Maximum Perseid připadá letos na 13. srpen. Lépe budou vidět ještě o pár dní dříve, než začne i nad ránem svítit Měsíc. Jeden jasný bolid, možná z roje Perseid byl spatřen z celých Čech i Slovenska v úterý před půlnocí.
Podívejte se na trailer Meteorwatch (kliknutím na obrázek):
Zjasňující kometa s označením C/2009 P1 (Garradd) je nyní výhodně položena na noční obloze, neboť je jako jedna z mála viditelná celou noc vysoko na obloze v souhvězdí Pegasa. Odtud směřuje do Delfína a Šípu. V těchto dnech navíc prolétá kolem známé kulové hvězdokupy Messier 15 nedaleko špičky Pegasovy hlavy. Viz. mapka ke stažení v PDF.
Aleš Majer kometu nakreslil, abyste si udělali představu, jak asi vypadá menším dalekohledem do 10 cm na městské obloze. Méně zkušený ji podobně uvidí spíše až za městem. Ve velkém dalekohledu s malým zvětšením je to však nepřehlédnutelná skvrnka oválného tvaru se slabým ohonem.
Martin Gembec kometu zkoušel fotit a to nejprve refraktorem 80/600 redukovaným na ohnisko 402 mm a posléze 135 mm objektivem. Na prvním snímku 1. 8. před půlnocí jsou v náznaku vidět dva ohony komety. Na druhém snímku je vlevo dole hvězda Enif v konci hlavy Pegasa a hvězdokupa s kometou jsou nahoře nad středem snímku. Ve výřezu je patrný i chvost směrem k M 15.
Martin Mašek vyfotil kometu v Liberci pomocí CCD kamerky Orion StarShoot Monochrome II a dalekohledu typu refraktor 70/700mm:
Předpokládáme, že na veřejné pozorování komety vás pozveme na konci sprna nebo v září. Kometa vystoupá ještě výše a trochu by měla ještě i zjasnit.
Další mapka oblohy připravená Alešem Majerem. Hlavní událostí bude roj Perseid s maximem 13. srpna, ale lepší je bude sledovat o pár dnů dříve, než začne ráno vadit Měsíc v úplňku. Radiant roje stoupá vysoko až po půlnoci a proto je lepší se dívat až v druhé půlce noci. Meteory jsou vidět po celé obloze. Některé však nejsou Perseidy.
19. červenec byl tím dnem, kdy došlo nejen k rannímu odpojení raketoplánu Atlantis od ISS, ale i k přeletu obou vesmírných těles přes Slunce. Jednalo se o poslední možnost vidět raketoplán vedle stanice. Proto jsme vyrazili na Liberecko, kde procházela linie transitu. Ten měl v 9:17 trvat 1 sekundu a počasí nezvykle přálo.
Složenina nejlepšího snímku Slunce spolu s jednotlivými pozicemi ze sekvence snímků stanice a Atlantisu v 9:17:36,5 SELČ. Fotografováno Canonem 30D v primárním ohnisku newtonu na dobsonově montáži SW 150/1200. Použitý filtr Baader AstroSolar (vizuální), expozice 1/2000s, ISO100. Doba přeletu 1 sekunda.
Česká astronomická společnost vás jménem její pobočky Klubu astronomů Liberecka zve v sobotu 23. 7. od 10:00 na Jizerku.
Koná se zde tradiční Anenská pouť a my k ní přispějeme nevšední podívanou na Slunce v bílém světle a v čáře h-alfa. Uvidíte tedy věci, které vám obvykle neukáže ani běžný amatérský dalekohled.
Hledejte stánek Jizerské oblasti tmavé oblohy. Vstup zdarma.
Pro porovnání: běžný dalekohled s fólií Baader AstroSolar vám zprostředkuje Slunce v bílém světle – povrch se skvrnami. Lepší obraz poskytuje 2″ herschelův hranol, který míváme standardně na akcích propagujících Jizerskou oblast tmavé oblohy. Nejnovějším přírůstkem je potom h-alfa dalekohled Lunt 60 mm, který výborně ukáže dynamické jevy nad povrchem Slunce, jako jsou filamenty a protuberance.
