Astronomické události

I když setkání jsou to vždy zdánlivá, neboť od komet nás dělí řádově desítky světelných minut a od galaxií většinou desítky milionů světelných let, pokaždé to stojí za skouknutí. Setkání komety 62P/Tsuchinshan s galaxiemi známými jako Leo Triplet však pro vizuální pozorování zhatil Měsíc v úplňku. Zatímco okem přes dalekohled se daly galaxie a kometa spíše tušit, než pořádně pozorovat, fotograficky si s tím citlivé chlazené kamery poradily mnohem lépe. Důkazem jsou snímky Romana a Martina. Je až s podivem, že se v tak špatném počasí prosince 2023 našla chvilka dva dny po sobě k zaznamenání tohoto fotogenického setkání.

(Pokračování textu…)

Je to 100 let, kdy Edwin Hubble na podzim roku 1923 na Mount Wilsonu pomocí 100palcového Hookerova, tehdy na světě největšího dalekohledu, snímal na skleněné fotografické desky známou mlhovinu M31 v souhvězdí Andromedy.

(Pokračování textu…)

Noci jsou krátké a světlé, navíc když se Měsíc blíží k úplňku a moc toho k pozorování není, využil jsem čas k „testu“ bezzrcadlovky Canon R10. Přístroj s APS-C chipem jsem našrouboval do ohniska 10″ newtonu F/4 (bez komakorektoru), celé to posadil na EQ6 a zkusil něco cvaknout…

(Pokračování textu…)

Venuše září vysoko na večerní obloze jako jasná “Večernice”. Mars bude viditelný po většinu noci kromě jitra, Uran večer a Jupiter na večerní obloze postupně klesá k západu a jeho večerní viditelnost tento měsíc končí. Merkur spatříme až koncem měsíce večer nízko nad západem. V březnu dojde také k několika zajímavým konjunkcím planet.

(Pokračování textu…)

Je tu konec roku 2022, a tak je čas se poohlédnout, jaký byl tento rok z mého pohledu astrofotografa amatéra. Je to neuvěřitelné, ale pozorováním – focením noční oblohy jsem letos strávil celkem 110 nocí.

A tak jsem pro všechny připravil takový již tradiční malý přehled mé práce v následujícím videu.

Tak se pohodlně usaďte a nechte se unést do hlubin vesmíru při poslechu Braniborského koncertu:

Hlavním objektem zájmu se nyní stane Mars. V prosinci je nejblíže Zemi a nastává jeho opozice se Sluncem. Bude tedy viditelný celou noc. Nastane i netradiční dvojitý zákryt – nejprve Uranu Měsícem 5. 12. a poté i zákryt Marsu 8. 12. Pozorovat můžeme také meteorické roje.
V přehledu v souboru PDF najdete i naše akce v Jablonci nad Nisou a v Liberci v planetáriu v iQLandii.

• Jupiter – římský bůh vládnoucí nebesům
• Saturn – římský bůh zemědělství, sklizně a času
• Mars – římský bůh války

Aneb po roce opět začínají ideální podmínky pro pozorování velkých planet a také se k nám po dvou letech vrací planeta Mars.

(Pokračování textu…)

Přelom zimy a jara je ideální období na pozorování a focení většiny galaxií z Messierova katalogu.

Počasí letos v březnu mimořádně přálo astronomickým pozorováním, a tak jsem  několik zajímavých objektů pro vás nasnímal.

9. 3. – M51 (NGC5194 & NGC5195) Vírová galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Charles Messier v roce 1773, vzdálenost od Země je 23 milionů světelných let. Patří mezi nejjasnější galaxie na obloze.

19. 3. – M109 (NGC3992) je spirální galaxie s příčkou v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Charles Messier v roce 1781, vzdálenost od Země je 85 milionů světelných let.

21. 3. – M108 (NGC3556) je z boku viděná spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 31 milionů světelných let.

22. 3. – M105 (NGC3379) je eliptická galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 36 milionů světelných let. Spolu s průvodci NGC3384 a NGC3389 tvoří dohromady pravoúhlý trojúhelník.

23. 3. – M102 (NGC5866) je z boku viděná čočková galaxie v souhvězdí Draka, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 48 milionů světelných let.

25. 3. – M106 (NGC4258) je spirální galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od země je 24 milionů světelných let.

27. 3. – M96 (NGC3368) je spirální galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 35 milionů světelných let.

Technika:

• Dalekohled: Celestron EdgeHD 9.25″ f/7, HD reducer 0.7x,
• Kamera: ZWO ASI1600MM cool. monochromatická
• Filtrové kolo: ZWO EFW s LRGB a Ha & Oiii filtry
• Elektronické ostření: ZWO EAF
• Vodicí dalekohled: SV106 60 mm f/4
• Vodicí kamera: ZWO ASI290MM mini
• Montáž: EQ6 OnStep
• Řízení: ASiair Plus

Foceno v lokalitách Karlov – Horní Maxov, Alšovice a Skuhrov většinou v době 20:30 – 03:00.

Pro vás zpracoval a na další snímky se těší: Roman Hujer, KaL