Astronomické události

Září patří k nejlepším měsícům pro pozorování oblohy, když už noci jsou relativně dlouhé a tmavé a stále ještě i dost teplé. Je to také ideální čas na astrovýlety do Alp. Pokud se tam vydáte, tak nabízím kromě klasiky i pár náročnějších objektů, na které se můžete podívat.

Ne že by od nás nebylo nic vidět, ale přeci jenom Alpy jsou Alpy. Co vidíme z Jizerek v 20″, na to stačí na Šumavě 16″ a v Alpách to samé hravě zvládne i 10″ zrcadlo. Kometární nabídka je tentokrát zaměřená spíše na slabší objekty, jelikož výraznějších vlasatic je jaksi pomálu.

Tou nejjasnější na naší obloze je stále C/2017 K2 (PanSTARRS), ale je již zvečera tak nízko nad obzorem v souhvězdí Štíra, že její krása už tak nevynikne. Je tedy nejvyšší čas se s ní rozloučit. Ona se nám sice za rok na severní oblohu zase vrátí, ale to už nebude zdaleka tak pěkná a nápadná.

Prázdné místo po letní miss zřejmě zaujme nadějemi naplňená C/2022 E3 (ZTF). Nachází se nyní zvečera dostatečně vysoko v Severní koruně a zkraje příštího roku by měla dosáhnout triedrové jasnosti, ne-li dokonce viditelnosti pouhým okem. Zatím se jeví trochu podivně jako blikající planetárka, jen bliká opačně. Napřímo je vidět kruhová mlžinka, při bočním pohledu vyleze stelární pseudonukleus. Doporučuje 10 z 10 hvězdářů!

Máme tu na severní obloze ještě jednu zet-té-efku (a na jižní pak další). Souhvězdím Velké medvědice se pomalu šine C/2020 V2 (ZTF). Pokud ji nestihnete hned zvečera, můžete ji zkusit znovu klidně ráno. Na naší obloze je cirkumpolární a kolem půlnoci je v dolní kulminaci 13 stupňů nad severním obzorem. S jasností kolem 12,5 mag a slušně kondenzovanou komou to je snadný cíl i pro trpasličí dalekohlídky.

Zkraje noci můžete ve Vlasech Bereniky zkusit ještě ulovit o něco slabší (13,5 mag) kometku C/2019 U5 (PanSTARRS). Nestihnete-li ji ještě teď v září, nevadí, v listopadu znovu vykoukne na ranní obloze. Obě kometky ještě budou zjasňovat.

Pomalu nabírá na síle ze stávajících 13 mag i C/2020 K1 (PanSTARRS) v Hadonoši. U ní ale už moc času na pozorování nezbývá. Sune se nenápadně k jižním deklinacím a v listopadu se s ní definitivně rozloučíme. Vezměte na ni aspoň čtyřstovku, není zas tak moc nápadná.

Velmi dobrý výhled na jižní obzor je potřeba ke spatření krátkoperiodicé 117P/Helin-Roman-Alu. Ta se už delší dobu motá na spodku Střelcovy čajové konvice kolem kulové hvězdokupy M69 a musíte mít hodně štěstí, aby se zrovna nepromítala na nějakou hvězdu v hustém poli Mléčné dráhy. Při jasnosti kolem 13,5 mag bych ji s ničím menším než 16″ někde z alpských vrcholů ani nepokoušel.

Z večerní oblohy to je skoro vše. Pokud ale máte alespoň poctivý půlmetr, zkuste ještě 285P/LINEAR v Hadonoši. Po nedávném nečekaném zjasnění už rychle slábne, ale jestliže zaznamenáte hvězdy kolem 16 mag, máte šanci vidět i tuto rozplývající se krásku.

Kolem půlnoci si můžete klidně zdřímnout. Kromě slaboučké 9P/Tempel v Jižní rybě není nic vidět. A i tato historická kometka není při jasnosti 15 mag snadný cíl ani pro dospělé dalekohledy. Nad ránem to ale bude lepší.

