„Už mi asi hrabe“, řekl jsem si dnes ráno ve čtyři, když mi zvonil budík. „Podle družice je v Jizerkách opravdu jasno a vysoká oblačnost je až nad Slezskem, tak to by to možná mohlo vyjít“, říkám si v duchu. Nejsem zas takový cvok – čtu SMS od Cassiho: „Jeli jsme na Jizerku“. Vida, nejsem v tom sám. Ale nemám času nazbyt. Auto musí být v půl sedmé doma, žena jde do práce. Kluci, jedu jen na Královku, snad to bude stačit. Přijiždím na Bedřichov a venku mlha, jak v Rákosníčkovi, jen Měsíc ještě prosvítá. Nic, jedu dál, co naplat. V lese ke Královce mlha mizí, jsem zase optimista. Přijíždím na Královku a zase mlha. No to snad ne. Nahoře jsou hvězdy OK, ale u obzoru jen mlíko. Nu co už, mám ještě v hledáčku náhradní místo o kilometr východněji, jedu tam, otočit to mohu vždycky. Přijíždím tam. V lese zase mlha není a u lesa na místě taky ne. Vidím Krkonoše a nad nimi vysokou oblačnost, naprosto neprůhlednou. Ale dost nízko, přesně jak jsem čekal. Kometa ISON je ještě v ní.
V galerii jsou úplněk, Krkonoše a ranní červánky.
(Pokračování textu…)