Podruhé v červenci a zároveň jako zkouška jiné techniky snímání. To je celkem vydařený snímek stanice ISS s připojeným raketoplánem Atlantis 16. 7. 2011.
16. 7. 2011, 10:33:50 SELČ. Canon 30D v ohnisku dobsonu 150/1200. Filtr z fólie Baader AstroSolar.
Tento přelet nastal v dopoledních hodinách a byl viditelný na Šluknovsku. Nejprve se odsunuly poslední oblaky středních výšek, které zakrývaly oblohu až do deváté hodiny. Poté bylo jasno, ale kolem půl desáté se začaly vytvářet první malé obláčky, které se posléze rychle zvětšovaly. Slunce zakryl mrak až přibližně minutu před přeletem, ale byl průhledný a 50 sekund před přeletem bylo jasné, že se na chvíli nasune díra. Stanice byla během sekvenčního snímání dobře vidět, jak se přesunula přes slunční disk. Byl to sice poměrně rychlý přelet, trvající pouze 0,7 sekundy, ale patřil mezi ty, které se mi podařilo pozorovat a nafotit nejlépe. Stanice měla průměr 53″.
Stanice je na snímku 4x zvětšena. Nahoře a dole dominují čtyři dvojice solárních panelů. Na nosníku panelů je směrem doleva vidět radiátory sloužící k termoregulaci stanice. Na těle stanice vidíme vlevo modul Zvezda se solárními panely nahoru a dolů, dále budou moduly Zarja a Unity (připojené lodě Sojuz nebo Progress se zdají být šikmo doleva dolů vůči tělu stanice, prostorově jakoby pod ním), vpravo od nosníku je Destiny s připojeným raketoplánem Atlantis úplně vpravo. Částečně v zákrytu s raketoplánem se zdají být evropská a japonská laboratoř.
Některé přelety stanice ISS a raketoplánu Atlantis jsou k vidění i ve dne, když se trefí na sluneční disk, nebo dokonce na Měsíc. Tehdy se na slunečním kotouči objeví většinou nějaká mžitka, kdy stanice se po dobu např. 0,8 sekundy mihne před Sluncem. Tyto přelety jsou nyní nejčastější a vyžadují spíše fotografické sledování. Brzy po ránu, kdy je Měsíc nebo Slunce níže nad obzorem trvají přelety více než sekundu. Někdy až 2 nebo dokonce 4 sekundy. Tehdy už je vhodné se dívat do dalekohledu chráněného speciálním filtrem a vychutnat si detaily stanice v podobě písmene H, které vytvářejí její solární panely a nosník nebo moduly.
Přelet ISS přes sluneční disk 5. 7. 2011 – Canon 30D za ED80/600 v ohnisku dalekohledu. Ochrana fólií Baader AstroSolar. Fotil Martin Gembec
Protože se raketoplán odpojí od stanice právě těsně před přeletem v úterý 19. 7., je vhodné zajet se na tento mimořádný přelet podívat, ale ani ostatní nejsou bez zajímavosti. Níže je přehled všech přeletů viditelných v ČR od 16. do 22.7. Časy uvedené v textu jsou již velmi blízko skutečnosti, ale před přeletem byste si je měli zkontrolovat pomocí webu CalSky.com.
Přelety ISS+STS135 přes Slunce
ISS a vedle odpojený STS135 19.7.
9:17:11 Aš-Výhledy
9:17:15 Nejdek
9:17:17 Jáchymov
9:17:22 Jirkov
9:17:24 Starý Most
9:17:28 Ústí nad Labem-Střekov (jih)
9:17:29 Povrly/Malé Březno
9:17:32 Nový Bor
9:17:33 Cvikov
9:17:36 Chotyně u Hrádku nad Nisou
9:17:37 Albrechtice u Frýdlantu (větrné el.)
9:17:39 Nové Město pod Smrkem (jih)
Aleš pro vás připravil další mapku s aktuálními úkazy v červenci. Na druhé straně jsou tipy na zajímavé objekty letní oblohy. Stahujte jako obvykle ve formátu PDF.
