Pár hodin před letošní opozicí Marsu se mi tak říkajíc splnil klukovský sen. Chtěl jsem se při této příležitosti soustředit na pozorování dvou oblastí – tou první bylo okolí Solis Lacus a tou druhou Olympus Mons, resp. Nix Olympica, jak je tato struktura nazývána na starších mapách. Zatímco pozorování první z nich letošní opozice nahrává, neboť planeta je k nám přivrácena jižní polokoulí, logicky té druhé, již tolik nakloněna není.
Noc z pátka na sobotu slibovala pěkné vesmírné divadlo – Měsíc krátce po úplňku zvaném Harvest Moon se dostal do konjunkce s Marsem. Před půlnocí se obloha relativně vyčistila od oblačnosti, a tak bylo možné úkaz nerušeně sledovat. Pěkný při pohledu pouhým okem, ale ještě hezčí v triedru Kowa 8×30 se zorným polem 7,5°. Pořídil jsem i dokumentační snímek aparátem položeným na parapetu okna.
Po přechodu fronty a několika dnech sychravého, deštivého a studeného – prostě typicky podzimního počasí, se v neděli v noci vyjasnilo. Vyrazil jsem opět do Turnova na hvězdárnu (než nám zavedou zákaz vycházení z domovů…) v očekávání dalších zážitků s Marsem. Pohled na scintilující hvězdy však nevěstil nic dobrého – dokonce i Deneb, téměř v zenitu, blikal jako policejní majáček. Pohled do dalekohledu obavy potvrdil.
Původní záměr vyrazit se s dobsonem podívat letos poprvé (a možná naposledy) do lomu Stanislaw, vzal za své, když se Slunce klonilo k západu a již od výšky 10° nad obzorem se na něj dalo koukat bez filtru – bylo sice krásně oranžové, ale o průzračnosti atmosféry to nevypovídalo nic dobrého… Dávalo to však naději na dobrý seeing, vyrazil jsem tedy na hvězdárnu do Turnova s plánem pozorovat planety.
Babí léto letos přišlo poměrně brzy a rozsáhlá tlaková výše nad střední Evropou vykouzlila na přelomu první a druhé zářijové dekády řadu jasných nocí s podezřele dobrým seeingem. A to jsem musel využít k teleskopickému studiu Marsu.
Na přiloženém obrázku je fotografie Marsu z 13. 9. 2020, jak ji pořídil Roman Hujer na Alšovicích. Celestron EdgeHD 9.25, f/20, (2″ Barlow 2×ED), ZWO ASI224MC, ZWO ASIAIR Pro 1.5beta, Video 5×5min (složeno 5%) kombinace filtrů: UV/IR Cut, L-Pro, Orange a Skyglow.
Nejen kometami živ je člověk, resp. amatérský astronom, kochající se krásami nočního nebe. Již řadu týdnů nám dělá na večerním nebi společnost dvojice plynných gigantů Jupiter se Saturnem, leč jejich výška nad obzorem i při kulminaci oko hvězdářovo v zemích koruny české moc nepotěší. Daleko lépe je na tom letos Mars, plíživě se blížící do opozice se Sluncem, aby nám nabídl nejlepší pozorovací podmínky od roku 2003. Před dvěma lety byl sice kousek blíž, ale podstatně jižněji, navíc na jeho povrchu zuřila celoplanetární prachová bouře. Již jsem letos párkrát na vycházející Mars nějakou optiku zamířil, ale zatím jsem krom výrazné fáze, jasné jižní polární čepičky (SPC) a neurčitých, málo kontrastních albedových útvarů, nic moc zajímavého neviděl. Zlom nastal dnešní noc.
Ačkoliv předpověď počasí je na pátek krajně nepříznivá (lépe to vypadá jen pro jihozápad Čech), přinášíme tip na pozorování zajímavého úkazu – zákrytu planety Venuše Měsícem. Úkaz se odehraje 19. 6. v dopoledních hodinách, ale v případě jasné oblohy jej bude možné sledovat teleskopicky i na denní obloze. Zajímavé je, že jak Měsíc, tak planeta Venuše budou mít podobnou fázi, tedy podobu tenkého srpku. V době zákrytu se budou nacházet asi 22° od Slunce, což je dostatečné pro bezpečné pozorování, přesto bude lepší Slunce „schovat“ třeba za okraj vysokého domu, příp. štěrbinu kopule – prostě tak, aby se dalekohled nacházel ve stínu nebo jej opatřit dostatečně dlouhou rosnicí.
Vstup Venuše za osvětlenou část Měsíce nastane krátce po 10 hodině (asi v 10.04 SELČ pro Liberecko) a výstup na neosvětlené straně asi o padesát minut později. Tenký srpek Měsíce bude mít oproti jasnému pozadí denní oblohy malý kontrast, Venuše díky svému jasu bude výraznější.
Aleš Majer
Krásné počasí se nám na chvíli vrátilo 26. a 27. května a my jej využili k lovu Merkuru, Venuše a Měsíce na denní i večerní obloze. Kromě toho bylo jistě zajímavé se podívat na kometu C/2020 F8 (SWAN), která se nacházela prakticky v přísluní a podle posledních zpráv se také rozpadla (podobně jako už o měsíc před ní kometa Y4 ATLAS). Výsledky našich pozorování a fotky přidávám jako obvykle.
Právě prohlížíte archív Planety.