Astronomické události

Po téměř měsíci (poslední pořádné pozorování deep-sky mám v diáři poznamenáno 6. 2.) depresivního zataženého počasí se konečně vyjasnilo. Dokonce ani neruší Měsíc, který vychází až po půlnoci. Takže není co řešit – rychlá dohoda po chatu, pár telefonátů a čtyři členové KaLu vyráží mrznout na Jizerku.

Vic bere „almaru“ tedy 16“ dobson, tak tentokrát vyrážím na lehko pouze s binarem a nabírám Patise s malým refraktorem. U Pešákovny se scházíme po 20. hodině a cestou ještě objevujeme neznámé pozorovatele se 6“ Newtonem na Mořině – lákáme je, ať se přidají k nám, ale jsou již zmrzlí a chystají se balit. Nejprve se kocháme hvězdnou oblohou, kterou jsme tak dlouho neviděli a vyhledáváme tradiční pecky zimního nebe – mlhovinu v Orionu, Plejády, M1, M41 atd. Velkým dobsonem pak projíždíme hlavně planetární mlhoviny. S klesající teplotou naopak rostou hodnoty SQM a kolem 23 hod. dosahují v zenitu ke 21,4. Tak přichází na řadu galaxie. Nejen kupa v Panně a prosáklé Messiery, ale i méně známé kousky v jarních souhvězdích. S Patisem balíme před půlnocí, Vic s HoPim ještě zůstávají. Chystám se totiž ráno na trochu odlišný lov…

V pondělí ráno při venčení psa jsem si všiml, že Slunce vychází nedaleko vrcholku Černé Studnice a právě dnešek by mohl být tím dnem, kdy bude přímo za rozhlednou. Tak jako ve druhé polovině dubna jezdíme chytat západ Slunce za Ještědem, začátkem března lze z Jablonce vidět jeho východ právě za Černou Studnicí. Přivstal jsem si, přichystal dalekohled s fotoaparátem a vyrazil se stativem před dům – čekání se vyplatilo. Nejprve sluneční záře zalila okna na rozhledně, pak se objevil sluneční kotouč a koulel se po úbočí hory, až se ocitl přesně za siluetou rozhledny. Použití ND filtrů byla dobrá volba, která mi umožnila předem zaostřit na rozhlednu, nicméně i na slunečním kotouči za ní lze rozeznat sluneční skvrny.

Aleš Majer

Mlhovina Roseta v souhvězdí jednorožce – foceno 4.3. na Jizerce s použitím několika expozic z 6.2. (celkem použito 29 expozic po 6-ti minutách přes dalekohled SW ED 80/600 s rovnačem Vixen 0,67 – ohnisková vzdálenost ~ 402mm)

Jan Pícha

Vítejte v prvním jarním měsíci s novou mapkou. Stahovat můžete jako obvykle v PDF. Hlavním objektem zájmu měsíce března bude poměrně jasná kometa C/2011 L4 (PanSTARRS). Je škoda, že tato opravdu jasná kometa bude většinu času trávit úhlově nedaleko Slunce, protože jinak by šlo o pěkný objekt viditelný perfektně pouhým okem. Její jasnost se totiž může pohybovat mezi 2 a 3 mag v polovině března a to je srovnatelná jasnost, jakou mají například hvězdy Velkého vozu. Na druhé straně nemusíme být zklamáni, pokud se patřičně vybavíme triedrem. Poté uvidíme krásnou kometku s ohonem. K vyhledání polohy komety můžete využít druhou stranu mapky. Boj se soumrakem a vyhledávání komety poblíž srpku Měsíce začne někdy 12. nebo 13. března.

Z dalších objektů nesmíme zapomenout na planetu Jupiter, která je stále výborně viditelná večer. Ranní ptáčta jistě ocení také Saturn.

jaro začíná 20. března. Všimněte si, že je to o den dříve, než je v učebnicích, ale v 21. století jaro už prostě 21. března nezačíná. Nezapomeňte na konci března na změnu času. Připadá na neděli 31. 3. ve 2 h ráno, kdy se skočí rovnou na trojku.

Aktuální vydání Nebeského cestopisu na Českém rozhlasu Leonardo 16. 2. 2013 bylo aktuálně věnováno také hvězdárně Pavla Vály v Liberci. Pořad si můžete poslechnout zde, část věnovaná hvězdárně začíná v čase 33:30. Povídání shrnuje významné období v popularizaci astronomie na Liberecku, na kterém má Pavel velký podíl. Jeho hvězdárnu jsme měli možnost navštívit několikrát a pohled přes dalekohled AS 110/1600 patřil mezi vrcholné zážitky. Jsme rádi, že Pavel je jedním z členů Klubu astronomů Liberecka, současné pobočky České astronomické společnosti.

Více snímků z návštěvy Hvězdárny Artura Beera najdete v článku o setkání amatérů Star Jizerky 2006.

Vic a MaG

Jak jste asi už zaznamenali, shoda náhod tomu chtěla, že zrovna v den, kdy očekáváme blízký průlet planety DA14, objevil se dnes ráno, kolem 4:15 našeho času (dle vycházejícího Slunce na jednom videu), nad Čeljabinskem na ruském Uralu obří bolid. Po jeho průletu zůstala na obloze nádherná stopa a došlo k několika explozím, z nichž ta nejsilnější vysypala sklo z oken a spustila alarm aut. Tento úkaz by neměl nijak souviset s planetkou, kterou očekáváme večer, ale je to i tak mimořádný úkaz.

