Kometární okénko – listopad 2026
Listopadový nov se blíží, nastává už devátého, a zdá se, že se nám sem žene překvapivě i jasno! Na podzim se žádná kloudná noc nesmí propásnout, je jich jako šafránu, proto se pojďme podívat, co můžeme pozorovat na kometárním nebi, když se skutečně vyjasní.
Opravdovou kometární vypalovačku bohužel nemohu nabídnout, máme na skladě ale pár pěkných středopolových kousků. Post nejjasnější vlasatice zaujímá krátkoperiodická (Halleyova typu) s periodou 21,5 roku 161P/Hartley-IRAS. Mezi roky 1950 a 2100 je toto její nejlepší návrat, tak se kochejme! Nejtěsnější přiblížení (jen 0,5 au) měla už 2. října, perihel ale nastává až koncem měsíce (27. 11.), takže jasnost kolem 11 mag si ještě chvíli udrží. Jen bude přecházet postupně z Orla do Šípu, což znamená, že se nachází v hustších oblastech Mléčné dráhy, takže se mezi množstvím hvězd hůře loví. A tomu nepomáhá ani její silně difúzní vzhled. Je to ale aspoň hezká výzva pro trpasličí dalekohlídky.
Výzva je ulovit i další papírově jasnou kometku. 10P/Tempel je podobně zářná a difúzní, nachází se ale prozměnu v Sochaři jen velmi nízko nad obzorem během kulminace. Ta nastává kolem 20.30 SEČ. Čistý výhled na jih je proto nezbytnou podmínkou pro její spatření. A neuškodí ani alpská obloha. Kometa začne postupně rychle slábnout, neboť se vzdaluje od Země i od Slunce, ale každým dnem stoupá výš, takže pozorovatelná ještě chvíli bude.
Do kategorie druholigových kometek pro malé dalekohlídky bych zařadil navíc dva hezké kousky. Vyznačují se jasností kolem 13 mag a slušně kondenzovanou komou. Takové vlasatice je radost pozorovat. První z nich je moje již delší dobu oblíbená „bokovka“ C/2026 A2 (Bok), druhou pak nová favoritka C/2024 T5 (ATLAS).
Á-dvojku najdeme zvečera hezky vysoko v Labuti, na Té-pětku je potřeba vydržet minimálně do půlnoci. Je to objekt spíše ranního nebe, nachází se v Zajíci, to znamená ne moc vysoko pod Orionem. Obě stále ještě lehce zjasňují a přes zimu tu s námi vydrží. Nemusíme tak na ně tolik spěchat.
Kde si musíme pospíšit, je u nově objevené P/2026 T1 (ATLAS). Tady už se ale dostáváme do říše pohádek pro dospělé, chci říci do oblasti plnoletých teleskopů nad 18″ v průměru. Běžný půlmetrový dobson (BPD) je tedy vhodný přístroj na zdolávání kometek kolem 14 až 15 mag.
A tento výše zmíněný kousek právě takovou jasnost má, rychle to s ním ale půjde z kopce. Navíc zvečera spolu se souhvězdím Orla, kam se promítá, brzo zapadá. Kdo tuhle mršku ještě neviděl, má tak nyní v listopadu poslední šanci.
Poslední rozloučení asi čeká i pár dalších kometek, které tu jsou ale s námi déle, takže jsme na ně měli více času. V prvé řadě bych zmínil příjemné překvapení letošního roku – kometu 220P/McNaught. Prodělala dva silné outbursty, díky nimž jsme si ji mohli hezky užít i v malých dalekohledech. Že by došlo i k třetímu, už nečekám. Slábne pomalu, ale jistě v hlavě Velryby. Na alpské obloze je pořád pěkně viditelná, z domova už je to horší. Difúzní koma na mizerné obloze už vidět není, takže i když má papírově nějakých 12,5 mag, reálně vizuálně počítejte s objektem o dvě magnitudy slabším.
Podobně je na tom i její sousedka. Nad hlavou Velryby, ale už v Beranu, slábne 88P/Howell. Rozplizlá koma, co je vidět na fotkách, už pozorovatelná není. Je potřeba oroštovat zvětšení, aby vykoukla aspoň jasnější oblast kolem jádra. Obě holky jsou ale periodické, takže se nám brzo vrátí. Nemusíme je tedy honit za každou cenu.
Návratu se už nedožijeme u C/2024 J3 (ATLAS), ale loučit se s ní zatím nemusíme, i když již slábne. Vyhledáme ji snadno u Vegy v Lyře, kde provádí malou kličku na svém putování oblohou. Při jasnosti zhruba 14 mag to není žádná vypalovačka, ale buďme rádi i za to.
V sousední Labuti je podobně jasná C/2024 R4 (PanSTARRS), ta má ale rostoucí trend. Užijeme si ji ještě minimálně další dva roky. Pro nás seveřeny má totiž ideální pozorovací podmínky. V maximu sice dosáhne jen na asi 13,5 mag, ale lepší do oka jejím fotonem než třeba drátem :þ
Ale teď zas vážně. Přesuňme se na ranní oblohu. Tam doteď dominovala orbitální žárovka a zakrývala nám několik pokladů s velkým P. Myšleno komet s P za číslem ve smyslu periodických. Vysoko ve Vozkovi slábne patnáctimagnitudová 220P/McNaught, o kousek níž v Raku se dá stále ještě ulovit 78P/Gehrels, co má podobnou hvězdnou velikost. Je tam ještě i o magnitudu slabší 112P/Urata-Niijima, ale tu bych nechal jen kometárním fajnšmekrům.
Co se mi stále nedaří odpozorovat, je ranní 169P/NEAT. Od srpna, kdy zmizela z večerní oblohy, tak o ní nemám žadné zprávy. Jedině zprostředkovaně. Měla by být stále viditelná při slabosti asi 15 mag. Vychází až těsně před svítáním na spodku Lva. Trend kvapného vadnutí však nic nezastaví.
Na závěr jsem si nechal historickou 11P/Tempel-Swift-LINEAR. Již je viditelná a má se k světu! Bude rychle nabírat na síle. V současné době je v Beranu, kulminuje tedy přesně o půlnoci hezky vysoko. Jak rychle ale ze stávajících 15 mag zjasní na třináctku, tak to pak s ní ale půjde prudce z kopce. Takže zbytečně neotálejte. Vrátí se pak zas až za šest let.
Kometku, co se vrací nejčastěji, a to každého 3,3 roku, všichni dobře známe. Ano, 2P/Encke. Naposledy jsme ji pozorovali na podzim 2023 a vida, je zpět. Bude také prudce zjasňovat, takže je šance, že už ji tento měsíc ulovíme. Zatím jsem to nezkoušel, má asi 17 mag, ale když motyka spustí, koncem listopadu by již mohla atakovat 14. hvězdnou velikost a v lednu si ji vychutnáme v triedru, když snad přesáhne i sedmičku.
Leden je ale ještě daleko, teď tu máme listopad. Ačkoliv jasných komet je nedostatek, celková nabídka je slušně bohatá. Věřím, že se vám více než jen pár kousků podaří odpozorovat, a pokud odlovíte něco nového, nebojte se ozvat v komentářích.
Kometám zdar, ošklivému podzimu zmar!
Vic KaL ◊!
Napsat komentář