Planetka Izeryna a nová jména pro české astronomy
3. října 2015 proběhl křest planetky, která byla letos v září pojmenována Izeryna. Stalo se tak díky dvojici astronomů z observatoře v Ondřejově, kteří ji objevili a náleželo jim tak právo planetku pojmenovat. Jen několik dní předtím vydalo Středisko pro planetky (MPC) při Mezinárodní astronomické unii (IAU) nová jména planetek, mezi nimiž nechybí ani česká stopa a jeden zajímavý bonus na závěr.
Křest planetky Izeryna 3. 10. 2015 na Jizerce
Autor: Vratislav Lelek
(71783) Izeryna
Původně chystaný článek o planetce Izeryna se neplánovaně rozšířil o další pojmenované planetky, ale ty si nechme jako překvapení níže. Nejprve se vrátíme k tělesu s provizorním označením 2000 SL163, které objevili 30. září 2000 astronomové Peter Kušnirák a Petr Pravec dalekohledem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Stejně jako u jiných planetek, taky v tomto případě bylo pak třeba těleso sledovat nejméně po dobu čtyř následujících opozic a zpřesňovat dráhu nově objevené planetky. Teprve poté lze dát planetce definitivní číslo, které pak vidíme v závorce před jménem. Pojmenování planetky je pak v rukou objevitele, ovšem s omezením, které schvaluje komise při IAU. Jména mají mít maximálně 16 znaků, nesmí být příliš zaměnitelná s již existujícími, nemají být pokud možno dvouslovná (zde se docela dařilo prosadit výjimku našim předním objevitelům planetek z Kleti), případně by neměla nést jména osobností, které se v armádě či politice vyskytly v posledních sto letech. Vše je samozřejmě o něco složitější. Zájemcům doporučujeme obsáhlejší komentář v angličtině na webu MPC.
Animace pohybu planetky Izeryna mezi hvězdami
Autor: NASA/NEAT/SkyMorph
Vzhledem k tomu, že těleso 2000 SL163 už získalo číslo 71783, měli tedy objevitelé právo planetku pojmenovat. V té chvíli se na ně obrátili naši polští kolegové z Wroclawi, zda by nechtěli věnovat jméno Jizerské oblasti tmavé oblohy, která v té době slavila pět let své existence. V roce 2009, kdy oblast vznikla, jednalo se o první přeshraniční projekt na světě a první v České republice. V oblasti dnes mohou lidé běžně vidět oblohu amatérskými dalekohledy a v rámci různých akcí se může mládež i veřejnost vzdělávat v oboru astronomie. Výběr jména byl podřízen faktu, že musí být vhodný a výstižný, což se nakonec také zdařilo a jak je uvedeno v citaci na křestní plaketě, planetka Izeryna dostala jméno nejen podle oblasti tmavé oblohy, ale podle patronky Jizerských hor a zdejšího tmavého minerálu obecně.
Dráha planetky Izeryna ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL
The Izera Dark Sky Park was established in Jizerské hory, around the border between the Czech Republic and Poland, in 2009. The name was derived from oread Izerina, a patroness of Jizerské hory, and from the mineral izeryn that is a local type of ilmenite with a color resembling the darkness of the sky in the park.
Jizerská oblast tmavé oblohy byla založena na hranicích České republiky a Polska v roce 2009. Jméno bylo odvozeno podle víly Izeríny, patronky Jizerských hor, a podle minerálu izerýnu, který je místní odrůdou ilmenitu, který svou barvou připomíná temnotu oblohy ve zdejší oblasti.
Planetka Izeryna oběhne Slunce za 3,21 roku a předpokládaný průměr činí 3 km.
(6822) Horálek
Jak bylo uvedeno v úvodu, příjemným překvapením z posledního cirkuláře MPC je také sbírka dalších českých jmen planetek. Navíc ve dvou případech jmen mladých českých astronomů. První z nich byla objevena jako planetka 1986 UO dne 28. 10. 1986 Zdeňkou Vávrovou na Kleti. Ta zde pracovala společně s Antonínem Mrkosem a na fotografických deskách objevila řadu nových planetek, včetně jedné, která byla později rozpoznána jako kometa a nese nyní jméno 134P/Kowal-Vávrová. Protože planetka s poměrně nízkým číslem 6822 dosud nebyla pojmenována, zůstávalo toto právo objevitelce. Ta se rozhodla dát jí jméno dlouholetého šéfredaktora astro.cz, takže jej asi nemusíme příliš představovat. Více za něj hovoří jeho monumentální dílo posledních let a jeho popularizační činnost. Nechme tedy prostor citaci.
