

Strom u pomníčku na Košovech, foto: Cassi

(Pokračování textu…)

Vzpomínky na přechod Venuše přes Slunce nemohu tak nějak vytěsnit ani po více než deseti dnech. Navíc jsem byl vystaven do situace, kdy jsem pořádně nestíhal zpracovat ani fotografie, které jsem pořídil a bylo mi líto některé z nich nevystavit jako vzpomínku na tento nádherný úkaz. Mezitím i další členové Klubu astronomů Liberecka se k přechodu vraceli a tak tu nyní máme ten správný okamžik, kdy se můžeme ohlédnout za tím neskutečně zvláštním a krásným ránem 6. června 2012.

Přípravy na pozorování, oblaka nad Jizerkami a Měsíc v pozadí

První, co se mi vybaví po příjezdu na místo, je pohled na oblohu. Nad Krkonošemi leží jakýsi vlnový oblak a nad Jizerkami se vznáší celkem nedaleko oblaka středních pater. Naštěstí se zdá, že úkaz v žádném případě nic neohrozí, cirry jsou ještě kdesi na západě. Přípravy techniky prokládám dokumentací, jak se nám to daří. (Pokračování textu…)