Série dvojitých přechodů na Jupiteru
Podle množství příspěvků od začátku června se mohlo zdát, že se nic zajímavého neděje, ovšem je tomu přesně naopak, jenom nebyl čas o dalším dění na obloze nebo na hvězdárně v Turnově informovat. Dnes se tedy ohlédneme za pozorováním Jupiteru.
Začalo to 29. května večer, kdy se na hvězdárně v Turnově sešla asi desítka zájemců o pozorování dvojitého přechodu měsíců a jejich stínů přes Jupiter. A to i přes nejisté počasí, kdy nad severovýchodem rostl pěkný kumulonimbus a občas se v dálce zablesklo. Planetu jsme vyhledali těsně po západu Slunce na ještě velmi světlé a modré obloze. Seeing byl opravdu výborný, dva stíny jako výrazné černé tečky na desce Jupiterově bylo při stonásobném zvětšení vidět okamžitě. Na Jupiter tou dobou mířila trojice dalekohledů – 11″ SCT a 12″ dobson na terase a také 6½“ refraktor z kopule.
Klidný vzduch dovolil bez problémů zvětšení kolem 300×, při kterých bylo patrno stále spousty podrobností. Experimentovali jsme i s okuláry a powermaty dávajícími zvětšení 700-1100×. I při nich byla GRS, oblačné pásy a stíny měsíců dobře patrné. Honza Myška pořídil krátké video (bohužel až na konci celého pozorování), kde je po zpracování Pavlem Prokopem vidět pěkné podrobnosti (na to že je to točené v projekci za okulárem kompaktním fotoaparátem drženým v ruce…).
Video Jupiteru pořídil Jan Myška z Mladé Boleslavi. Perfektní zpracování předvedl známý planetární astrofotograf z Prahy Pavel Prokop. Děkujeme.
Další příležitost pozorovat obdobný je se naskytla o pár dnů později 5. června večer. To jsem již byl na hvězdárně sám a ani seeing tentokrát nebyl nijak dobrý. Poslední představení nám Jupiter se svými měsíčky nabídl v noci z 12. na 13. června. Pozoroval jsem tentokrát z domova pomocí 120mm APO refraktoru na montáži EQ6. Binohlavice s TV Powermatem 2× a dvojicí 12mm planetárních okulárů RKE od Edmund Optics (zvětšení 150×) se jevila jako optimální kombinace.
Aleš Majer