Petr Horálek (b. 1986) is a Czech astronomer, astronomy popularizer, passionate photographer, and one of the ESO Photo Ambassadors. He travels the globe to observe solar and lunar eclipses. His breathtaking photographs capture the beauty of the night sky and its harmony with the landscape.
Petr Horálek (nar. 1986) je český astronom, popularizátor astronomie, vášnivý fotograf, a jeden z foto ambasadorů Evropské jižní observatoře. Cestuje po celé Zemi za pozorováním zatmění Slunce a Měsíce. Jeho dechberoucí fotografie zachycují krásy noční oblohy v harmonii s místní krásnou krajinou.
Závěrem ještě údaje pro planetku Horálek: předpokládaný průměr 8 km, oběžná doba 4,17 roku.
Dráha planetky (6822) Horálek
Autor: NASA/JPL
(9841) Mašek
Překvapení nebrala konce, především pokud jde o řady amatérských astronomů z Klubu astronomů Liberecka, jejichž členem je autor článku a také astronom, jehož jméno se objevilo v seznamu jen o něco níže. Stěží byste u nás hledali nadšence, který pozoruje proměnné hvězdy digitální zrcadlovkou z balkónu uprostřed Liberce, nebo někoho, kdo na dálku ovládá dalekohled na druhém konci světa v argentinské pampě, aby zde potvrzoval objevy jiných astronomů a prováděl jiná unikátní pozorování. Navíc se stíhá věnovat propagaci astronomie mezi mládeží a k tomu ještě stíhá studovat geografii na univerzitě. Planetka s provizorním označením 1988 UT byla také objevena Zdeňkou Vávrovou a to 18. října 1988. Níže je podrobnější citace k jejímu pojmenování.
Animace pohybu planetky Mašek mezi hvězdami
Autor: NASA/NEAT/SkyMorph
Martin Mašek (b. 1988) is an avid observer of deep-sky objects, variable stars, comets and asteroids. He follows up and confirms NEOCP objects from southern sky remotely via a robotic telescope at Pierre Auger Observatory, Argentina. He is also discoverer of several variable stars.
Martin Mašek (nar. 1988) je zanícený pozorovatel deep-sky objektů, proměnných hvězd, komet a planetek. Provádí následná pozorování nebo potvrzuje nově objevená tělesa ze seznamu NEOCP pomocí robotického dalekohledu na Observatoři Pierra Augera na jižní polokouli v Argentině. Je také objevitelem několika proměnných hvězd.
Dodejme ještě údaje pro planetku Mašek: předpokládaný průměr 6,5 km, oběžná doba 3,24 roku.
Dráha planetky Mašek ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL
(29419) Mládková
A ještě jedno jméno v seznamu čerstvě pojmenovaných planetek nese českou stopu. Jméno tentokrát navrhla jiná objevitelka, která těleso našla 13. ledna 1997 v Ondřejově, a sice Lenka Šarounová. Planetka dostala provizorní označení 1997 AD18. V citaci se dočítáme, že Meda Mládková (nar. 1919) je historička umění a věnuje se nadační činnosti. Po odchodu z Československa v roce 1946 se živila jako tanečnice a vystudovala ekonomii na Ženevské universitě. Ačkoli zůstala v exilu, aktivně podporovala české emigranty a umělce. Později založila Museum Kampa v Praze a Nadaci podporující české výtvarné umění. Níže ještě citace k pojmenování planetky.
Meda Mládková (b. 1919) is a Czech art historian and benefactor. A former dancer, she went to Geneva University where she graduated in economics. She stayed in exile, actively supporting Czech refugees and artists. Later she established the Museum Kampa in Prague and a Foundation supporting Czech culture.
(162173) Ryugu
Poslední z čerstvého seznamu nových jmen vám jistě nic českého nepřipomíná, ale je vhodné se u něj krátce zastavit, protože tato planetka, dosud známá jako 1999 JU3 je cílem japonské sondy Hayabusa 2, která se k němu nedávno vydala. A my už konečně víme, jak nazývat asteroid, ze kterého, jak veříme, se podaří odebrat vzorky a dostat je zpátky na Zem. Mimochodem podle citace je Ryugu podmořský palác jakéhosi japonského dračího krále. Jeden rybář se prý od něj vrátil s truhlicí obsahující tajemství a podobně Hayabusa 2 by mohla přivést tajemný vzorek této planetky.
Martin Gembec
Článek původně vyšel na astro.cz