Astronomické události

Aktivní oblast na Slunci AR3664 přinesla pozorovatelům na Zemi jeden z nejunikátnějších zážitků, co se pozorování polárních září týče. V minulosti, když se výrazné záře ukázaly, ohlížel jsem se pak za důvody ejich vzniku. Polární záře z noci na sobotu 11. května byla tak unikátní, že nemůžu udělat výjimku. Díky tomu, že podobný souhrn již zpracoval Kevin ze Solarham, využiju některé jeho materiály a text volně přeložím, aby zůstal i zde na památku zážitku, který je srovnatelný snad jen s polárními zářemi 30./31. 10. a 20. 11. 2003.

(Pokračování textu…)

Asi se ptáte, zda v noci na neděli uvidíme tu nádheru, co byla vidět minulou noc 10./11. 5. Zatím jsou teď po setmění hodnoty ve slunečním větru nižší a ne moc příznivé pro tak jasné polární záře. Sluneční vítr a aktivitu sledujte na Spaceweatherlive.

Polární záře 10. 5. 2024 ve 22:37 SELČ u Bělé pod Bezdězem. Expozice 2,5 s, ISO 800, obj. Sigma 35 mm/f2,8, Canon 6Dmod

(Pokračování textu…)

V Liberci, Jablonci nad Nisou i Turnově jsme měli možnost pozorovat výraznou zelenou polární záři. A to již od konce večerního soumraku v neděli 23. dubna 2023. Nad ní se rozkládaly pruhy slabší červené záře, které sahaly až do zenitu, ale v podstatě zčervenala celá obloha, jak je vidět i na animacích z jiných míst.

Vše se odehrálo tak, že 21. dubna nastala na Slunci erupce M2 doprovázená utržením filamentu plazmatu. Tato hmota se pak jako rázová vlna šířila vesmírem a ze záběrů SOHO LASCO C3 bylo zřejmé, že míří i přímo k Zemi. Čekai jsme sice, že nějaký vliv to mít bude, až dorazí, ale to co následovalo, bylo zcela mimořádné.

(Pokračování textu…)

Množí se nám dotazy, jak to vypadá se šancí na viditelnost polární záře. V noci na pondělí, 26. 2. byla totiž zaznamenána zvýšená geomagnetická aktivita a slabá polární záře byla vyfotografována na webkamerách ČHMÚ. Očima bychom si ničeho pořádně ani nevšimli. K Zemi však mířil ještě jeden, možná výraznější oblak plazmatu a tak se další záře čekají v noci na úterý 27./28. 2. 2023. Proto připomínáme článek, kde je shrnuto, jak se pokusit předpovědět, zda je vidět polární záře nebo ne. prostě čeho si všímat na grafech slunečního větru a na magnetometru v oblasti relativně nedalekého severoněmeckého Kielu. Zjednodušeně − když tam půjde modrá křivka strmě a hodně do mínusu a červená současně nahoru, tak vyběhněte na výhled k severu, kde je tma. Jinak můžete skoro jistě sedět v klidu doma.

(Pokračování textu…)

Vážení návštěvníci. Někdy se stane, že příroda je mocnější a i přes velmi dobré modely šíření oblak plazmatu po erupcích se ukázalo, že nás tento z erupce 28. 10. prostě převážně minul. Byla ve hře verze, že letí především jižním směrem a Země bude nad ním, ale nakonec to tak opravdu asi dopadlo. Je na místě se omluvit všem, kdo čekali, že bude vidět polární záře. My se vše alespoň snažili uvést na pravou míru a vysvětlovat lidem, jak si alespoň trochu předpovědět, jestli polární záře bude, už probíhá a podobně. Návod k tomu je právě i v tomto článku. Děkujeme vám, že jste tu s námi byli.

