Astronomické události

Po dlouhodobější absenci pohledu na noční oblohu jsem využil první jasné noci, kontaktoval Vice a sešli jsme se ve 22.30 na našem oblíbeném plácku na Kopanině s tím, že zkusíme nějaké aktuálně viditelné komety. Celkem mě překvapilo, jak se obloha od mého posledního pozorování „pootočila“ a jak je Saturn večer nízko nad obzorem. Již první pohled do 12 palcového dobsonu, namířeného na Vegu napovídal, že obloha dnes bude velmi průzračná a seeing také dobrý.

Epsilon Lyr byl krásně rozložený již při zvětšení 71x. Obraz hvězd byl krásně bodový i při zvětšení 250x v němž zmíněná čtyřhvězda vypadala opravdu majestátně. Stejně jednoduchým objektem byl Izar a několik dalších pěkných dvojhvězd, jejichž sledováním jsme si krátili čas do úplného setmění. Pak nás napadlo zkusit vyhledat těleso, které od svého objevu až do roku 1996 patřilo do rodiny planet sluneční soustavy a to Pluto. Bohužel se v těchto letech nachází v nejjižnějších částech ekliptiky v souhvězdí Střelce, ale průzračná obloha až téměř k obzoru k tomu přímo vybízela. Vyhledali jsme pozici nedaleko hvězdokupy M25 a Pluto bočním viděním problikávalo již při 150 násobném zvětšení. Následné zvětšení 187x a 250x již pouze potvrdilo pozitivní detekci této trpasličí planety. Protože byl opravdu dobrý seeing střídali jsme v dobsonu již pouze Ethosy 8 a 6 mm a prohlíželi objekty ve Střelci, Štíru, Hadonoši, Štítu, Orlu a Vodnáři. Hlavně tedy kulové hvězdokupy a po nasazení UHC filtru i planetární mlhoviny. Zajímavou se kromě eliptického Saturnu jevila Box nebula (NGC 6309) v Hadonoši. Krásnou strukturu vykazovala i řada mlhovin, hlavně Laguna, Trifid a Omega. Okouzlující je v takto velkém přístroji při velkém zvětšení i M11, jen netuším proč se jí přezdívá Divoká kachna – nám na první pohled připomínala spíše rozesmátou lebku či nějakou kmenovou obličejovou masku. Pozorování jsme zakončili kolem jedné hodiny klasikami typu M57, M27 či řasová mlhovina v Labuti. Jediným negativním pocitem z tohoto pozorování byla relativně velká zima (na polovinu července…). Vicovo SQM ukazovalo 8 stupňů celsia, ale subjektivní pocit zimy umocňoval i celkem silný vítr (byli jsme rádi za péřové bundy a ke slovu přišla i čepice s rukavicemi) a v nadhlavníku hodnoty kolem 21,3. Z původně plánovaného hledání komet nakonec nebylo nic, ale i tak to bylo velmi příjemné a úspěšné pozorování pod dobrou oblohou.

Aleš Majer

Ačkoli se mi to teď zpětně jeví jako nemožné, zákryt Jupiteru Měsícem byl přeci jenom z Jablonce nad Nisou pozorovatelný a to i přesto, že se už kolem půlnoci definitivně zatáhlo nad východní částí oblohy.

Paradoxně ještě do 3:28 jsem Měsíc registroval přes závoj oblačnosti a nedaleká i když hůře viditelná kulička Jupiteru byla moc hezkým doplňkem. Bohužel na zákryt ve 3:40 se Měsíc neobjevil. Naprosto nečekaně ale vylezl na výstup, kdy se obloha doslova slitovala a skýtal se pohled na jasnou díru přesně kolem Měsíce. Od 4:15 do 4:25 tak byl Měsíc vidět a tak jsem si vychutnal výstup měsíčku Ió a pak i Jupiteru samotného přímo přes dalekohled. Na závěr jsem to rychle zdokumentoval nazoomovaným kompaktem. Takže to bylo vlastně docela pěkné ponocování (s marným čekáním na případnou polární záři).

A jak jste dopadli vy? No, využijte komentáře nebo sem něco připište, třeba jsem nebyl sám. Sledovat můžete také galerii na astro.cz.

Martin Gembec

Vic pozoroval z Německa

Původní předpoklad, že budu pozorovat z hvězdářského kopečku na Kopanině, vzal za své hned po té, co ve 3 ráno zazvonil budík. Nasunutá oblačnost mě donutila změnit plány, bylo potřeba jet co nejvíc na severozápad, kde bylo ještě jasno. Bohužel času do začátku úkazu nezbývalo mnoho.

Když jsem za půl hodiny zastavil u Bílého Kostela, severní obzor byl krásně čistý, ale na východě zůstala oblačnost příliš hustá. Měsíc vypadal jako mastný flek a i svit Venuše se sotva prodíral skrz mraky. První část jsem tedy odpískal a soustředil se na druhé dějství. A to se vydařilo na 100%.

