Opravdu nečekané vyjasnění, stejně jako zážitky jsme si dnes odvezli z našeho už pomalu oblíbeného stanoviště u Košov nedaleko Jablonce nad Nisou. Což kometka byla nádherná. Hlavně binokulárně a fotograficky, ale ten odjezd domů… No, nakonec jsme jak mě, tak hlavně Vice vyhrabali.
Ačkoli nástup vysoké oblačnosti hodlal vše překazit, přeci jenom jsme měli štěstí a mohli si užít vynikajících pozorovacích podmínek. Proto jsme kometu mohli pozorovat z více lokalit a to dokonce i pouhým okem. Nejhezčí však byla pochopitelně ve větších binokulárech.
Kometa je na snímku nápadnější, než byla vidět okem, ale v této době jsme ji bez obtíží jako hvězdičku s kouskem ohonu pozorovali. (Pokračování textu…)
Ráno jsem jako Zarathustra vstal se Zorou a předvstoupiv před Slunce jsem naň zamířil dva dalekohledy – jeden pro sledování fotosféry a druhý pro pozorování protuberancí v chromosféře. V obou přístrojích je Sluníčko velmi pěkné a určitě stojí za pohled.
Dvě velké skvrny jsou dokonce přes brýle z Baader AstroSolar folie bez problémů vidět pouhým okem. Udělal jsem i pár snímků a pro porovnání stáhnul obrázek z SDO (samozřejmě že ve vyšším rozlišení je detailnější…). Ráno se tedy vydařilo, no a doufám, že večer ještě zpříjemní kometa…
Aleš Majer
Tak se některým z nás přeci jen zadařilo. Severozápad byl vysvobozen z nízké oblačnosti, ale neskutečně hrozila oblačnost vysoká. Přesto se z některých pozorovacích stanovišť dalo triedrem kometu bez obtíží pozorovat. Níže je koneckonců fotka, která dokazuje, že na Jablonecku to byla opravdu klika na díru v oblačnosti nad západem. Bohužel někteří naši členové hlásí neúspěch, tak snad zítra.
Kometa 135 mm objektivem nad Ještědem. Martin Gembec (Pokračování textu…)
S napětím očekávaná jasná kometa PanSTARRS se před pár dny stala pozorovatelnou i ze severní polokoule, čemuž u nás doposavad bránila hustá vrstva oblačnosti. To by se mělo změnit v následujících dnech, kdy předpověď počasí naznačuje, že se konečně snad dočkáme i v ČR. Kometa by měla být dobře viditelná pouhým okem na soumrakové obloze nad západním obzorem, podobně jako na ilustračním snímku Chrise Cooka z 13. 3. pořízeném v Massachusetts v USA.
Pokud chcete zkusit odhadnout jasnost komety, můžete to zkusit dle návodu na webu České astronomické společnosti. Také si zde můžete přečíst, jak kometu vyfotografovat.
Spoustu dalších zajímavých fotografií z posledních dnů si prohlédněte zde: http://spaceweather.com/gallery/index.php?title=comet. A my jenom doufáme, že brzy přidáme vlastní povedené snímky.
Po téměř měsíci (poslední pořádné pozorování deep-sky mám v diáři poznamenáno 6. 2.) depresivního zataženého počasí se konečně vyjasnilo. Dokonce ani neruší Měsíc, který vychází až po půlnoci. Takže není co řešit – rychlá dohoda po chatu, pár telefonátů a čtyři členové KaLu vyráží mrznout na Jizerku.
