Astronomické události

Musíme si už zvyknout, že automatické přehlídky oblohy vychytají prakticky všechna neznámá tělesa. Občas se však především úhlově blízko Slunci může náhle zjasnit kometa, kterou prostě vidět nemohou. A tam pátrají fotograficky a vizuálně někteří amatérští astronomové. Jedním z nejúspěšnějších je Don Machholz. Povedl se mu opravdu skvělý kousek, když po osmi letech od posledního vizuálního objevu opět našel kometu okem u dalekohledu (jeho už 12. kometa).

Kometa má jasnost asi 9 mag a nachází se v souhvězdí Panny. Je tedy viditelnátěsně před svítáním a během něj. Kometu pozoroval nejprve Machholz, ale nezávisle na něm ji fotograficky objevili ještě další amatérští astronomové – Japonci Fujikawa a Iwamoto. Kometa by tedy mohla mít označení C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto), to je však zatím neoficiální (edit 11. 11. večer – už je to oficiální). Pomocí robotického dalekohledu na La Palmě ji zachytil i Martin Mašek a 11. listopadu ráno jsem se na ni podíval také.

Kometa se hledá snadno, níže je přibližná efemerida a z ní nakreslená mapka poloh komety. Prolétá kolem známé gammy Virginis, Porrimy.

Z našich astronomů kometu jako první fotil Martin Mašek. Použil robotický dalekohled Fyzikálního ústavu Akademie věd umístěný na Kanárských ostrovech.

Kometa robotickým dalekohledem FRAM z La Palmy, foto: Martin Mašek

Kometa se mi v triedru 20×80 jevila podobně, jako když jsme se dívali na kometu Encke. Tedy malá kondenzovaná kulička. Kometa se mi zdála hodně jasná, odhadl jsem ji asi na 8,5 mag. Průměr vnitřní jasné komy je kolem 2 úhlových minut, ale celková koma má asi 4′. ohon je i fotograficky obtížný, chtělo by to CCD kameru.

Kometa z Frýdlantska u Raspenavy, ořez o velikosti 30×18′, sever nahoře, expozice 16×60 sekund, Canon 30D, Celestron ED80/600 s reduktorem Vixen 0,67×.

Celkové pole EDčka o velikosti asi 3×2 stupně

Pozoruhodný snímek se mi podařilo zachytit po dvou minutách focení. Na čtvrtém snímku v sérii jsem objevil stopu meteoru. Má všechny typické znaky, od změny tloušťky, po změnu barvy. Dokonce je patrné, že během 60ti sekundové expozice musel padnout poměrně brzy, protože se zčásti do snímku zachytila i jeho počínající rozplývající se stopa (přiléhá zleva k samotné stopě meteoru). Kolikrát se meteor netrefí ani do zorného pole širokého desítky stupňů, zde je zachycen v poli 3×2 stupně :-)

Kometa je patrná dokonce i na širokoúhlém snímku s kuželem zvířetníkového světla. Podle této fotografie bych odhad jasu poopravil na 9 mag.

Nedaleko Spiky v Panně vycházela i Venuše. Její jasný srpek byl i v malé výšce překvapivě ostrý. Jde o výřez z expozicí 1/2000 sekundy.

Martin Gembec

Vloženo: Neděle, 11 listopadu, 2018 , 10:18 , kategorie: Komety. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.