Astronomické události

Vzpomínky na přechod Venuše přes Slunce nemohu tak nějak vytěsnit ani po více než deseti dnech. Navíc jsem byl vystaven do situace, kdy jsem pořádně nestíhal zpracovat ani fotografie, které jsem pořídil a bylo mi líto některé z nich nevystavit jako vzpomínku na tento nádherný úkaz. Mezitím i další členové Klubu astronomů Liberecka se k přechodu vraceli a tak tu nyní máme ten správný okamžik, kdy se můžeme ohlédnout za tím neskutečně zvláštním a krásným ránem 6. června 2012.

Přípravy na pozorování, oblaka nad Jizerkami a Měsíc v pozadí

První, co se mi vybaví po příjezdu na místo, je pohled na oblohu. Nad Krkonošemi leží jakýsi vlnový oblak a nad Jizerkami se vznáší celkem nedaleko oblaka středních pater. Naštěstí se zdá, že úkaz v žádném případě nic neohrozí, cirry jsou ještě kdesi na západě. Přípravy techniky prokládám dokumentací, jak se nám to daří. (Pokračování textu…)

Některé astronomické úkazy jsou opravdu kouzelné. Chytí vás za srdce a některé i přikovají k astronomii jako takové. Patří k nim pozorování jasné komety pouhým okem, patří sem meteorický déšť, nepochybně je to úplné zatmění Slunce, výbuch supernovy viditelné pouhým okem. Po dnešku mezi tyto úkazy nepochybně bude právem patřit i přechod Venuše přes Slunce. Přesněji řečeno přechod Venuše přes vycházející Slunce.

Můj pocit je takový, že něco tak neskutečně krásného přeci nemohla příroda pro dnešní ráno ani stvořit. Počasí vyšlo dokonale a divadlo odehrávající se nad severovýchodním obzorem předčilo má očekávání. Pozoroval jsem dlouhé minuty Slunce bez filtrů přes dalekohled typu Schmidt Casegrain o průměru 150 mm při zvětšení 60x. Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že to bude možné tak dlouho. Obraz Venuše se před očima měnil. Občas skoro mizela, jindy se rozdělila v dva, tři či více obrazů, připomínala hamburger a vše co si jen lze i nelze představit. Pozoroval jsem tolik modrých a zelených záblesků… ale vyfotit ty modré se mi zaboha nedařilo. Tak krátce vždy trvaly, ale ta bělavě tyrkysová barva, přecházející vzápětí do jasně zelené a pak normálně žluté se mi vryla hluboko do mysli. Možná nebudeme schopni prokazatelně vyhodnotit, nakolik výrazný byl efekt kapky a jak jednoznačně můžeme tvrdit, že jsme videli atmosféru Venuše vybíhající na obou stranách jako tenoulinká linie, ale každopádně nám nikdo už nevezme ty dojmy z dnešního rána.

 Martin Gembec (Pokračování textu…)

Venuše dosahuje v pondělí 30. dubna maximálního jasu -4,7 mag a mohla by tudíž být viditelná i na modrém denním nebi pouhým okem. Lépe se bude hledat, pokud si stoupneme do stínu nějaké budovy. Nachází se asi 40° nalevo od Slunce, což jsou zhruba čtyři zaťaté pěsti na natažené ruce.

Venuše ve dne v SCT 6″

Planeta Mars se nachází za soumraku kolem 21. hodiny vysoko nad jihem. Její kotouček je však už velice malý. Podařilo se mi vidět jen polární čepičku a náznak tmavšího útvaru vedle ní.
Saturn můžeme pozorovat také po setmění, ale nad jihem je až kolem půlnoci. Prstence jsou pěkně rozevřeny a minimálně Cassiniho dělení v něm si asi všimneme i za běžných podmínek. Nápadný je také oranžovější rovníkový pás v atmosféře. Podrobněji se planetám věnuje druhá strana Alešovy mapky k vytištění.

Mars a Saturn 28. dubna 2012. Snímáno přes SCT 6″ (150/1500) za okulárem 5 mm. Z videa seskládáno a doostřeno v Registaxu 6.

Martin Gembec

Sobotní odpoledne nabídlo krásné letní počasí a také jeden mimořádný úkaz. Mezinárodní vesmírná stanice ISS se při svém odpoledním přeletu ČR trefila při pohledu z Jablonce přímo na Venuši. Čára transitu procházela shodou okolností přes naše oblíbené pozorovací místo na Bártlově vrchu na Vrkoslavicích.

Animaci výše uvedených snímků si proklikněte zde.

Na úkaz jsem se pokusil pečlivě přichystat veškeré vybavení. Hodlal jsem zachytit přelet fotograficky pomocí oblíbené sestavy Celestron ED80/600 na montáži GSO za nějž jsem připojil Canon 30D. EDčko jsem pro dnešek raději redukoval na 402 mm reduktorem Vixen 0,67x, abych měl dobrý obraz v celém zorném poli. Protože montáž GSO byla jakžtakž schopna sledovat Venuši automaticky díky hodinovému strojku, mohl jsem se věnovat Venuši vizuálně na druhé montáži EQ-5 zapůjčené od Aleše, na niž jsem posadil svůj nový přírůstek Celestron SCT 6″ (150/1500). Techniku jsem začal chystat hodinu před přeletem, ale teprve po zhruba půlhodině jsem měl Venuši v zorném poli obou dalekohledů. Asi čtvrt hodiny před přeletem se vrátil zbytek rodinky z procházky a zároveň dorazil Aleš se zbytkem své rodiny a tak se udělal takový příjemný poknik v trávě a my jej vyplnili horečnými přípravami na přelet.

