Astronomické události

V sobotu 21. května proběhl ve sklářské osadě Jizerka již druhý astronomický den ve spolupráci AsÚ AV ČR a Klubu astronomů Liberecka, pobočky ČAS. Počasí přálo, a tak se již od oběda pozorovalo Slunce. Návštěvníci měli možnost porovnat obraz hned v několika dalekohledech – k pozorování fotosféry a hlavně skvrn byl určen refraktor ED80 s heschelovým hranolem a 6″ SCT s folií Astro Solar Baader. K pozorování chromosféry a protuberancí byly k dispozici rovněž dva H-alfa dalekohledy různé konstrukce – Coronado PST a Lunt. Na prohlídku okolní krajiny byl instalován obří binar Vixen 125/760 mm a řada menších triedrů. Na večerní pozorování pak byla připravena baterie Dobsonů o průměrech 30, 40 a 50 cm. Atrakcí pro přítomné děti byl bezesporu obří Krteček, v jehož kostýmu jsme se střídali.

V průběhu odpoledne probíhaly tradiční přednášky na téma Jizerská oblast tmavé oblohy, Cesta do hlubin času o geologickém stáří Země, Start raketoplánu s Krtečkem na palubě a Co je vidět na noční obloze. Venku sice zatím trochu strašila oblačnost, ale nakonec se k večeru obloha úplně vyjasnila a tak jsme krátce po 21 hodině zamířili všechny dalekohledy na planetu Saturn. Mezitím ještě dorazila skupina polských studentů z Wroclavské univerzity se svými dalekohledy a přidali se k nám. Seeing byl velmi slušný a Saturn vypadal majestátně ve všech přístrojích – u třech největších dalekohledů se proto tvořily až několik desítek metrů dlouhé fronty pohleduchtivých návštěvníků. Po setmění došlo samozřejmě na klasické klenoty letní oblohy – M13, M57, M51, M97 a mnohé další.

V průběhu dne se u dalekohledů vystřídalo opět několik set návštěvníků, zvláště pak velký zájem o večerní pozorování nás mile překvapil a již nyní se těšíme na další chystané letošní akce na Jizerce – Anenskou pouť a hvězdičkovou noc.

Další fotografie od Aleše Majera a Martina Maška si prohlédněte v rozsáhlé galerii.

Komentář k akci a fotografie naleznete také na webu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Děkujeme všem zúčastněným za příkladnou spolupráci! Těšíme se brzy naviděnou.

V pořadí již třetí astronomický den v Jizerské oblasti tmavé oblohy navazuje na loňský úspěšný první ročník stejnojmenné akce. Astronomický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka si vás dovolují srdečně pozvat na odpolední program spojený s pozorováním Slunce, přednáškami a výstavou obrazů i další techniky. Neméně důležitým bodem programu by mělo být večerní pozorování, na němž bude k dispozici mimo jiné jeden z největších převozných dalekohledů v ČR s průměrem téměř 0,5 metru. Do hlubin vesmíru bude možné nahlédnou i největším mobilním binarem s výměnnými okuláry o průměru 125 mm a řadou dalších obdivuhodných přístrojů.

Pokud jedete vlastním vozem, nezapomeňte, že vjezd do osady je zakázán, auto lze nechat na Mořině, což je na začátku obce pod Bukovcem a odtud je to jen kilometr příjemné chůze z kopce.

Kyvadlová doprava na Astronomický den na Jizerce 21. května 2011

Autobusová kyvadlová doprava na Astronomický den na Jizerce je zajištěna na trase Kořenov, nádraží ČD – Polubný, kostel – Jizerka, parkoviště na Mořině. Autobus je označen SKIBUS REJDICE. Odjezdy z Kořenova ve 12, 13, 14, 15, 16 a 17 hodin. Odjezdy z Jizerky ve 12:30, 13:30, 14:30, 15:30, 16:30 a 17:30. Večer odjíždí autobus od Sklárny na Jizerce ve 21:45 do Tanvaldu k poslednímu vlaku do Železného Brodu a Turnova. Jízdné na trase Kořenov – Jizerka nebo obráceně je 20 Kč. Noční jízda do Tanvaldu podléhá platnému tarifu.

Program

od 13h: pozorování Slunce (ve viditelném světle a v čáře h-alfa), výstava fotografií a techniky

14:00: Jizerská oblast tmavé oblohy aneb chraňme tmu (M. Gembec)
14:30: Cesta do hlubin času (o Zemi, geologii a meteoritech – J. Haloda)
16:00: Start raketoplánu Endeavour s českým Krtečkem na palubě (P. Suchan)
17:00: Aktuální objekty na obloze aneb na co se můžeme těšit večer (A. Majer)
od 21h: večerní pozorování – planeta Saturn s prstencem a měsíčky
od 22h: pozorování vesmírných objektů (galaxie, mlhoviny, hvězdokupy)

Akce probíhá za podpory Hotelu Panský dům – Jizerka a za finanční podpory Města (projekt Jablonec nad Nisou 2011).

Galerie fotografií z loňského roku.

Článek Petra Horálka na domovském serveru České astronomické společnosti mně doslova nabudil. Prohrabal jsem disk a zklamaně zjistil, že opravdu nemám fotku trnu štíra z našich končin. No, musel jsem to prostě napravit. On ten pohled na skoro celého štíra prostě i od nás stojí za vidění, když se vyrazí daleko od měst. K tomu jsem si návdavkem přidal ranní planety Venuši a Jupiter..

