Astronomické události

Letošní sezóna se pozdržela, ale jak ukázala noc na úterý, NLC na sebe už nedala dlouho čekat a objevila se na ranní obloze. S jejich spatřením neměli problém ani astronomové z našeho klubu. Cassi pozoroval doma v Liberci a Ladis v Jizerkách. Snímky poslal také Ivo Schötta, který pozoroval přímo doma v Jablonci a viděl kromě nich i srpek Měsíce s Venuší. Přiložené snímky jsou doufejme jen první vlaštovkou k ještě jasnějším a rozsáhlejším jevům, které bychom rádi viděli třeba i ve večerních hodinách. Celý článek »

Ačkoliv se blíží slunovrat a noci jsou krátké a málo tmavé, na obloze se pořád něco děje. Na pomyslném kometárním nebi svítí v těchto dnech hned desítka vlasatic vizuálně dosažitelných malými dalekohledy. Pojďme si je představit, jak se nám jevily během posledních dvou jasných nocí z Jizerských hor.

Celý článek »

Podle množství příspěvků od začátku června se mohlo zdát, že se nic zajímavého neděje, ovšem je tomu přesně naopak, jenom nebyl čas o dalším dění na obloze nebo na hvězdárně v Turnově informovat. Dnes se tedy ohlédneme za pozorováním Jupiteru.

Celý článek »

Začíná období krátkých nocí, které kolem 9. června ještě nasvítí úplněk. Jupiter, který je ideálně vidět večer, nabídne další dvojitý přechod stínů už 5. června. Saturn se dostává do opozice a je tak vidět celou noc. Mars, který je příliš nízko i za soumraku, projde hvězdokupou M 35. Venuše je vidět ráno a kromě ní je tam taky Neptun a Uran. Zákryt Aldebaranu Měsícem, který se odehraje odpoledne na denní obloze, připadá na 22. červen. Měsíc bude kolem novu na konci června, takže nastane další ideální okno pozorování komet. Nezapomeňme rovněž, že Slunce nyní neklesá tak pod obzor a můžeme proto občas vidět i noční svítící oblaka. Mapku od Aleše Majera opět nabízíme i v PDF.

Po delší odmlce tu je zase malá přehlídka komet pro malé dalekohledy. V našich zeměpisných šířkách již touto dobou nenastává astronomická noc, pozorovat mlhavé pohybující se objekty lze ale i v tomto čase. Minulou noc jsme se vypravili do srdce Jizerské oblasti tmavé oblohy, abychom se pokochali krásami tamní noční přírody. Kromě příručních triedrů jsme disponovali i 100mm binarem a 40cm dobsonem.

Celý článek »

Fáze Měsíce rychle postupuje, tak jsme využili jasné oblohy druhého květnového večera a sešli se s Honzou na turnovské hvězdárně. Nejprve jsme se věnovali našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi krátce před první čtvrtí. Seeing byl velmi dobrý (Ant. II-III) a měsíční povrch skrze 6½“ refraktor s binokulárním nástavcem ukazoval mimořádné podrobnosti. Dokonce jsme zkoušeli zvětšení 500-1000× a vůbec to nebylo špatné… Honza pořídil zánovní zrcadlovku a chtěl ji vyzkoušet, no a není lepší objekt pro první pokusy s astrofotografií než právě Měsíc. V ohnisku 6″ Lichtenkneckeru (f15) jsme pořídili celkem obstojné záběry. Pak jsme dalekohled otočili na Jupiter, kde právě najížděla GRS a protější NEB obsahoval dvě výrazné tmavé girlandy. Závěr pozorování před půlnocí patřil kometám – jak 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák tak C/2015 V2 (Johnson) jsou vidět v triedru 10×50 i na turnovské obloze za svitu Měsíce v první čtvrti. Lepší to však bylo Sometem 25×100 z kopule kde nefouká a na Johnsona jsme koukli i 6½“ refraktorem (to je paráda hledat dlouhou rourou na paralaktice kometu, když je vidět v hledáčku…).

I když jsme o návštěvě letošního jarního MHV s podtitulem „retro“ uvažovali již před časem, rozhodnutí vyrazit bylo celkem spontánní a padlo v pátek pozdě odpoledne. Do Zubří jsme dorazili již za soumraku, ale stihli jsme komentovanou procházku mezi dalekohledy. Obsah louky byl trochu zklamáním, čekal jsem asi více mosazi a homemade výrobků z doby vlády jedné strany. Bohužel převažovala současná čínská komerční produkce. Jediným skutečným krasavcem byl refraktor 90/1350 mm z Albionu počátku 20. stol. (se kterým jsme se také vyfotili). Pár pěkných kousků z produkce Carl Zeiss přivezl Honza Zahajský, např. Meniscas 180. Z novějších kousků byl zajímavý refraktor s objektivem Istar 150/1800 mm s odlehčeným tubusem. To byl také jeden z mála dalekohledů, kterým se po vyjasnění dalo kouknout na oblohu. Přirozeně byl namířen hlavně na Jupiter. Škoda, že většina dalekohledů skončila schovaných pod krycí plachtou a jejich majitelé sledovali hvězdy tak maximálně na lahvích s Metaxou. Další geniální pastí na louce mezi dalekohledy byla položená černá branka na minikopanou, myslím že pár lidí má stále docela bolestivě naraženou holeň. Pár nadšenců nakonec vytáhlo menší dobsony, tak jsme koukli na jasné kometky, notoricky známé DSO a po půlnoci vyrazili k domovu. Celý článek »

Květnovou oblohu zdobí především planeta Jupiter. Mars je jen nízko na severozápadě, Venuše ráno nízko na východě a Saturn je sice v druhé polovině noci kolem jihu, ale jen do 20° výšky. První dekáda je ovlivněna dorůstajícím Měsícem. Pozorovatel komet si tedy musí pospíšit v prvních květnových dnech, nebo v druhé polovině měsíce. K vidění jsou stále především kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a C/2015 V2 (Johnson). Právě druhá jmenovaná bude asi nejhezčí a mapku k vyhledání komety najdete na druhé straně. Začátkem května (kolem 5.), celkem příhodně na ranní bezměsíčné obloze, vrcholí maximum roje Eta Aquarid. Jde o částice Halleyovy komety. Nevýhodou je, že k pozorování je třeba počkat a radiant je nízko nad obzorem. Spatřené počty meteorů proto bývají od pěti do deseti za hodinu. Na konci května nezapomeňte na dvojitý úkaz stínů měsíčků na povrchu Jupiteru. Mapka v PDF ke stažení.