Nakonec vše klaplo. Přesně v uvedenou dobu se jakási světlá moucha mihla kolem jasného srpku Venuše. Podle slov Aleše bylo dokonce vidět Háčko tvořené dvojicí solárních panelů. Aleš použil megaširoké zorné pole pomocí dvoupalcového širokoúhlého okuláru, zatímco já se díval 25 mm Plosslem při zvětšení 60x. To byla zřejmá nevýhoda, ale i tak to byl zážitek. Zároveň s tím, jak Aleš zahlásil stanici v zorném poli, začal jsem držet spoušť Canonu, čímž se spustila velmi rychlá sekvence snímků. Výsledek nevypadal na displeji moc valně, ale opak byl pravdou. Na uvedené vybavení se mi zřejmě povedlo poměrně dobře zaostřit a na snímcích je dobře vidět to, co popisoval Aleš, na nosníku solárních panelů navíc také jasné radiátory, které regulují teplotu stanice a uprostřed část modulů zakončených vpravo evropskou nákladní lodí ATV-3 Edoardo Amaldi.

Porovnání jednotlivého snímku a všech pořízených snímků složených v Registaxu 5. Vše ještě zvětšeno na 200 %.

Na podobné blbnutí musí být čas, chuť a dobré počasí. Aby si ale takový zážitek mohl člověk zařídit, je třeba sledovat předpovědi pomocí webových stránek Calsky.com.

V neděli 22. dubna mělo opět zapadat Slunce za Ještědem. Krom toho se na večerním nebi sešel Jupiter s mladým srpečkem Měsíce. Nad nimi měla majestátně zářit planeta Venuše. To už byl důvod vyrazit nad Dalešice. Bohužel oblaka se nestihla odsunout, takže ze Slunce za Ještědem nebylo letos nic. Vlastně pořád je teď večer tím směrem zataženo. Asi se tím vyrovnal loňský rok, kdy bylo prakticky každý den jasno.

Měsíc a Jupiter nad Ještědem 22. dubna 2012

Horší to bylo s Měsícem. Už jsem přestával doufat, že ho najdu, když jsem jej zahlédl. Byl tak neskutečně tenký. Přitom se nejednalo o nikterak rekordní srpek, Měsíc byl lehce přes 35 hodin po novu. Pohled na takový Měsíc ale vždy pohladí po duši. Navíc necelé dva stupně od něj byl vidět dalekohledem kotouček Jupiteru. Jak se stmívalo, byla dvojička krásně viditelná pouhým okem a než zapadl Měsíc za mraky při obzoru, dal se pozorovat i popelavý svit, tedy ta část měsíčního povrchu, osvětlená Zemí.

Venuše nahoře, Měsíc dole pod mrakem. Na velké verzi je patrný u Měsíce také Jupiter.

Měsíc a Jupiter EDčkem 80 mm (f 400 mm). Na velké verzi po kliknutí uvidíte i nějaké ty krátery.

Měsíc a Jupiter těsně nad mraky. Jupiter má kolem dokonce měsíčky. Vynořil se také popelavý svit – část povrchu osvětlená Zemí. O letadle pod Měsícem podrobněji níže..

Letadlo pod Měsícem odpovídá v daném čase, azimutu a výšce podle flightradar24.com letu Boeingu 737-330 Lufthansy z Berlína do Milána ve výšce 10 363 m a vzdálenost asi 145 km.

Martin Gembec 

 

Předseda Klubu astronomů Liberecka – pobočky České astronomické společnosti, se kterým Astronomický ústav AV ČR spolupracuje v Jizerské oblasti tmavé oblohy, pořídil dne 25. března 2012 přenosným refraktorem Astronomického ústavu AV ČR s parametry 120/1000 na
montáži EQ6 ve zvětšení 320x tuto kresbu Marsu. Je na ní dobře vidět severní polární čepička Marsu.

Planeta Mars se nyní nachází na obloze v souhvězdí Lva, tzn., že vychází večer a je velmi nápadným objektem noční oblohy, protože upoutá nejen svojí jasností, ale i výraznou oranžovou barvou.

Kromě Marsu jsou zvečera nad západním obzorem velmi dobře viditelné planety Jupiter a především Venuše a nad východním obzorem v souhvězdí Panny najdete Saturn. V jednu chvíli tak můžeme spatřit pouhýma očima čtyři planety Sluneční soustavy.

Převzato ze stránek Astronomického ústavu.

Vydařené počasí, pěkná přednáška o zajímavých otázkách z astronomie a kosmonautiky (tentokrát připravená žákem 8. třídy Láďou Mockem) a nakonec výborné pozorování díky spolupráci členů Klubu astronomů Liberecka. Tak to byl dnešní večer na ZŠ Rýnovice v Jablonci nad Nisou.

 

 

Přednáška v prostorách školy. Pozorování na dvoře – refraktor 120/1000 na paralaktice dovezl Aleš, reflektor 150/1200 přidal Láďa a SCT 6″ přivezl Honza až z Liberce.

Fotografie Aleše Majera:

Děkujeme všem zúčastněným a věříme, že se nám povede ještě mnoho podobně povedených akcí.

Fotografie Martina Gembece

Fotografie Honzy Píchy:

Martin Gembec

V posledním období je dobře viditelný Mars. Pomáhá tomu i lepší seeing, tedy menší neklid atmosféry. V pondělí na Astronomickém setkání se o tom mohli přesvědčit i návštěvníci z řad veřejnosti. O den později jsem se na chvilku měl možnost podívat za ještě lepších podmínek a detaily, které jsem tehdy viděl mi vytanuly na mysl při pohledu na včera pořízenou kresbu Petra Smoláka. Když kresbu zesvětlím, už se to velmi blíží tomu, co bylo vidět okem ve chvílích nejlepšího uklidnění obrazu.