Jenom pro uzavření kauzy polární záře přidáváme obrázek slunečního větru ze sondy ACE. Kýžený oblak hmoty ze Slunce dorazil. Podle Solarham.net 31. 10. v asi 10:15 SEČ. Bohužel rychlost slunečního větru se zvýšila jen na asi 450 km/s, mnohem méně, než se čekalo. Také aktivita geomagnetického pole byla jen krátkodobě na stupni 4 a to se očekával minimálně 7. Můžeme tedy shrnout, že došlo k nejvíce negativnímu scénáři. Oblak dorazil později a navíc nenastaly žádné polární záře zajímavé i pro obyvatele ČR. Nicméně nenechme se odradit, příště to může být lepší. Slunce se dostává k maximu aktivity. V dalších letech proto určitě polární záře viditelné z ČR ještě nastanou.

Na obrázku je záznam slunečního větru na sondě ACE 29. až 31. 10. 2021. V červené linii jsou dobře patrné propady patřící dvěma oblakům plazmatu, které dorazily v noci z 30. na 31. října (Yesterday) a v neděli 31. 10. dopoledne.

(Pokračování textu…)

.. by se vám mohly hodit následující návodné obrázky, čeho si všímat na grafu sondy ACE a na grafu magnetometru v Německu. Mějte na paměti, že když se na ACE objeví vhodná výchylka Bz komponenty, tak asi za půl hodiny se to projeví na Zemi na magnetometru, takže je čas vyrazit do terénu a doufat.

(Pokračování textu…)

Právě proběhla nejspíš třetí jasná polární záře aktuálního maxima slunční aktivity, která se dala pozorovat i z ČR. První snímky z Jablonce pořídila Eliška Gembecová těsně před devátou hodinou večer. Na jednom snímku má dokonce jasný meteor a nastupující, zatím slabou záři. Druhý snímek je poslední, než šla za mnou k zapadlému autu. Třetí snímek ukazuje dozvuky záře v půl jedenácté. To nejlepší si záře schovala po půlnoci. Já jsem přijel o půlnoci domů a i když jsem si výchylky magnetometru všiml, nevěřil jsem, že bych z města něco viděl. Vic však hlásil sloupy až k Polárce. Musela to být paráda, jak ukazuje webkamera Špindl – Pláň. Každopádně polární záře byly mnohem silnější, než se dalo předpovědět. Způsobila je rekordně nízká erupce C 9 (v mém životě jsem nezažil polární záři z ČR způsobenou tak slabým výbuchem). Plasma se zřejmě dokonale trefila a především měla, v březnu možná obvyklou, perfektně jižní polarizaci. To výrazně narušilo geomagnetické pole. To bylo možná narušené už z minulého týdne, kdy jej porušil rychlý sluneční vítr ze Slunce také s jižní polaritou.

Polární záře ve 20:52, Eliška Gembecová, exp. 15 s, ISO 1600  (Pokračování textu…)

Je to již téměř 5 roků od poslední možnosti zachytit z našich zeměpisných šířek polární záři. Možná se v úvodu podivíte, že jenom pět, ale skutečně – měl jsem možnost vyfotit velmi slabou polární záři při Geminidách 2006. Skutečně jasná polární záře nás ale navštívila už před osmi lety, v listopadu 2003. Je na čase poněkud zavzpomínat ve světle posledních událostí a poohlédnout se trochu za tím, co stojí v pozadí takové polární záře. Rádi byste znali její příběh a zkusili na jeho základě pozorovat nějakou další? Nebude to snadné. Kdy se zase sejde jasná obloha, polární záře v maximu aktivity kolem půlnoci a ještě si toho všimneme včas?

Nalevo vidíme skvrny v aktivní oblasti 11 302 jak je zachytila družice Solar Dynamics Observatory (SDO) 22. 9. Uprostřed je průběh erupcí zachycený v RTG oboru družicemi GOES, kde nejsilnější erupce vyjádřená vrcholkem vpravo sahá až do třídy X2. Vpravo e obrázek z korónografu LASCO C3 na observatoři SOHO. Vidíme oblak částic, vpravo také jasný Merkur a bílé kolečko je Slunce zakryté terčíkem.
(Pokračování textu…)