Došlo tedy ke zranění lidí rozbitým sklem. Bolid zachytila řada z nich, ohromující jsou i videa zachycující exploze z rázových vln. Následující videa uvnitř článku. (Pokračování textu…)

V pátek 15. února Zemi těsně mine asteroid 2012 DA14. Přestože jde o bezpečný průlet, bude opravdu výjimečně těsný (v minimu necelých 30 tisíc km). Také čas průletu vychází dobře i na pozorovací podmínky z Evropy, proto jsme se rozhodli nejen podpořit nadšence mapkami k vyhledání, ale zveme vás i na veřejné pozorování, které ale proběhne jen při dobrém počasí s jasnou oblohou na východě.

Pro vaši orientaci, zde je mapka pro období největšího jasu a rychlosti asteroidu. Mapa je vygenerována pro 22:00 SEČ a pozice potom od 21 hodin. V té době bude asteroid jen 15° nad východním obzorem, ale díky úžasné rychlosti se jeho poloha rychle změní a již v 21:30 bude přes 30° vysoko. při pohledu dalekohledem můžeme očekávat „hvězdu“ o jasnosti od 7. do 8. velikosti (bez problému viditelná triedry). Tato hvězdě podobná tečka (= asteroid) se bude pomalu sunout mezi okolními vesměs slabšími hvězdami a tento pohyb by měl být patrný „v přímém přenosu“.

Vzhledem k rychlému pohybu přikládáme i mapky detailní. Dráha je již známa hodně přesně, ale přesto máme ještě obavu, zda budou sedět uvedené časové značky, aby náhodou nebyl asteroid v době průletu např. o půl stupně vedle). Snad se již nic nezmění a vše sedne, jak je na mapkách vyznačeno: první 21:00-21:20, druhá 21:20-21:50 a třetí 21:50-22:50 SEČ.

Aleš připravil tiskovou verzi vyhledávací mapky v PDF.

Martin Gembec

Přichází nejkratší měsíc v roce, ale z astronomického hlediska bude celkem zajímavý, jen aby nezlobilo počasí. Mapku si můžete opět stáhnout a vytisknout z PDF.

Hlavní cíl našich večerních pozorování bude opět Jupiter. K přechodům GRS a poloze měsíčků se věnuje druhá strana mapky. Na večerní obloze se bude hlavně v polovině února vyskytovat také planeta Merkur. Za dobrého počasí by měla být snadno viditelná asi 30 – 60 minut po západu slunce téměř nad západním obzorem.  11. února bude poblíž něho srpek Měsíce. 15. 2. se také protáhne kolem Země asteroid 2012 DA14, který rychle projde několika souhvězdími, neboť bude mnohem blíže Zemi než Měsíc. Pro vyhledání s pomocí triedru je však třeba si vyjet aktuální efemeridu. Níže vidíte, co by tam mělo být např. nastaveno.

Páteční počasí bylo v průběhu dne slunečné, dokonce ještě při cestě do volební místnosti při druhém kole volby presidenta republiky jsem sledoval krásně do ruda zbarvený sluneční kotouč. Byl poměrně vysoko nad obzorem (asi 10 st.), ale bylo možné se do něj přímo dívat bez použití filtru, což byl pravděpodobně důsledek neutěšené smogové situace posledních dní – připomnělo mi to ovzduší v mnohamilionové Káhiře, kde byl takovýto přímý pohled do Slunce na denním pořádku. Po setmění se však zatáhlo a tak jsem jel udělat pár fotek na koncert Jiřího Schmitzera do Klubu Na Rampě. Po návratu domů mne čekala jasná obloha, které vévodil Měsíc krátce před úplňkem a Jupiter.

Pozorovací půst byl již poměrně dlouhý, tak mne neodradil ani teploměr ukazující minus 12 stupňů celsia. Vytáhnul jsem tedy na zahradu pětipalcový refraktor a po krátké temperaci jej namířil na Jupiter. Díky chytrému telefonu jsem stačil zjistit, že je krátce po průchodu GRS centrálním poledníkem a již první letmý pohled do okuláru při 90 násobném zvětšení nasvědčoval slušným podmínkám. Seeing umožnil následně použít zvětšení až 170x. GRS byla opravdu výrazná, zvláště mne zaujal jasný světlý lem, který ji obklopoval. Tradičně zajímavá byla oblast za GRS čítající několik menších světlých skvrn. Ačkoliv teplota byla minus 12, panovalo absolutní bezvětří, což bylo velmi příjemné a umožňovalo pobyt venku bez rukavic. Tak mohla vzniknout i přiložená kresba.

-AM-

Počasí příjemně překvapilo a tak jsme si v Jablonci užívali krásnou zimní idylu včetně celodenního slunečního svitu. Na povrchu Slunce jsou aktuálně největší skvrny za více než půl roku. Jsou viditelné přes filtr i pouhým okem. Níže je snímek přes 8 cm ED dalekohled.

Martin Gembec