Astronomické události

Září končí poměrně nepěkným a chladným povětřím, ale věříme, že říjen se pěkně vybarví a bude dost večerů k pozorování planet a dalších objektů noční oblohy. Pořád se můžeme kochat Jupiterem a Saturnem a Mars, ten bude už 13. 10. v opozici se Sluncem. Jeho úhový průměr je tedy poměrně velký, zároveň je po půlnoci opravdu hodně vysoko a navíc na jeho povrchu nejsou prachové bouře. Ideální kombinace k jeho pozorování. Venuše bude 3. října nad ránem velmi blízko hvězdě Regulus ve Lvu (cca 10′). Víte, co se stalo ve stejný den v roce 2012? Nepochybně to souvisí s tím, že tehdy nastal přechod Venuše přes Slunce a letos se obě tělesa jen těsně minula. Kolem 21. října má letos vynikající podmínky pozorovatelnosti meteorický roj Orionid. Měsíc totiž bude poblíž novu. Nejvíce meteorů bude padat nad ránem, kdy je radiant roje nejvýše. Mapku od Aleše Majera v PDF nabízíme zde.

Po přechodu fronty a několika dnech sychravého, deštivého a studeného – prostě typicky podzimního počasí, se v neděli v noci vyjasnilo. Vyrazil jsem opět do Turnova na hvězdárnu (než nám zavedou zákaz vycházení z domovů…) v očekávání dalších zážitků s Marsem. Pohled na scintilující hvězdy však nevěstil nic dobrého – dokonce i Deneb, téměř v zenitu, blikal jako policejní majáček. Pohled do dalekohledu obavy potvrdil.

(Pokračování textu…)

Původní záměr vyrazit se s dobsonem podívat letos poprvé (a možná naposledy) do lomu Stanislaw, vzal za své, když se Slunce klonilo k západu a již od výšky 10° nad obzorem se na něj dalo koukat bez filtru – bylo sice krásně oranžové, ale o průzračnosti atmosféry to nevypovídalo nic dobrého… Dávalo to však naději na dobrý seeing, vyrazil jsem tedy na hvězdárnu do Turnova s plánem pozorovat planety.

(Pokračování textu…)

Minulý týden nás zasáhla smutná zpráva o úmrtí nestora české a vlastně i světové astronomie Luboše Perka, tak jsme si s Ladinem říkali, že by to chtělo mu nějakým způsobem vzdát hold. Když se řekne Perek, hned si jistě každý vybaví kromě ondřejovského dvoumetru i katalog planetárních mlhovin, který docent Perek sestavil spolu s Lubošem Kohoutkem. Zrodil se tedy nápad, pozorovat při nejbližší příležitosti co nejvíce PéKáček, tedy planetárních mlhovin s označením PK. Ideálně pak dosáhnout počtu 101, které odpovídá počtu let, kterých se legenda dožila.

(Pokračování textu…)

U příležitosti jubilejního dvoustého letošního pozorování vydávám zářijové okénko s poctivou dvacítkou komet. Jestli očekáváte duchařinky nejvyššího kalibru, tak jste na správné stopě. Pokud byste chtěli vidět hezkou jasnou kometu, tak vás tentokrát asi zklamu. Prostě nejsou. Pojďme se tedy podívat, co nám jasné noci kolem novu mohou vůbec nabídnout.

(Pokračování textu…)

Babí léto letos přišlo poměrně brzy a rozsáhlá tlaková výše nad střední Evropou vykouzlila na přelomu první a druhé zářijové dekády řadu jasných nocí s podezřele dobrým seeingem. A to jsem musel využít k teleskopickému studiu Marsu.

Na přiloženém obrázku je fotografie Marsu z 13. 9. 2020, jak ji pořídil Roman Hujer na Alšovicích. Celestron EdgeHD 9.25, f/20, (2″ Barlow 2×ED), ZWO ASI224MC, ZWO ASIAIR Pro 1.5beta, Video 5×5min (složeno 5%) kombinace filtrů: UV/IR Cut, L-Pro, Orange a Skyglow.

(Pokračování textu…)

Po delší době se na nebi objevila jasná supernova, která je i v dosahu menších přístrojů. S jasností kolem 12,5 mag se SN 2020rcq stává snadným cílem i pro velké binokuláry.

(Pokračování textu…)