Astronomické události

Přelom února a března přinesl rekordní počet jasných nocí, mezi 21. 2. – 4. 3. 2018 se mi podařilo pozorovat v jedenácti za sebou jdoucích nocích bez přestávky. Na tuto roční dobu docela nezvykle vysoké číslo. Podařilo se mi tak překonat rekord ze září 2016, kdy jsem dal za sebou jen deset nocí.

Jelikož byl Měsíc v tomto období většinu noci nad obzorem (úplněk 2. března), tak se nepořádaly žádné výjezdy za tmavou oblohou. I přes nepříznivý svit Měsíce jsem se rozhodl využít jasné počasí, pozoroval jsem na balkoně panelového bytu v Liberci. K pozorování byla použita sestava Newton 150/600 mm + CCD G2-1600 od Moravských přístrojů na montáži HEQ-5, vše spojené s počítačem. Ovládání je tím zjednodušeno, pozorovatel tak nemusí během noci chodit ven na mráz (bývalo i -10 °C). Na balkon je nutné jít pouze zvečera pro zapnutí a ráno pro vypnutí a přikrytí přístrojů. V průběhu noci lze přejezdy mezi jednotlivými hvězdnými poli a nastavení snímání dělat třeba i z postele :-)

Pozoroval jsem minima jasnosti vybraných známých zákrytových dvojhvězd, které mají zajímavé změny period. Během pozorování různých polí jsem jako bonus našel 14 nových, doposud nikým neobjevených, proměnných hvězd. Nové proměnné hvězdy jsem analyzoval, určil typ proměnnosti, jasnost, délku periody, základní čas minima či maxima jasnosti. Hvězdy byly samozřejmě vloženy do CzeV katalogu, je to katalog nových proměnných hvězd objevených českými astronomy. 

Zde jsou objevové světelné křivky nových proměnných hvězd (na proklik větší rozlišení). 

(Pokračování textu…)

Blíží se výročí sta let vzniku České astronomické společnosti (8. 12. 2017). I my vzpomínáme a tak například Jiří Poděbradský, člen ČAS a našeho Klubu z Kunratic u Frýdlantu, našel významnou rodinnou vzpomínku – jeho praděda ing. Václav Borecký byl zakládajícím členem ČAS a dostal diplom Francouzské astronomické společnosti.

(Pokračování textu…)

Z planet spatříme na večerní obloze nízko nad jihozápadem jasnou Venuši a o poznání slabší Saturn. Koncem měsíce se Venuše blíží k Saturnu a 29. 10. jsou v konjunkci. Nedaleko ve Střelci nalezneme i načervenalý Mars. Neptun s Uranem jsou na obloze celou noc (Neptun kromě jitra) a vyhledat je můžete podle mapek uveřejněných v zářijovém čísle. Jupiter se po zářijové konjunkci se Sluncem objeví na ranní obloze a 11. 10. se za rozbřesku potká s Merkurem.

V průběhu měsíce má maximum několik meteorických rojů z nichž nejvýraznější jsou Orionidy. Jsou způsobeny proudem částic, který za sebou zanechává Halleyova kometa. Tímto proudem meteoroidů Země prochází přibližně mezi 16. a 26. říjnem. Nejhustší částí prochází každoročně kolem 21. října, kdy maximální zenitová frekvence dosahuje 20–30 meteorů za hodinu. Měsíc je tou dobou v poslední čtvrti.

Mapku nabízíme jako tradičně ke stažení v PDF.

V řekách Libereckého kraje od ledna uplynulo hodně vody. Planetka Šolc mezitím prošla opozicí se Sluncem a zanedlouho jí projde také planetka Mašek. Obě se nachází v souhvězdí Panny a tak se naskytla příležitost je nasnímat.