Vic bere „almaru“ tedy 16“ dobson, tak tentokrát vyrážím na lehko pouze s binarem a nabírám Patise s malým refraktorem. U Pešákovny se scházíme po 20. hodině a cestou ještě objevujeme neznámé pozorovatele se 6“ Newtonem na Mořině – lákáme je, ať se přidají k nám, ale jsou již zmrzlí a chystají se balit. Nejprve se kocháme hvězdnou oblohou, kterou jsme tak dlouho neviděli a vyhledáváme tradiční pecky zimního nebe – mlhovinu v Orionu, Plejády, M1, M41 atd. Velkým dobsonem pak projíždíme hlavně planetární mlhoviny. S klesající teplotou naopak rostou hodnoty SQM a kolem 23 hod. dosahují v zenitu ke 21,4. Tak přichází na řadu galaxie. Nejen kupa v Panně a prosáklé Messiery, ale i méně známé kousky v jarních souhvězdích. S Patisem balíme před půlnocí, Vic s HoPim ještě zůstávají. Chystám se totiž ráno na trochu odlišný lov…
V pondělí ráno při venčení psa jsem si všiml, že Slunce vychází nedaleko vrcholku Černé Studnice a právě dnešek by mohl být tím dnem, kdy bude přímo za rozhlednou. Tak jako ve druhé polovině dubna jezdíme chytat západ Slunce za Ještědem, začátkem března lze z Jablonce vidět jeho východ právě za Černou Studnicí. Přivstal jsem si, přichystal dalekohled s fotoaparátem a vyrazil se stativem před dům – čekání se vyplatilo. Nejprve sluneční záře zalila okna na rozhledně, pak se objevil sluneční kotouč a koulel se po úbočí hory, až se ocitl přesně za siluetou rozhledny. Použití ND filtrů byla dobrá volba, která mi umožnila předem zaostřit na rozhlednu, nicméně i na slunečním kotouči za ní lze rozeznat sluneční skvrny.
Aleš Majer
Mlhovina Roseta v souhvězdí jednorožce – foceno 4.3. na Jizerce s použitím několika expozic z 6.2. (celkem použito 29 expozic po 6-ti minutách přes dalekohled SW ED 80/600 s rovnačem Vixen 0,67 – ohnisková vzdálenost ~ 402mm)
Jan Pícha
Vítejte v prvním jarním měsíci s novou mapkou. Stahovat můžete jako obvykle v PDF. Hlavním objektem zájmu měsíce března bude poměrně jasná kometa C/2011 L4 (PanSTARRS). Je škoda, že tato opravdu jasná kometa bude většinu času trávit úhlově nedaleko Slunce, protože jinak by šlo o pěkný objekt viditelný perfektně pouhým okem. Její jasnost se totiž může pohybovat mezi 2 a 3 mag v polovině března a to je srovnatelná jasnost, jakou mají například hvězdy Velkého vozu. Na druhé straně nemusíme být zklamáni, pokud se patřičně vybavíme triedrem. Poté uvidíme krásnou kometku s ohonem. K vyhledání polohy komety můžete využít druhou stranu mapky. Boj se soumrakem a vyhledávání komety poblíž srpku Měsíce začne někdy 12. nebo 13. března.
Z dalších objektů nesmíme zapomenout na planetu Jupiter, která je stále výborně viditelná večer. Ranní ptáčta jistě ocení také Saturn.
jaro začíná 20. března. Všimněte si, že je to o den dříve, než je v učebnicích, ale v 21. století jaro už prostě 21. března nezačíná. Nezapomeňte na konci března na změnu času. Připadá na neděli 31. 3. ve 2 h ráno, kdy se skočí rovnou na trojku.
Aktuální vydání Nebeského cestopisu na Českém rozhlasu Leonardo 16. 2. 2013 bylo aktuálně věnováno také hvězdárně Pavla Vály v Liberci. Pořad si můžete poslechnout zde, část věnovaná hvězdárně začíná v čase 33:30. Povídání shrnuje významné období v popularizaci astronomie na Liberecku, na kterém má Pavel velký podíl. Jeho hvězdárnu jsme měli možnost navštívit několikrát a pohled přes dalekohled AS 110/1600 patřil mezi vrcholné zážitky. Jsme rádi, že Pavel je jedním z členů Klubu astronomů Liberecka, současné pobočky České astronomické společnosti.
Více snímků z návštěvy Hvězdárny Artura Beera najdete v článku o setkání amatérů Star Jizerky 2006.
Vic a MaG