Celý článek »

Mapka oblohy, zajímavých úkazů a informací na druhé straně je opět k dispozici. Stahujte PDF.

Večer 20. 4. 2011 bylo jasno. Jelikož se nechystal výjezd za tmou, tak jsem si na balkoně přichystal refraktor 70/700mm s CCD kamerkou na paralaktické montáži.

Na počítačovém planetáriu jsem si všiml, že planetka č. 11 (Parthenope) se bude velmi dobře hledat, neboť se nacházela nedaleko jedné jasné hvězdy ze souhvězdí Panny. Mimo to poblíž ležela jedna jasnější galaxie. Rozhodl jsem se tedy, že si zkusím cvaknout planetku mezi galaxiemi. Druhým cílem byla proměnná hvězda. Na stránkách Sekce proměnných hvězd v předpovědích minim jasnosti jsem si vybral pozorovatelsky zanedbanou zákrytovou proměnnou G0330.1394 Vir.

Planetka Parthenope mezi galaxiemi. R70/700mm, 0.5x reducer, CCD kamera Orion StarShoot monochrome II. 49x30sec.

Celý článek »

Přívlastek „jasná“ by měl být asi v uvozovkách, neboť s magnitudou kolem 14 není supernova SN2011by v dosahu malých přístrojů. Na druhou stranu jasná je, když si uvědomíme, z jaké dálky ji vidíme. Galaxie NGC 3972, ve které vybuchla, je od nás vzdálená nějakých 46 milionů světelných let.

Samotná galaxie NGC 3972 se nachází v souhvězdí Velké medvědice, máme ji tedy večer přímo nad hlavou. Díky jasnosti okolo 12. magnitudy nepatří k vyhledávaným, najít lze ale poměrně snadno. Nachází se nedaleko hvězdy Phekda (Phad, γ UMa), zadního kola Velkého vozu.

I takovéto fotografie lze pořídit z města – fotografie supernovy byla pořízena v Jablonci nad Nisou. Níže je odkaz také na první Milanův pokus z 29.4., kdy však nebylo tak pěkné počasí. Více na astrofotky.cz

Pozoroval jsem ji  před půlnocí 3. 5. 2011 ze zahrady u domu dobsonem 400 za ne zcela ideálních podmínek při nečekaném vyjasnění po předchozí chumelenici. Při zvětšení 135× byla snadno patrná jako slabá hvězdička bočním pohledem, při 177× pak i pohledem přímým. Galaxie sama o sobě není příliš zajímavá, je vidět jen jako slabá mlžinka. Hezčí jsou sousední NGC 3982 a 3998. Tak pěkně, jako 29. 4. vyfotil z Jablonce Milan Antoš, jsem ji ale rozhodně neviděl…

Bude nějakou dobu ještě trvat, než pohasne a zmizí z dosahu amatérských přístrojů, ale protože počasí je nevyzpytatelné, vyplatí se pozorovat co nejdříve.

Během roku je objeveno mnoho supernov v cizích galaxiích, 2011by je ale jednou z těch jasnějších, pro amatérské astronomy dostupnějších. Kolik jste v životě supernov už viděli?
Vic ◊!

Přednáška na téma největší orbitální stanice se konala v úterý v Městské knihovně v Jablonci n. Nisou od 17 hodin v pravidelném cyklu Astronomického okénka. Odkazuji materiály ke stažení – povídání o kosmických stanicích a o přínosu kosmonautiky.

Odkazy vhodné k navštívení: prohlídka kosmické stanice ISS a informace o stanici k 10-letému výročí. Dále předpovědi přeletů stanice (laicky) a odborněji vč. přeletů přes Slunce aj. A ještě prohlídka stanice s astronautem.

Nevěřil bych, že mě může ještě něco překvapit při pozorování západu Slunce za hotelem Ještěd, ale opět se něco našlo. Tentokrát jsem na poslední chvíli bastlil ztmavovadlo, abych neměl moc přeexponované fotky. A nakonec to vlastně stálo za to. V jednu chvíli se na sebe poskládaly tři objekty.

Slunce vstupuje pomyslně za hotel na Ještědu a mezi skvrnami na jeho povrchu prolétá letadlo. Druhá skvrnka se téměř dotýká hotelu. Pořízeno Canonem 30D v ohnisku ED80/600 mm. Cloněno krytkou s otvorem o průměru 40 mm. ISO 100, 1/8000 sekundy.

Odsud z dalešické vyhlídky (jižně od Jablonce nad Nisou) to tak nevypadá, ale ten pan Hubáček musel asi v Liberci mít krásný výhled na Ještěd, když ho napadlo navrhnout tak odvážnou a jedinečnou stavbu, která nám denodenně dělá tolik radosti. Z Liberce se hotel jeví, jakoby plynule navazoval na kuželovitý vrcholek hory. Pozorování západů Slunce za hotelem a vysílačem v jednom je neskutečně adrenalinový zážitek a zanechává ve mně pomalu závislost vyjíždět znovu a znovu. A tak jsem ho dnes pozoroval už poosmé v řadě… se mnou se na Slunce podívali i přátelé z Klubu astronomů Liberecka, jmenovitě Vic s rodinou a Meggie. Jsem šťasten, že jsme se o ten pocit mohli vzájemně podělit.

Snímek po západu Slunce vznikl jako HDR a s využitím skládání snímků, díky tomu je opravdu povedeně ostrý, až se sám divím na ohnisko 600 mm a vzdálenost 15 km.

 Za KaL Martin Gembec