Kometární okénko – srpen 2022
S příchodem srpna začíná trochu sušší období z hlediska pozorování komet. Doposud hojná večerní obloha se vyprázdňuje a ranní obloha toho stále moc nenabízí. V malých amatérských přístrojích s průměrem objektivu do půl metru je nyní k vidění sotva desítka komet. Které to jsou?
Začněme samozřejmě tou nejjasnější. Kometě C/2017 K2 (PanSTARRS) zbývá do prosincového průletu perihelem ještě nějaká chvíle, nám už ale tolik času nezbývá, neboť vlasatice rychle klesá k jižním deklinacím. Nyní je tedy poslední šance si ji ještě užít v době slušného lesku (8,5 mag), než zmizí skoro na rok na jižní oblohu. V těchto dnech navštíví po nedávném rande s M10 další kulovou hvězdokupu – M107. Přesouvá se tedy z Hadonoše do Štíra a doporučuji si na ni vyšlápnout hned zvečera po setmění. Je sice vidět celkem snadno i v triedru, ale když budete mít větší dalekohled a hodně tmavou oblohu, spatříte i krátký zahnutý chvostík. Zdá se, že má našlápnuto na titul kometa roku 2022.
Večer lze stále kupodivu ještě 16″ newtonem ulovit v Malém lvu donedávna pěknou, ale nyní už silně slábnoucí 19P/Borrelly, místo ní bych ale dal spíš přednost nadějné C/2020 V2 (ZTF) ve Velké medvědici. S jasností kolem 13 mag je už nyní vhodná pro 10″ dobsonky, v příštím roce by to měla ale vytáhnout až na 10. hvězdnou velikost, tak nemusíme až tak spěchat.
Zkraje noci můžete zkusit i o magnitudu slabší C/2019 U5 (PanSTARRS). Nachází se v Honicích psech nedaleko kulovky M3. Tato kometka by za rok mohla zjasnit až na 12. velikost. Ověřil jsem si, že na ni už nyní dvěstěpadesátka také stačí.
Do listopadu máme ještě čas si počíhat na pomalu zjasňující C/2020 K1 (PanSTARRS) v Hadonoši. Kulminuje už kolem 22. hodiny SELČ, takže jde také o večerní objekt. V roce 2023 bychom ji mohli vidět jako objekt 11 mag, nyní je asi o dvě magnitudy slabší, ale i tak snadno viditelná i v trpasličích přístrojích.
Nízko nad jižním obzorem na spodku „čajové konvice“ se nám topí 117P/Helin-Roman-Alu. Z rakouských Alp nebo třeba z Chorvatska jde při jasnosti kolem 13 mag o relativně snadný cíl, u nás to chce mít pro spatření opravdu špičkové podmínky. Problém může být i bohaté hvězdné pole, na které se promítá. Bylo pěkné ji sledovat, jak se v minulých týdnech prosmýkala podél messierovských kulovek ve Střelci – M54, M70 a nyní M69.
S C/2022 E3 (ZTF) problém mít nebudete. Je vidět po celou noc dostatečně vysoko v souhvězdí Herkula. Tato kometka má dobře zaděláno stát se kometou roku 2023, kdy by v únoru měla dosáhnout na 5. hvězdnou velikost. Nyní je ale už snadno pozorovatelná i při „pouhých“ 13 mag. Hodně pomáhá, že je slušně kondenzovaná.
To se ale vůbec nedá říci o ranní 22P/Kopff. I přes papírovou jasnost kolem 12 mag to díky své difúznosti a nízké výšce nad obzorem během svítání není vůbec snadný objekt. Podobně na tom je další krátkoperiodická kometa 9P/Tempel, která je nejen nízko, ale i mnohem slabší (14 mag). Tady jde spíše o tipy na astrodovolenou v jižních zemích, než na objekty snadno pozorovatelné z našich hor.
A to je víceméně vše. Není toho moc, ale není toho ani málo. Je teprve půlka prázdnin, noci jsou stále ještě krátké, ale aspoň pořád ještě dosti teplé. Počasí zatím také celkem přeje. A kometky čekají!
Vic KaL ◊!
PS: Podařilo se také někomu spatřit vizuálně chvostík kádvojky? Podělte se s prázdninovými kometárními zážitky v komentářích.
9 srpna, 2022, 02:00
Do přehledu můžeme nečekaně nově zařadit i 285P/LINEAR, která znenadání prodělala outburst a z 19 mag zjasnila pod 15 mag, takže je už pohodlně viditelná v 16″, jak jsem se před chvílí mohl na vlastní oči přesvědčit.
Vida! A pak že začíná sušší období…