V pondělí odpoledne přejde planeta Merkur přes sluneční disk. V případě viditelnosti Slunce proběhne pozorování z parkoviště liberecké iQLANDIE a od 17 hodin v planetáriu přednáška Přechody Merkuru a Venuše. Přikládáme infografiku k úkazu.
Krásné představení nám přichystaly jasné objekty v podobě srpku Měsíce a planety Jupiter. Opodál svítil také Saturn. Pozorovali jsme mimo jiné z terasy liberecké iQLANDIE.
Letošní opozice Saturnu nastala v úterý 9. 7. v 18 hodin, týž den ve 22 hodin byl i Saturn nejblíže Zemi a to ve vzdálenosti 9,033 au. (1351,3 mil. km). V období okolo opozice naší druhé největší planety se Sluncem je nejlepší čas pro její pozorování nebo focení.
Minulou noc bylo možné pozorovat v souhvězí Hadonoše konjunkci Měsíce s největší planetou sluneční soustavy Jupiterem. Včerejší situace je zachycena na přiloženém snímku. Nalevo od Měsíce byla viditelná i jasná hvězda dzeta Ophiuchi.
Měsíc a Jupiter 16. 6. 2019 23:16 SELČ, Pentax K-70 Tamron AF70-300 mm LD, Vrkoslavice – Jablonec nad Nisou © Roman Hujer
Obdobná situace nastane i zítra v noci z 18. na 19. 6. s druhou největší planetou Saturnem, tentokrát v souhvězdí Střelce.
Roman H.
5. června 2019 června byl očekávaný tranzit měsíců Ganymeda a Io přes Jupiter, zároveň oba měsíčky vrhaly na povrch planety výrazný stín, došlo tak k takovému „zatmění Slunce na Jupiteru“. Tato situace sice na největší planetě Sluneční soustavy nastává několikrát do roka, ale není ji možné pokaždé zachytit. Pozorovaní tohoto úkazu velmi ovlivňuje povětrnostní situace na zemi, tzv. seeing. Tentokrát to ale vyšlo na jedničku.
Aleš připravil další tip k pozorování, a i když „nebyli lidi“, byla by škoda jej neuveřejnit…
Krásný, jasný a extrémně teplý den 30. 10. mě donutil vytáhnout dalekohled a podívat se na Venuši pár dní po dolní konjunkci se Sluncem. Pohled na velmi tenký srpek (osvětleno cca 1 % povrchu) byl impozantní, proto neváhejte a zkuste se podívat také. Není to tak složité…
Máme za sebou dvě pěkné průzračné noci. Tu první (5./6. 8.) jsme trávili na Jizerce sledováním DSO, tu včerejší (6. / 7. 8.) jsem se zaměřil pouze na kometu 21P a Mars. Srovnávat pohled na kometu 100mm APO binarem nebo 16“ dobsonem pod jizerskohorskou oblohou, kde hodnoty SQM šplhaly ke 21,5 s pohledem uprostřed sídliště v Jablonci nelze, ale kometa je i v těchto městských podmínkách dobře vidět v triedru 15×60 nebo třeba i stařičkým AD 800 (refraktor 56/800) při zv. 70×.
Od konce května zuří na Marsu celoplanetární prachová bouře, která de facto „smazala“ z povrchu veškeré albedové útvary viditelné menšími dalekohledy. V uplynulých dvou měsících se pouze výjimečně podařilo na povrchu rudé planety zahlédnout nějakou neurčitou nevýraznou šmouhu, ale spíše to byla jen „oranžová kaše“, co nám pohled do okuláru nabízel. Trochu lépe na tom byla fotografie, kde se přece jenom v IR oboru dalo něco zachytit. O to smutnější na celé bouři je to, že postihla planetu v době před tzv. velkou opozicí, kdy je po 15 letech nejblíže Zemi, její úhlový průměr dosáhl 25″ a šanci na pozorování detailů by tudíž měli i majitelé malých přístrojů.
