Leden 2013 přináší hned od začátku zajímavé úkazy. Jednak to je každoroční roj Kvadrantid, které by měly vyvrcholit v noci na 4. ledna, ale pak jsou to také zajímavá seskupení Měsíce a planet na ranní obloze. 5. až 7. ledna se Měsíc potká se Spikou a Saturnem v souhvězdí Panny. Poté 10. ledna s Venuší ve Štíru.
Mapky se zajímavými událostmi a informacemi pro amatérské pozorovatele opět připravil Aleš Majer. Stahujte v PDF.
Je to již více než dva roky, co jsme s Vicem navštívili hvězdárnu v Jičíně. Od té doby prošla rozsáhlou rekonstrukcí – byla kompletně inovována kopule a vylepšení se dočkal i dalekohled s montáží. Všechno vlastně spunktoval MaG, který mi v pátek večer zavolal, že by se přijel ke mně podívat na Jupiter. V tu chvíli jsem dostal nápad, jet se na něj podívat půlmetrem jičínské hvězdárny. Jeden telefonát vyřešil naši návštěvu, druhý zalarmoval Vice. Po půlhodině jsme ho již nakládali na Malé Skále a pokračovali dále do Jičína.
-AM-
Do střední Evropy vtrhla vlna arktických mrazů. S tím souvisí vyjasnění po delší době, tak se není čemu divit, že skutečně zapálení pozorovatelé vyráží za hvězdami i za těchto podmínek. Již ve 20 hodin ukazoval teploměr na Jizerce −22 °C a tak bylo jasné, že dnešní pozorování bude opravdu hard core. Sešli jsme se s Vicem kolem 22 hod. a vybalili techniku – 12“ dobson a 5“ binar. Obloha vypadala velmi slušně, pravděpodobně poslední zimní noc, kdy ještě nesvítí okolní sjezdovky. Vicovo SQM ukazovalo hodnoty kolem 20,9. Naštěstí bylo absolutní bezvětří, takže teplota pod −20 °C byla celkem snesitelná. Testoval jsem novou obuv CXS −40 s aluminiovou protimrazovou botičkou doplněnou ještě o zimní vložky. Při dvouhodinovém pobytu ve sněhu v teplotě pod −20 °C při použití jedněch outdoorových ponožek poskytovaly optimální teplotní komfort. Mimochodem k ránu byla teplota na Jizerce –27 °C.
Co se týče pozorování, neměli jsme žádný plán, takže jsme koukali na to, co nás zrovna napadlo – otevřené hvězdokupy, planetární mlhoviny, galaxie, kulovou hvězdokupu G1 v galaxii M31. Pěkná byla i kometa C/2012 K5 (LINEAR). Zpočátku byl seeing špatný, ale před půlnocí se najednou výrazně zlepšil – dalekohledy již pokrývala slušná námraza, ale podmínky dovolily použít na kulminující Jupiter v pohodě 500 násobného zvětšení. Krásné detaily jsem se pokusil zachytit na kresbě, ale nejvíce nás zaujal kotouček Ganymedu, na kterém jsme bezpečně rozpoznali tmavý, ve středu rozšířený pás v centrální oblasti. Jedinou komplikací na závěr pozorování byla nemožnost složit teleskopický dobson do transportní polohy – musel jsem ho doma odnést do vytopeného bytu, aby šel složit.
-AM-
Není to ani měsíc, co jsem prakticky stejné objekty zimní oblohy pozoroval jen v krátkém tričku. Rozdíl nebyl jen ve 40° teploty, ale i v poloze. Zatímco v Austrálii Velký pes procházel zenitem, na Jizerce se choulil nízko v korunách stromů.
Jsem rád, že jsem nakonec rozmrazil auto a vyrazil za Alešem do hor. Doma mi SQM ukazuje v těchto dnech sotva 20.0 MSA. Rozdíl celé magnitudy je opravdu markantní.
Sám jsem se zaměřil zejména na zimní otevřenky a asterismy, co jsem už dlouho neviděl. Přidal jsem i pár uhlíkových hvězd, v dobsonu pak i nějaké planetárky, dohromady dobrých 50 objektů. Překvapilo mě, kolik už padá Geminid. Byly chvíle, kdy letěly třeba tři za minutu. Hvězdou večera měla být kometa 2012 K5, která nadějně zjasňuje, ale v závěru pozorování ji suveréně překonal Ganymed. Že na něm uvidím někdy nějaké podrobnosti, to jsem opravdu nečekal. I Jupiter nabídl zajímavé detaily, které se běžně vídají jen na fotkách.
Zima nakonec nebyla tak strašná. Asi díky tomu, že jsme byli dobře vybaveni. Vyhřívané boty, péřová bunda, dvojité rukavice, kukla – bez toho do Jizerek v zimě raději nejezdit…
Vic KaL◊!
