Astronomické události

Léto pomalu končí, ale všichni věříme, že v období Babího léta bude ještě dost co pozorovat. Zářijový úplněk vychází na první dekádu a bude skoro tak velký, jako ten srpnový. Večer končí viditelnost planet Mars a Saturn. 5. a 6. září se Venuše protáhne nejblíže kolem Regula ve Lvu, to bude ale jen před šestou ranní. 10. září večer bude sice Měsíc po úplňku, ale bude poměrně blízko planetě Uran, tak jej můžete zkusit vyhledat. Se začátkem podzimu bude Měsíc v novu. Za zmínku stojí rozhodně také kometa C/2014 E2 (Jacques), která se přesune do Labutě. Její vyhledávací mapku najdete na druhé straně mapy od Aleše Majera, kterou jako obvykle můžete stahovat v PDF.

Jak jste už četli v článku kometární maratón, pozorovala se opravdu hezká řádka komet. Aleš se nakonec vydal „jen“ na Kopaninu, kde se ale pokusil vyfotografovat tu nejjasnější kometu C/2014 E2 (Jacques). Použil k tomu nový refraktor SW Equinox 120/900 na nějž osadil Canon 5D MkII. Protože to celé sedělo na montáži EQ6, daly se pořizovat minutové nepointované expozice. Ty se následně daly složit, nebo udělat animaci. Oba výsledky vám tedy předkládáme. Jak je známo, hlava komety je velmi výrazná, zato modrý iontový ohon velmi subtilní, ale je hezké, že se jej podařilo slabě zachytit. Všimněte si také, že kometa klidně letí úplně jiným směrem, než kam jí vlaje ohon.

(Pokračování textu…)

Krásné ráno se urodilo na jihu Čech. Vyjasnění přišlo přesně na vytoužený okamžik, kdy se Měsíc blížil k dvojici jasných planet, Jupiteru a Venuši. Tentokrát se pohledem nacházíme u Staňkovského rybníka a scenérie to byla opravdu kouzelná.

(Pokračování textu…)

Původní plán jet už o srpnovém novu pozorovat do rakouských Alp vzal za své při pohledu na prognózu počasí v tamním regionu. Proto jsem se pokusil svolat aspoň náhradní akci do polských Jizerek, když výhled den dopředu sliboval na celou noc jasno.

(Pokračování textu…)

Pondělní ráno 18. srpna 2014 mi přineslo ojedinělý zážitek, když jsem mohl vyjet u Lipna kousek od přehrady na kopec s výhledem na Kleť, kde se nad ránem vyhoupla zpoza kopce nejprve Venuše a pak i o něco slabší Jupiter. Pohled na tuto dvojici spolu s procházejícími obláčky a mlhami v údolí byl parádním zážitkem.

(Pokračování textu…)

Neodolal jsem vyjasnění v noci na pátek 15. srpna a ještě jednou lovil meteory, po hříchu většinou mezi mraky. Meteorů jsem viděl jen třetinu toho, co minule, ale dokonce se nějaké opět chytly do pasti objektivu na mém fotoaparátu.

(Pokračování textu…)

Ačkoli měl hodně vadit Měsíc a navíc nebylo nejlepší počasí, 13. srpna po půlnoci se začala situace rapidně měnit. Po 2. hodině se začala odsouvat vysoká oblačnost a před svítáním už bylo skoro jasno. A nakonec ani ten Měsíc nevadil. Perseidy padaly moc hezky a nebylo třeba na ně moc čekat. Opět na sebe nenechaly čekat ani velmi pěkné kousky zanechávající stopy, ovšem hvězdou brzkého rána byl hned můj třetí spatřený rozpadající se kousek nad západem. Fotografie níže hovoří za vše. Celkově jsem za necelou hodinu a půl viděl 37 perseid a 3 meteory jiného druhu. Padaly i skupinky. Hned první dva meteory ještě v mracích jsem viděl v odstupu necelé sekundy na téměř stejném místě oblohy a jiné dva s odstupem několika sekund padly za svítání. Byla to krásná a fotograficky úspěšná podívaná.

(Pokračování textu…)

Nejenom u nás jsme mohli v noci obdivovat největší úplněk letošního roku. Fotografie dorazily i z Paříže, kde aktuálně dlí Aleš.