Skončil jsem nakonec v německém Ebersbachu, kde jsem po čtvrté hodině ranní rozbalil techniku – oblíbený binokulár 32×125 – v parku v centru městečka. Obloha byla čistá a tak jsem mohl odpozorovat výstup Jupitera se svými měsíčky zeza neosvětlené části Měsíce a navíc ještě zákryt hvězdy 6,2 mag za osvětlený srpeček.

Zatímco měsíčky vykoukly a rychle se rozzářily, kotouč planety vystupoval déle než minutu. Jupiter působil v dalekohledu majestátně, ale nejhezčí byl pohled volným okem. Světlou tečku jsem překřtil na trade mark – ☾™.

Celý úkaz sledovala z povzdálí planeta Venuše, která vypadala jako povedená zmenšenina, neboť jevila stejnou fázi jako Měsíc.

Jsem rád, že jsem vyrazil a viděl tento vzácný úkaz, ale mrzí mě, že jsme se v rámci KaLu lépe nedomluvili. Tak snad příště…

Vic KaL ◊!

V neděli 15. července nad ránem zakryje Měsíc planetu Jupiter. K zákrytu dojde v brzkých ranních hodinách a skončí za pokročilého svítání. Před začátkem úkazu bude kolem třetí hodiny ráno k vidění krásné seskupení Měsíce, Jupiteru a Venuše. Poblíž budou také Plejády, Hyády a hvězda Aldebaran z Býka.

Na obrázku vytvořeném pomocí programu Stellarium (vytvořil Petr Horálek) je dobře vidět, jak se bude lišit pohled v malém dalekohledu od pohledu pouhým okem (viz. níže).

Uvádíme orientačně i časové údaje zákrytu pro Jablonec nad Nisou (v Liberci se prakticky neliší – odchylka 15 sekund se ztratí v zaokrouhlení na minuty):

začátek zákrytu (časy v SELČ)

Európa: 3:34
Ió: 3:37
Jupiter: 3:39-3:40
Ganymédés: 3:45
Callistó: 3:49

konec zákrytu (výstup zpoza neosvětlené/popelavé strany)

Európa: 4:15
Ió: 4:18
Jupiter: 4:20-4:21
Ganymédés: 4:27
Callistó: 4:32

Podrobnější článek na www.astro.cz.

Nečekaně výrazný a jasný úkaz nočních svítících oblak (NLC) nastal ve středu večer po 22. hodině. Ze severozápadu je na Liberecku clonily blízké nízké mraky, ale něco vidět se dalo.

Foto: Martin Mašek, Canon EOS 1000D + Sigma 10-20mm, Liberec

Fotografoval jsem narychlo z domova v Jablonci. Zajímavější se kvůli množství oblačnosti jeví animace pohybujících se nízkých oblak v popředí a téměř nehybná vzdálená a vysoko ležící NLC. Výška těchto oblak je kolem 80 km.

Velice pěkné panorama vyfotil Vilém Heblík z Pardubic.

Martin Gembec

Uprostřed slunečního disku v jeho spodní polovině je nyní za pomoci tmavého filtru viditelná jedna opravdu velká sluneční skvrna. Viditelnost okem uvádím už s ohledem na to, že jsem ji viděl i bez brýlí, takže musí být opravdu snadno viditelná, máte-li ostrý zrak.

Slunce 11.7.2012 (SDO)

Letošní dovolenou trávím na Britských ostrovech, ale ani zde jsem neopomněl na astronomii a v rámci možností navštívil některá místa s ní spjatá, tudíž zasílám aktuální report z UK.

Celý článek »

Sotva se velká a aktivní skupina skvrn blíží k západnímu okraji slunečního disku, na východním se vynořila další velká oblast se skvrnami. Stále je tedy co pozorovat a zřejmě by i erupční aktivita nemusela být nízká. Zapadající oblast vpravo vyprodukovala v noci na sobotu erupci nejsilnější kategorie X1.

Slunce 7.7.2012, foto Pavel Schneider, detail Martin Gembec

Pokusil jsem se nasnímat detail skvrny při levém okraji Slunce. Natočil jsem dvě videa digikompaktem Canon SX200 IS za okulárem 15mm na dalekohledu SCT 150/1500. Výsledek není moc zdařilý, takže to přikládám spíše pro představu. Vpravo je snímek od Pavla Schneidera pořízený Canonem 60D v primárním ohnisku refraktoru 102/1200.

Martin Gembec

Poměrně rychle se během posledního týdne zvýšila sluneční aktivita. V nejaktivnější oblasti se vytvořila velká skupina skvrn s výraznou erupční aktivitou.

Pokud máte po ruce alespoň triedr, promítněte si obraz Slunce bezpečně na papír, případně se podívejte přes dalekohled vybavený fólií Astrosolar nebo jiným bezpečným filtrem.

Martin Gembec