Se začátkem měsíce nechybí pravidelný přehled zajímavých úkazů a mapka Aleše Majera. Stahujte jako obvykle také v PDF. Druhá strana je jako obvykle věnována hlavně planetám a především Jupiteru, který je počátkem prosince v opozici. Nechybí ale ani informace ke Geminidám, což je meteorický roj, který letos proběhne za bezměsíčné noci a má být jako obvykle jeden z nejbohatších v roce. Na závěr se také Aleš zamýšlí nad informacemi o konci světa. Ten sice nenastane, ale stejně je zajímavé, jak je člověk snadno ovlivnitelný dezinformacemi. O tomto problému si více povíme na přednášce 4. 12. od 17 hodin v Městské knihovně v Jablonci nad Nisou. Její název je příznačný – Konec světa nebude!
Moc jasné oblohy si v posledních týdnech neužíváme. O to více po vydatném sněžení potěšil pohled na Jupiter. Aleš ho opět zkusil nakreslit:
Když jsem se včera po půlnoci potácel z baru, cestu zasněženou krajinou mi osvětloval Měsíc s Jupiterem. Doma jsem se přemluvil vytáhnout ven na chvíli alespoň malé ED a kouknout na Jupiter. Výsledek vidíte výše.
AM
Přidáváme ještě srovnání se snímkem, který byl pořízen tentýž večer v Nitře.
I když jsem měl být původně 19. 11. 2012 na výročním posezení KaL, tak jsem na základě předpovědi počasí hodinu před plánovaným odjezdem do Jablonce n. N. přehodnotil priority a odjel s kolegou Mrklasem do Mařenic. Na dlouhou dobu poslední slušné počasí nám mělo dopřát otestování nového motorizovaného dobsona 400/1800, kterého je Standa šťastným majitelem. A to se také stalo. Nemá cenu zde popisovat naše nadšení, kdo měl možnost s podobným přístrojem pozorovat, tak ví, co to je mít k dispozici takové dělo!
Přidávám obrázek Jupiteru, který vznikl po zpracování krátkého videa v Registaxu. Snímáno přes okulár 9 mm Canonem 550D. S pozorováním naživo se to však nedá srovnat!
Takže věřím, že kolegové toto přijmou jako omluvenku za neúčast na posezení v Jablonci nad Nisou a uznají mi to jako jinou formu slavení!
JK
—
Nádherný popis a skvělý snímek jsou více než dostatečnou omluvenkou :-) Díky moc a gratuluji. Těším se na nějaké společné pokoukání mimo jiné s novým dobsonem. MaG
Další vydařené pozorování Jupiteru jsem absolvoval krátce po půlnoci z neděle na pondělí. Po shlédnutí sci-fi filmu 2012 v televizi jsem při venčení psů zjistil, že obloha je bez mráčku, a tak jsem se odhodlal vytáhnout na zahradu dalekohled. Tentokrát jsem se rozhodl pro pětipalcový refraktor na montáži EQ5. K eliminaci zbytkové barevné vady jsem na zenitové zrcátko našrouboval dvoupalcový filtr Baader Fringe Killer. Bezprostředně po namíření na Jupiter bylo jasné, že podmínky mi opět přejí. Seeing byl v první polovině pozorování téměř ideální – obraz se ani nehnul, později se začal chvílemi lehce rozostřovat. Používal jsem zvětšení od 170-240x. Na okraji kotoučku zrovna vystupovala GRS a tak jsem zkusil zase něco kreslit.
-am-
I když nás od místa zatmění dělí tisíce kilometrů, díky moderním technologiím a internetu můžeme tyto úkazy „pozorovat“ alespoň v přímém přenosu. Já osobně sledoval na třech PC tři různé on-line streamy a k tomu povídání na TV Noe. Potěšilo mě, že úkaz byl nakonec z většiny lokalit viditelný a úspěšné pozorování potvrdil i náš kolega Vic přímo z Austrálie – o to více se těším na jeho povídání o zatmění a jižní obloze již příští týden na Astronomickém setkání 19. 11. v Klubu Na Rampě.
Následujícího večera jsem využil tlakové výše nad střední Evropou a tím pádem jasného počasí a vyrazil pozorovat Jupiter. Jelikož jsem právě v domácí rekonvalescenci po chirurgickém zákroku, byl jsem rád, že se mi podařilo dostat 12palcový Dobson na zahradu za dům. Již letmý pohled do okuláru po krátké temperaci přístroje, nasvědčoval dobrým podmínkám. U dalekohledu namířeného na Jupiter jsem strávil asi hodinu – pozoroval jsem průchod GRS a zvlášť zajímavá je oblast v SEB, která za ní následuje. Naopak NEB je výrazně dvojitý s jemnou strukturou. Seeing byl velmi dobrý na úrovni Antoniadi II a dovolil bez problémů používat zvětšení až 300x. Nejlepší pohled byl s binokulární hlavicí při zv. 170x a 215x.
V průběhu pozorování jsem pořídil kresbu a zkusil i fotografii v primárním ohnisku prodlouženém barlowým členem na f11. Na přiložené fotografii se jedná o jeden snímek exp. 1/50 sec. při ISO 400.
Natočil jsem také krátké video, které jsem ke zpracování zaslal raději MaGovi, protože Registax není můj oblíbený software… Tak třeba z toho ještě něco vytáhne.
AM