Astronomické události

Ačkoli počasí tomu ještě nenasvědčuje, jaro a s ním snad i více jasných nocí je pomalu tady. Měsíc je v příznivé fázi na začátku března, což je ideální období pro pozorování komet a deep-sky objektů. To se samozřejmě týká i Messiérovského maratónu. Z komet vybíráme hlavně dvě nejjasnější: C/2014 S2 (PanSTARRS) vysoko v Malé medvědici je nyní nejzajímavější a o něco méně se předvádí také C/2013 US10 (Catalina), jejíž jasnost pomalu klesá. V druhé polovině noci a ráno se pokoušejte o Mars a Saturn. Rudá planeta klesá po ekliptice a její výška nad obzorem se bude rychle zhoršovat s tím, jak poroste její průměr. Nejlepší je samozřejmě Jupiter, který je vidět prakticky celou noc. Pozice GRS a úkazy měsíčků najdete v článcích Vesmírný týden na astro.cz. Mapka potom obsahuje na své druhé straně několik nejvýznamějších úkazů – dvojitých přechodů stínů. Závěrem ještě upozorníme zákrytáře, že tu máme velmi zajímavé úkazy během celého měsíce. Viz Zákrytový zpravodaj. Mapka v PDF ke stažení zde.

Jestliže prvním článkem jsme jen chtěli informovat veřejnost, že zde existuje vážný problém, kdy jeden soukromý subjekt svým počínáním narušuje noční život lidí i zvířat v regionu, ze skleníků se mezitím stala doslova kauza, která se zařadila po bok ještě závažnějšího problému, a sice ohrožení podzemních vod v regionu. Pokud jde o skleníky, díky reakci Libereckého deníku se situace rychle dostala do povědomí médií i politiků. Situaci akceleroval hejtman Libereckého kraje Martin Půta, když osobně svítící skleník navštívil a o problému informoval další politiky, včetně premiéra a ministra životního prostředí. Ministr se poté 18. února vydal za svým polským kolegou, kde řešili množství problémů známých především z Ostravska, ale z našeho regionu můžeme připomenout především rozšiřování povrchového hnědouhelného lomu, který ohrožuje podzemní vody na Hrádecku a Frýdlantsku. A je naší milou povinností říci, že naše aktivity přidaly na seznam probíraných bodů také nesmyslné svícení ze zmíněných skleníků. Jak je zdokumentováno níže, také během naší výpravy s novináři skleníky svítily velmi intenzivně. Ovšem k našemu překvapení byl ve skleníku rozsvícen jen každý druhý reflektor, oproti situaci před týdnem. Skleníky jsou navíc zhasínány mnohem dříve, nejpozději před dvacátou hodinou. Naším jediným tajným přáním však zůstává případné zastínění, které je bohužel jen na dobré vůli provozovatele.

Na obrázku pořízeném přes objektiv typu rybí oko vidíme, jak intenzivní světlo skleníku přesvítilo i Měsíc kolem čtvrti, který v té chvíli problikával mezi mraky. Na této delší expozici se světlo jeví poněkud extrémní, skutečnost však není o mnoho lepší. (Pokračování textu…)

If you can read in english, please click here.

Vladimír Dvořák a Martin Mašek provedli během noci z 6. na 7. února dokumentaci stavu oblohy na Liberecku. Začali večer, kdy zřejmě ještě skleníky v Polsku nesvítily a poté se na stejná místa vrátili, když už bylo osvětlení podle všeho zapnuto. Podívejte se na první výsledky.

Následující dva snímky dokumentují pohled z Albrechtického kopce dolů na Frýdlantsko. Myslíme, že nepotřebují komentář. Rozsvícené skleníky svítí široko do krajiny. Pro nezasvěcené, jedná se o oblast dolů, elektrárny a skleníků u polského města Bogatynia. Krátce jsme se tomu věnovali už v tomto článku. Tuto noc jsme měli příležitost zdokumentovat situaci bez i se zapnutým osvětlením skleníků, což je podle informací obyvatele z Hrádku nad Nisou výjimka, protože obvykle prý svítí celou noc.

(Pokračování textu…)

V posledních týdnech se čím dál více lidí začíná ptát, co se to děje v oblasti polského výběžku, kde je hnědouhelný důl a elektrárna Turów. Už jsme si tak nějak zvykli, že lidé pro trochu energie (výhřevnost tohoto paliva a účinnost výroby elektřiny je extrémně nízká..) a pro peníze udělají neuvěřitelné věci. Už jsme vstřebali, co se dělo v minulosti a jak byly ničeny jizerské lesy. A není toho dost. Teď zas máme akceptovat, že se hned u hranic staví skleníky, kde se svítí 24 hodin denně. A ke smůle obyvatel z Německa a z Čech, natož astronomů, zjišťujeme, že už dnes existujících 10 hektarů skleníků škodí nočnímu ekosystému asi jako stotisícové město. A to je jen začátek. Poláci plánují celkem 100 hektarů. Donutíme je skleníky alespoň odstínit? I tuto otázku si dnes klade stále více lidí. Informoval o tom i Liberecký deník.

Níže je obrázek ukazující, jakým způsobem se změnil tok světla přímo nahoru podle družice Suomi. Přesná měření bude třeba ještě provést, stejně jako odpovídající porovnávací snímky, ale už teď je každému, kdo navštívil v poslední době Frýdlantsko jasné, že nárůst světla je zde výrazný. Situaci budeme monitorovat a doufejme, že i naše aktivity přispějí k tmavším nocím ve Frýdlantském výběžku a koneckonců snad i k ne o moc horší obloze v Jizerské oblasti tmavé oblohy, která je tím přímo ohrožena.

Nejkratší měsíc v roce je tu a letos bude přestupný, čeká nás i 29. únor. Aleš nám opět připravil mapku se zajímavými úkazy a informacemi, co můžeme pozorovat. Stahovat můžete také v PDF. Hned začátek února je zajímavý tím, že na ranní obloze se Měsíc přidá ke všem pěti okem viditelným planetám. Nejdéle je v noci vidět Jupiter, ráno je nad jihem Mars a postupně leze výše také Saturn. Venuše je vidět pouze za svítání, ale díky její velké jasnosti by s viditelností neměl být problém. Naopak Merkur bude celkem slabý a k vyhledání bude třeba dobré počasí. Kromě planet musíme upozornit také na komety. Pomalu nám mizí kometa X1 PanSTARRS z večerní oblohy, ale celou noc můžeme koukat na kometu US10 Catalina. Na druhé straně je mapka k vyhledání komety a najdete zde dále informace o planetce Astraea a zákrytech hvězd Měsícem.