Ráno před svítáním je totiž k mání hned několik avšak vesměs obtížnějších cílů. Papírově nejsnazší je čerstvě objevená (8. 8. 2022) kometa C/2022 P1 (NEOWISE). Přes udávanou jasnost kolem 13 mag jde ale díky velké rozplizlosti o celkem těžký objekt. Výborná průzračnost a pořádná tma jsou důležitým předpokladem pro úspěšné pozorování. Pak vám bude stačit pod alpskou oblohou i malá dvěstěpadesátka, jak bylo zmiňováno v úvodu. Je však třeba si pospíšit, neboť se bohužel docela rychle klidí pryč na jižní oblohu.

Větší kanón užijete, když budete lovit 327P/Van Ness, co je také ve Velrybě, jen o něco výše. Naložte aspoň 500×, abyste tuto slabou (15,5 mag) mršku spatřili. Přes 15 mag se nedostane, tak nyní v září je asi ten správný čas na její odlovení.

Ještě o maličko výš u hranice s Rybami putuje v součanosti již pomalu ale jistě slábnoucí 22P/Kopff. Zde je nutno použít spíše menší zvětšení, neboť jde o dosti difúzní objekt. Asi nemusím zdůrazňovat, že špičková obloha je pro pozitivní detekci nutností.

V dosahu malých amatérských přístrojů s průměrem zrcadla do půl metru je i P/2022 L3 (ATLAS) v sousedním Beranu. Máte-li stelární dosah přes 16 mag, bude pro vás spatření této vlasatice hračkou. Protože se přes 15 mag nepřehoupne, nebude to bohužel asi cíl hodný podmínek v České kotlině. Z Alp je ale vidět i čtyřstovkou.

Nakonec jsem si nechal trio krátkoperiodických duchařinek, které vychází až těsně před svítáním. Jde rovněž o náročnější objekty s jasností mezi 15 a 16 mag. První z nich je známá 29P/Schwassmann-Wachmann. Ta se obejvila po konjunkci se sluncem a prodělala menší outburst, takže se opět dostala do vizuálního dosahu. Od té doby ale už zas slábne, proto je nyní znovu dosti obtížně viditelná. Je potřeba zvětšení aspoň 500×, aby se ukázala. Zřejmě bude nutno počkat na další pšouknutí.

V Blížencích se nachází i 119P/Parker-Hartley. Ta je přeci jenom snadnější, i když i tady pomůže to pořádně oroštovat. Slušný seeing je i zde nutností. Víc než 15 mag od ní v dalších měsících nečekejte.

A jako poslední tu máme 118P/Shoemaker-Levy hned vedle v Orionu. Naposledy jsem u ní nakládal přiblížení 640×. Na rozdíl od předešlé by ale tato mrška měla v zimě zjasnit až někam k 12. hvězdné velikosti, takže si ji užijí i majitelé astroprťousků.

Nakonec ještě jedna zajímavost. Poslední dvě kometky nám vytvořily hezkou a celkem vzácnou postupku.  Po jarní 116P, která je stále viditelná z jižní oblohy, přes letní 117P (viditelnou i teď od nás) jsme dospěli nyní ke 118 a 119P. Nepamatuju, že by se někdy něco podobného přihodilo.

V závěru měsíce by se nám měla vrátit parádní C/2019 L3 (ATLAS), se kterou jsme se na jaře dočasně rozloučili. Snad bude stále při síle. Jestli ano, to si povíme v říjnovém kometárním okénku. Pro teď je to vše.

Kometám zdar!

Vic KaL ◊!

PS: Co nového se vám podařilo ulovit? A rozloučili jste se s Ká-dvojkou? Podělte se v komentářích…

Vloženo: Neděle, 4 září, 2022 , 12:00 , kategorie: Komety. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.