Astronomické události

Přednáška na téma největší orbitální stanice se konala v úterý v Městské knihovně v Jablonci n. Nisou od 17 hodin v pravidelném cyklu Astronomického okénka. Odkazuji materiály ke stažení – povídání o kosmických stanicích a o přínosu kosmonautiky.

Odkazy vhodné k navštívení: prohlídka kosmické stanice ISS a informace o stanici k 10-letému výročí. Dále předpovědi přeletů stanice (laicky) a odborněji vč. přeletů přes Slunce aj. A ještě prohlídka stanice s astronautem.

S rostoucí mírou rušení světla tmou, která kazí lidem pohled na přirozené noční nebe poseté tisíci lampami umělého osvětlení, vyvstala potřeba popsat noční oblohu s ohledem na kvalitu jejího nasvícení. Mezi světelnými amatéry rozšířená metoda počítání lamp často selhává na individuálních pozorovacích schopnostech. Sofistikované a objektivní metody profesionálů založené na použití přesné měřící techniky (přístroje známé pod zkratkou „LQM“ – light quality meter) jsou bohužel široké komunitě světelných amatérů nedostupné. S převratným postupem určení kvality nočního nasvícení přišel roku 2005 rakouský světlařský amatér českého původu Johann Majzner, který svou metodu publikoval pod názvem „Die Luchtekurvenskala“. Tato metoda byla světlařskou komunitou všeobecně přijata a je často zmiňována pod názvem Majznerova stupnice degradace světla. (Pokračování textu…)

V těchto dnech je dobrá šance na spatření raketoplánu Discovery (STS 133). Kromě toho přelétá mnoho jiných družic, jimž vévodí mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která má také výhodné večerní přelety. Jasnost raketoplánu je opravdu vysoká. Při posledním přeletu jsem ji odhadl min. na 0 mag, proto je viditelný i na soumrakové obloze.

Překrásný byl přelet 26. 2. po 18. hodině, kdy raketoplán a ISS utvořili dvojici jasných objektů pomalu letících oblohou v malém odstupu od sebe (asi 1,5°), což ve skutečnosti bylo asi 12 km (jak uvádělo středisko řízení letu). Autentický videozáznam zde. O hodinu a půl později jsem chtěl zachytit obě tělesa dalekohledem, ale omylem se mi rozostřil obraz. Nějaké snímky jsem umístil na AF. Jak se to má fotit, to nám předvedl Thierry Legault – doporučuji video ISS a raketoplánu!

25. 2.: I přes nastavenou citlivost pouze ISO 100 (kvůli světlé obloze) se raketoplán zachytil jako čára v jižní části Oriona.

STS-133 Discovery, 25. 2. 2011, 18:20 SEČ. Expozice 60 sekund, ISO 100, Canon 30D. Kombinace snímku s pohonem a bez pohonu pro ostré hvězdy a krajinu dole.Přesné časy přeletu si vyjíždějte raději na Calsky.com, neboť docela seděly na dnešní přelet, přesto letěl raketoplán asi o 2 minuty později. Ale podle Heavens-Above to bylo zpožděno o pět minut. Nejhezčí na přeletu raketoplánu byla rychlost jeho pohybu díky nižší výšce nad Zemí.

Martin Gembec

Možná už znáte aktivitu Globe at Night. Cílem je zmapovat stav oblohy, za pomocí veřejnosti zmapovat světelné znečištění na celém světě. Proto je celá aktivita připravena nejen pro majitele měřičů tmy (Sky Quality Meter), ale i pro laiky, kteří se jen podívají na známé souhvězdí Oriona a vyplní report. Buďte mezi nimi letos i vy. Akce letos probíhá od 21. února do 6. března. Návod v češtině je zde.

Začátek roku přinesl krásný úkaz nejen některým obyvatelům planety Země, mezi něž se mohlo zařadit i mnoho lidí v České republice. Když jsme při pozorování částečného zatmění u mapky viditelnosti vysvětlovali, že měsíční stín Zemi mine, a proto je všude viditelné jako částečné, padla i zmínka, že z některé družice na oběžné dráze by mohlo být viditelné i jako úplné. Ačkoli jsme se úplně netrefili, jedna družice měla velké štěstí..

(Pokračování textu…)

V úterý 4. ledna od 17h máme další z cyklu přednášek v Městské knihovně, tentokrát o nevysvětlitelných úkazech na obloze (UFO).

Čeká nás částečné zatmění Slunce 4. 1. 2011 ráno, více o něm v článku níže. Tutéž noc chvíli před zatměním padá nejvíce kvadrantid.

V Jabloneckém měsíčníku vyšly informace o našem Klubu a o tom, co můžeme na obloze pozorovat, přečtěte si jej sami, nemáte-li přístup k Měsíčníku.

Na snímku je dalekohled jednoho z našich členů o průměru 40 cm. Foto je z akce na Stogu Izerskim v září 2010.

Zajímavý astronomický úkaz nastane v úterý 4. ledna 2011 dopoledne. Krátce po východu Slunce jej začne zakrývat Měsíc a v 9:26 hod., kdy nastane maximální fáze, bude zakryto téměř 80% slunečního kotouče. Měsíc se definitivně odsune v 10:53, čímž částečné zatmění skončí. Další zatmění Slunce viditelné z území ČR nastane 20. března 2015 a bude rovněž částečné.

Klub astronomů Liberecka připravil pro zájemce veřejné pozorování tohoto úkazu a to hned na dvou místech. V Liberci na Střední škole strojní, stavební a dopravní v Ještědské ulici od 8 do 11 hod. a v Jablonci nad Nisou na pozemku ZŠ Rýnovice v ulici Pod Vodárnou od 9 do 11 hod.

Schéma průběhu zatmění pro Jablonec. Upraveno podle astro.sci.muni.cz
Více v tiskové zprávě č. 2.

Dne 22. 11. 2010 byla u příležitosti tradičního astronomického setkání v Klubu Na Rampě v Jablonci nad Nisou založena místní pobočka České astronomické společnosti (ČAS) pod názvem Klub astronomů Liberecka.

Vstupujeme tak do další přirozené fáze našich aktivit. Před několika lety jsme se začali věnovat mládeži a posléze naše aktivity vedly k obnovení tradice Astronomických setkání. Pořádali jsme pozorování v noci i ve dne, na náměstí i za městem, přednášky pro veřejnost. Loni jsme rádi uvítali možnost vzniku Jizerské oblasti tmavé oblohy a aktivně jsme se podíleli na jejím vyhlášení, propagaci i akcích. Náš záběr na poli propagace astronomie se pokusíme udržet na současné vysoké úrovni a rádi bychom naše aktivity rozšířili do dalších míst Libereckého kraje.

Tisková zpráva č.1