Astronomické události

Několik slušnějších nocí v poslední době mi umožnilo udělat přípravu na květnové kometární okénko. Nov nastává sice až 19. 5., ale už nyní je dobré vědět, co je na obloze k vidění. A budu upřímný, není to tentokrát žádná sláva.

Majitelé trpasličích dalekohledů si moc zábavy neužijí, pro ně není moc co nabídnout. V dosahu sice pár kometek je, ale nebude to rozhodně žádná hitparáda. Lépe na tom jsou vlastníci alespoň 16″ kukátek pozorující pod slušnější horskou oblohou.

Ale pojďme k věci.

Nejsnáze pozorovatelné jsou nyní dvě vlasatice s jasností kolem 13 mag. Mám na mysli C/2019 U5 (PanSTARRS) v Sextantu a C/2019 T4 (ATLAS) v hlavě Hada. První brzo zapadá, tak je potřeba na ni vyrazit hned po setmění, druhá kulminuje až v jednu ráno, na tu spěchat netřeba.

Jasnější (11 mag) než obě výše zmíněné je pak C/2022 A2 (PanSTARRS), ovšem ta se topí v přízemním sajrajtu nízko na severu v souhvězdí Andromedy nedaleko známé galaxie M31 a s koncem astronomické noci vystupuje jen necelých 15 stupňů nad obzor.

Podobně na tom jsou také dvě ranní krátkoperiodické krasavice 237P/LINEAR a 81P/Wild utíkající ze Střelce. První míří do Orla, druhá do Hadonoše. Obě mají kolem 13. hvězdné velikosti, ale slábnou. První pomalu, druhá to bere víc hopem.

Zatím to vypadá jako velké jarní zklamání, ale nevěšte hlavu, mám tu jedno příjemné překvapení. 1. března objevená kometa C/2023 E1 (ATLAS) je již v pohodlném dosahu malých nedospělých dalekohlídků. Jen se nenechte zmást udávanou magnitudou kolem dvanáctky. Je velmi difúzní, tudíž obtížnější, než by se mohlo zdát. Ale na tmavé obloze běžné čtyřstovce problémy dělat nebude. Použijte jen malé zvětšení. Výhodou je i poloha ve Velké medvědici, tedy prakticky v zenitu. Měla by ještě zjasňovat, možná až k 10. hvězdné velikosti, a pozorovatelná bude až do podzimu, ale když ji letos nestihnete, nezoufejte, za 85 let se jako správná kometa typu Halley zase vrátí :þ

Majitelům větších apertur bych pak doporučil k pozorování několik slabších kousků kolem 15 mag, jako jsou C/2022 E2 (ATLAS) v Hydře, C/2020 S4 (PanSTARRS) ve Lvu a dvojice dalších atlasek v Herkulu: C/2020 R7 (ATLAS) a C/2022 L2 (ATLAS). V 22″ drobečkovi byla viditelná i C/2023 B2 (ATLAS), která právě míjí galaxii Sombréro (M104). Jak je na tom nyní 77P/Longmore, bohužel netuším. Měla by mít kolem 14 mag, takže s dobrým výhledem nízko nad jižní obzor by mohla být v Kentauru pod galaxií M83 stále ulovitelná. Nějak se mi na její pozorování poslední dobou nesešly podmínky, jak už to tak bývá…

Letošní jaro tedy není úplně ideální kometární období, v létě se to ale zlepší, takže druhá půle roku bude určitě zajímavější. Vrací se mimo jiné i staré známé krátkoperiodické vlasatice, namátkou třeba 2P, 62P, 103P, 144P, ale nejvíc se určitě těším na dosud nespatřené historické 12P/Pons-Brooks a 13P/Olbers. To bude skutečně naprostá pecka!

Kometám zdar!

Vic KaL ◊!

PS: Jak jste na tom vy? Spolupracuje počasí? Podařilo se vám ulovit už É-jedničku? Podělte se v komentářích.

—-

Edit AM: É-jedničku jsem ulovil z Jablonce pouze fotograficky a to ještě mizerně… Nejprve jsem ji zkoušel vizuálně pomocí C11, ale na jablonecké obloze je bez šance. Poté jsem vyšrouboval sekundár a místo něj nasadil HyperStar s Canonem R10. Stihnul jsem jedinou expozici (15 sec do JPEG), protože se přihnala oblačnost a rychle se zatáhlo… Kometa tam je, ale velmi nevýrazná, nedaleká galaxie NGC 4125 je oproti ní hotová „vypalovačka“ (i vizuálně).

Vloženo: Sobota, 13 května, 2023 , 12:00 , kategorie: Komety. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.