Astronomické události

Jedna z nejlepších nocí na Rozdrože byla střídána druhou. Ta přišla v noci ze soboty na neděli (25. / 26. ledna 2020) Kromě směru k Jelenie Góře bylo v jednu chvíli zataženo skoro všude a tak obloha pěkně ztmavla a hodnoty širokoúhlého SQM dosahovaly na zimu neuvěřitelných hodnot až 21.50. Využili jsme tuto noc k pozorování špeků i protřelých objektů noční oblohy a tak jsme se dostali postupně do stádia, kdy kolega hlásil, ať jdeme do 40 cm dobsona kouknout na „hvězdu večera“, aby ji následně vystřídala jiná, ale jak psal Ladin na fóru, vše vyvrcholilo pozorování M51, na kterou jsme neváhali vytáhnout již odjíždějícího Aleše. Já jsem si pro radost cvakl kometu C/2017 T2 (PanSTARRS) přes newtona a zkusil i pár dalších objektů, které jsme pozorovali.

(Pokračování textu…)

Byl to přesně jeden z těch zimních dnů, kdy se přes den honí mraky, ale vy víte, že za horami bude jasno, a tak vyrážíte večer s kamarády do polských Jizerek. Ale jaká to byla noc. Vystupujete na Rozdroże Izerskie a nad hlavou se vám klene pěkná Mléčná dráha a spousta hvězd. A nefouká. Pohodu narušuje jen lehce lezavá zima, vlastně pořádný mráz, až k mínus deseti. A námraza, kdovíodkud, asi jediná připomínka toho, že vzduch je přeci jen trochu vlhčí. Vytahujeme tedy nádobíčko. Tu větší či menší dalekohled, tam montáže a stativy s kamerami a foťáky. A šou může začít.

(Pokračování textu…)

Nejen v Jablonci, ale i kousek od Jablonce se tu noc na Nový rok blbnulo. V podstatě každý z aktivních členů KaLu zrovna něco dělal. Dva dokumentovali tmu na Liberecku a v Jizerkách, Roman fotil doma na dvorku, Aleš byl zrovna v Turnově na hvězdárně a Vic doma tak říkajíc za komínem. Já jsem tedy potřeboval otestovat montáž Vixen Polarie na stativu s klínovou hlavou. Kromě toho byl v plánu test únosnosti CG5 GT s dvacítkou Orion CT8 v karbonu. Nutno předeslat, že oba testy byly úspěšné, takže to byl příjemný začátek roku. Ale nejdřív ještě zpět ke klukům, co jeli mimo jiné do Jizerek. Jejich celooblohovka z Rozdroze dokumentuje jednak to, že noc to byla celkem pěkná, ale také fakt, že se ani v zenitu neobejdeme bez světelného znečištění. Naštěstí je obloha stále dost tmavá, aby nám dělala radost. Snímáno Sigmou 2,8/4,5 mm (expozice 10 min, ISO 400, f3,5), foto: Martin Mašek.

(Pokračování textu…)

Ve střední Evropě už je jen velmi málo míst, kde se nachází téměř přírodní noční obloha s minimem Majznerova světla (pozn. redakce: slangové označení pro světlo z umělých zdrojů rozptýleného v zemské atmosféře, pojmenováno na počest jistého amatérského světlaře, který tvrdí, že existuje znečištění tmou). Pár dní druhém srpnovém novu vypadala předpověď počasí velmi dobře a tak jsme se 3. září po poledni vydali s Vicem na tradiční výjezd do rakouských Alp, které patří mezi nejtmavší lokality v dostupném okruhu.

Vrchol Edelweissspitze (označen šipkou) s alpskou silnicí 

(Pokračování textu…)

Vidíš tu tečku? To je ten Merkur. Počkej, to si musím taky vyfotit!

Mimořádná přízeň počasí přinesla možnost pozorovat Merkur na Slunci, alespoň tedy od Frýdlantu, přes Liberec, Jablonec a Turnov na Jičínsko. Zkrátka většina členů Klubu astronomů Liberecka si pozorování užila a bylo nám potěšením se o úkaz podělit i s dalšími šťastlivci u našich dalekohledů v Turnově a v iQLANDII. 

(Pokračování textu…)

Bylo to na dlouhá léta poslední zatmění Měsíce, ale po sérii předchozích dvou úplných zatmění, která proběhla na jasné obloze jsme si nemohli ani vysnít lepší tečku. I tentokrát jsme měli štěstí a přes zpočátku nepříliš nadějnou předpověď počasí se zcela vyjasnilo a tak jsme si spolu s návštěvníky hvězdárny v Turnově užívali pohledy na krajinu, planety, souhvězdí i deep-sky objekty, ale především na úžasný Měsíc ponořený stále více v zemském stínu.

(Pokračování textu…)

S příchodem letošního jara se na svazích jizerských hor objevil nový, pravděpodobně zatím endemický druh agresivního sudokopytníka, identifikovaný pomocí záběrů z fotopastí jako Býk jizerskohorský (Taurus iserinus). Tento ryze noční tvor trpí silnou fotofobií tedy světloplachostí (zvláště z umělého osvětlení v noční krajině), a proto se jeho pravděpodobný sporadický výskyt omezí na neobydlená teritoria ve vyšší nadmořské výšce. Z úkrytu vychází nejčastěji za jasných, leč bezměsíčných nocí, protože jeho světločivný aparát má oproti jeho zakrnělým blízkým druhovým příbuzným, kteří se v Jizerských horách vyskytují již hojně a dlouhodobě, schopnost akumulovat více fotonů. Díky tomu vidí lépe a ostřeji než jiné poddruhy této čeledi…

(Pokračování textu…)

Naše účast na tradiční výstavě cestovního ruchu dospěla k desetiletému výročí a nutno říct, že se mimořádně vydařila. Náš stánek pro letošek nabobtnal a kromě tématu tmy a svícení jsme přidali i 3D tisk, který měl mimořádný úspěch, jak co do obdivu už vytištěných objektů, tak proto, že 3D tiskárna na místě rovnou tiskla výroční visačky JOTO.

(Pokračování textu…)