Low-end APO 6“ vs. Cassegrain 8“

Pomalu se blíží období, kdy se na obloze v celé své kráse ukáží velké planety Jupiter, Saturn a Mars. Mars bude mít ve své říjnové opozici dokonce nejlepší pozorovací podmínky za posledních 15 let – bude sice o pár úhlových vteřin menší než při tzv. velké opozici v roce 2018 (kdy byl povrch navíc dlouho zakryt písečnou bouří), ale podstatně výše nad obzorem. Protože letos pojedeme všichni na dovolenou tak maximálně na Mácháč, přemýšlel jsem o pořízení nějakého čistokrevného planetárního kukátka. Díky ochotě Honzy Zahajského jsem si včera ze Supry Praha přivezl na vyzkoušení refraktor SW 150/1200 EvoStar ED OTA a klasický Cassegrain TS-Optics 203/2436. Jasné nebe vydrželo až do noci, tak bych se rád podělil o první dojmy.

2 komentářů k “Low-end APO 6“ vs. Cassegrain 8“”

  1. Vic

    Rozumím tomu teda tak, že oba kousky zase putují zpátky do Prahy a hledáš dál…

  2. Aleš

    Doplnění: Další jasná noc, kdy na obloze zářila Venuše u Plejád (koukl jsem zvečera triedrem 15×70 a svým Equinoxem 120/900 při zv. 26x) a také Měsíc, který se stal dnešním testovacím objektem. Musím vzít na milost 8“ TS Cassegrain – dnes byl totiž daleko lepší seeing a to se projevilo na výsledném obraze. Jak jsem předpokládal po prvním pozorování, bude to skvělý planetární dalekohled, ale strašně náchylný na atmosférické podmínky. Když se vzduch uklidní, ukazuje vážně parádně, obraz je velmi ostrý a kontrastní. Bydlet na pobřeží v Chorvatsku či Kanárských ostrovech nebo na Hawai, asi bych s jeho pořízením neváhal. Ale kolik takových nocí, kdy lze využít naplno potenciál přístroje, je ročně tady v té naší upatlané středoevropské díře (ze které navíc ještě teď pěkně dlouho nevytáhneme paty…)? Chvíli jsem si samozřejmě s myšlenkou dalekohled si nechat pohrával (čistokrevný cassegrain ještě nemám ), ale ano – poputuje zpět do Prahy. Když to vezmu racionálně, není důvod dávat 30 tis. za přístroj, který mi neukáže o nic navíc, než to co již mám doma. Včera jsem totiž důkladně porovnával viditelnost nejmenších detailů měsíčního povrchu (brázdy v kráteru Gassendi, kráterky v Plato…), kdy jsem měl pro přímé srovnání na montáži paralelně i 120mm Equinoxe a ač byl obraz v cassegrainu jasnější (světlejší), nevykazoval více detailů. Používal jsem v obou stejná zvětšení kolem 120x a 200x a závěrečný pohled na dvojhvězdu Castor, vyhrál bezkonkurenčně APO refraktor. No, a když bude seeing na Antoniadi I, tak vždycky můžu i na planety vytáhnout 20“ Dobsona… Nicméně následující dny má být jasné nebe a Honza na dotaz, kdy chce dalekohledy vrátit, jen mávnul rukou, tak budu ještě chvíli pokračovat v okukování různých věcí – dnes odpoledne chci zkusit opět Venuši na denní obloze a také si zkusím přivstat ráno na Jupiter.