(Pokračování textu…)

Jestliže prvním článkem jsme jen chtěli informovat veřejnost, že zde existuje vážný problém, kdy jeden soukromý subjekt svým počínáním narušuje noční život lidí i zvířat v regionu, ze skleníků se mezitím stala doslova kauza, která se zařadila po bok ještě závažnějšího problému, a sice ohrožení podzemních vod v regionu. Pokud jde o skleníky, díky reakci Libereckého deníku se situace rychle dostala do povědomí médií i politiků. Situaci akceleroval hejtman Libereckého kraje Martin Půta, když osobně svítící skleník navštívil a o problému informoval další politiky, včetně premiéra a ministra životního prostředí. Ministr se poté 18. února vydal za svým polským kolegou, kde řešili množství problémů známých především z Ostravska, ale z našeho regionu můžeme připomenout především rozšiřování povrchového hnědouhelného lomu, který ohrožuje podzemní vody na Hrádecku a Frýdlantsku. A je naší milou povinností říci, že naše aktivity přidaly na seznam probíraných bodů také nesmyslné svícení ze zmíněných skleníků. Jak je zdokumentováno níže, také během naší výpravy s novináři skleníky svítily velmi intenzivně. Ovšem k našemu překvapení byl ve skleníku rozsvícen jen každý druhý reflektor, oproti situaci před týdnem. Skleníky jsou navíc zhasínány mnohem dříve, nejpozději před dvacátou hodinou. Naším jediným tajným přáním však zůstává případné zastínění, které je bohužel jen na dobré vůli provozovatele.

Na obrázku pořízeném přes objektiv typu rybí oko vidíme, jak intenzivní světlo skleníku přesvítilo i Měsíc kolem čtvrti, který v té chvíli problikával mezi mraky. Na této delší expozici se světlo jeví poněkud extrémní, skutečnost však není o mnoho lepší. (Pokračování textu…)

V padesátých a šedesátých letech pracovaly dva astronomické kroužky při tehdejších Závodních klubech ROH. Činností byly též přednášky zabývající se kosmonautikou a astronomií. Svět byl rozdělen na dva světy: kapitalistický a komunistický. Informace se těžko sháněly, a proto jsme zvali do Závodního klubu Bytexu ve Vratislavicích nad Nisou známé lektory k přednáškové činnosti z obou oborů. Mezi nejznámější lektory patřil Karel Pacner, Antonín Vítek, Jiří Grygar, Josip Kleczek, ale i další odborné a vědecké kapacity, které mohly vycestovat třeba na stáž, mimo železnou oponu. Byl to v podstatě jediný zdroj odborných a nezkreslených informací.
Jsem velmi vděčný za volný a necenzurovaný přístup k informacím v současné době.

Pavel Vála

16. května pořádáme ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR a dalšími spřízněnými subjekty další ročník tradiční akce v Jizerské oblasti tmavé oblohy. Milovníci horské přírody, astronomie a tmavé oblohy jsou srdečně zváni.

Hlavní program již od 13 hodin. Autobus letos nebude.

Letos na Astronomickém dni vystoupí také IQ Landia z Liberce! Interaktivní exponáty, opakované krátké science show a především dva vědátoři IQ Landie se na vás těší!

Letošní zima je na jasné počasí velmi chudá. V Liberci se za posledních několik měsíců dalo pozorovat jen párktát. A to nikdy nebyla jasná celá noc (vždy jen část noci).  Ve středu 11. 2. byla inverzní oblačnost, nad mraky koukaly jen vrcholky hor. Na webkameře na Ještědu bylo přes den hezky. Tak jsme se s Foxiiikem vypravili večer směrem na Ještěd. Nejdřív jsme chtěli zkusit parkoviště u chaty Ještědka (925 m n. m.), ale bohužel ta ležela v inverzi. Vyjeli jsme teda až na vrchol Ještědu (1012 m n. m.). Tam bylo již jasno, těsně nad hranicí inverze.

Hrdý astrozoufalec viděl po dlouhé době hvězdy :) (Pokračování textu…)