Krásné počasí se nám na chvíli vrátilo 26. a 27. května a my jej využili k lovu Merkuru, Venuše a Měsíce na denní i večerní obloze. Kromě toho bylo jistě zajímavé se podívat na kometu C/2020 F8 (SWAN), která se nacházela prakticky v přísluní a podle posledních zpráv se také rozpadla (podobně jako už o měsíc před ní kometa Y4 ATLAS). Výsledky našich pozorování a fotky přidávám jako obvykle.
Venuše v podobě mimořádně atraktivního srpku se v květnu 2020 setkala s poměrně jasným Merkurem, jenž jevil fázi asi jako měsíček ve čtvrti. Obě planety byly za dobrých podmínek viditelné pouhým okem večer nad sverozápadním obzorem, ale to pravé setkání, konjunkce na méně než jeden stupeň, proběhlo na denní obloze 22. května. Vzhledem k jasné, tmavě modré obloze jsme se na obě planety opět zaměřili. Nebyla to pro nás jejich první denní konjunkce a ani ne nejtěsnější, ale pohled na výrazný srpek Venuše a o poznání méně nápadný Merkur v jednom zorném poli dalekohledu byl pěkným zážitkem.
Výřezy z jednoho vybraného záběru ohnisku dalekohledu ED80/600
Díky pěknému počasí mohou pozorovatelé sledovat, jak se Venuše postupně přesouvá přes hvězdokupu Plejády, nebo chcete-li Kuřátka v souhvězdí Býka. Když jsem v pátek uklízel disk, shodou okolností jsem narazil na snímek Venuše u Plejád 2. dubna 2004. A tak jsem si řekl, že to musím zopakovat. Bohužel 2. dubna mi nebylo nejlépe a v den největšího přiblížení se zatáhlo, tak jsem vzal zavděk alespoň vyjasněním v sobotu 4. dubna.
Nejen současné pěkné komety nám dělají radost v této podivné době. Leč práce je nyní méně, zbyde čas i na nějaké to „blbnutí“ přes den.
Venuše prošla maximální východní elongací a právě v době dichotomie se dá pozorovat tzv. Schröterův efekt. Zvlášť dobře patrný byl 27. 3., kdy jsem Venuši sledoval v čase horní kulminace 11“ SCT a klidný vzduch (Ant. I- II) dovolil užívat zvětšení 430×-560×. Vizuálně bylo protažení obou cípů oproti terminátoru velmi markantní, pokusil jsem se scénu zachytit i fotograficky tou nejjednodušší metodou – okulárovou projekcí a starým mobilem s ne příliš kvalitním fotoaparátem. Při přeexponování (pravý snímek) tam je náznak protažení růžků trochu vidět.
Od chvíle, co jsem na Venuši letos viděl nějaké detaily, mě její pozorování docela baví. Dajíc na doporučení starých mistrů (Antoniadi, Dolfus…), jal jsem se sledovati planetu na denní obloze, kolem vrchní kulminace. Dorazil jsem na turnovskou hvězdárnu ve 14 hod., z programu SkySafari v telefonu zjistil deklinaci i hodinový úhel a pak již nebyl problém pomocí dělených kruhů místního ekvatoreálu Venuši na modré obloze nastavit do hledáčku. Pozoroval jsem 6“ achromátem Lichtenknecker, jehož optika je prvotřídní a při f/15 vykazuje nízkou chromatickou aberaci, srovnatelnou s ED dublety f/7.
Venuše 5. 3. 2020,
kresba Aleš Majer
Jasnou Večernici jsem pozoroval již jako malý chlapec, ve svých astronomických začátcích před 35 lety, malými dalekohledy vyráběnými z brýlových čoček a novodurových odpadních trubek. Vzpomínám, jak jsem jednoduchý neachromatický 6cm objektiv clonil na průměr 2 cm, abych spatřil náznak fáze…
Od té doby jsem Venuši pozoroval a fotografoval různými přístroji mnohokrát, a to ve dne, večer i ráno. Nikdy jsem však na ní nespatřil více než pár šedých světlých skvrn, které jsem považoval za spíše ilusorní záležitost. Výjimkou se stalo mé nedávné pozorování, o které se s vámi chci podělit.
V těchto dnech je letošní nejlepší příležitost ke spatření Merkuru na večerní obloze, kde se ocitne ve společnosti Venuše. Maximální východní elongace (18° od Slunce) dosáhne Merkur 10. 2. a nejlepší pozorovací okno je vždy několik dní před a po tomto datu. Noční obloze vévodí Měsíc v úplňku a tak se pokochejme alespoň tímto randez-vous vnitřních planet. Navíc, když předpověď počasí slibuje na následující dny jasnou oblohu. Ideální doba je za pokročilého soumraku kolem 18 hod. SEČ. Tou dobou je Merkur asi 7° a Venuše cca 26° nad JZZ.
Z poněkud netradičního pozorovacího stanoviště jsem odpozoroval pěknou konjunkci nejjasnějších planet, spolu se zájemci o kosmonautiku a kolegy z hvězdárny ve Valašském Meziříčí. Koná se zde setkání s novinkami v kosmonautice a protože zde byl krásný slunečný den, nebyl problém se v pauze mezi přednáškami podívat nad jihozápadní obzor, kde vzorně nad sebou zářily Venuše s Jupiterem a opodál je výše sledoval slabší Saturn.