Astronomické události

Využil jsem asi poslední letošní „letní“ dny a rozhodl se je strávit ve Slovinském Piranu – krásném historickém městečku na břehu Jadranu. V průběhu pobytu jsem také navštívil nedaleký Terst, kde v letech 1895-1901 pracoval na svém atlasu Měsíce selenograf Johann Kreiger. Pravděpodobně na popud vídeňského kolegy R. Königa sem přesídlil z Gernu u Mnichova za „lepším“ seeingem. A dobře udělal – při svých pozorováních Měsíce běžně užíval na svém refraktoru Reinfelder und Hertel 254/3580 mm zvětšení více než tisícinásobné!

Historické městečko Piran.

(Pokračování textu…)

Listopad bývá měsícem, kdy se u nás často vyskytují inverze. Pokud taková situace nastane v období novu a ocitneme se ve vyšších polohách nad oblačností, mohou se nám naskytnout velmi dobré pozorovací podmínky, zvláště v případě, že je inverzní vrstva dostatečně silná, aby utlumila rušivé umělé osvětlení okolní krajiny. Takové noci jsou jako stvořené pro pozorování slabých deep-sky objektů a také komet. Nyní se můžeme i menším dalekohledem podívat na starou známou 67P/Churyumov-Gerasimenko a s napětím očekáváme co předvede C/2021 A1 (Leonard) v prosinci. Kromě komet nám večerní obloha stejně jako v předchozích týdnech nabídne jasnou Venuši „Večernici“, Saturn a Jupiter. Venuši nalezneme po západu Slunce nad jihozápadním obzorem, Jupiter v první polovině noci a Saturn již pouze večer. Počátkem měsíce spatříme ráno ještě Merkur a ve druhé polovině měsíce se nízko nad jihovýchodním obzorem ráno objeví Mars. Ideální podmínky k pozorování má Uran a trpasličí planeta Ceres. Částečné zatmění Měsíce, které nastane 19. 11. je od nás prakticky nepozorovatelné.

Mapku v PDF stahujte zde: skymap_11-2021

V sobotu dopoledne jsem sledoval sluneční fotosféru 6″ APO refraktorem s herschelovým hranolem. Nedaleko středu kotouče se nacházela pěkná skupina skvrn, tak jsem pořídil dokumentační snímek mobilním telefonem za okulárem. Celkový pohled je snímán za 31mm TV Naglerem a detail za 13mm TV Ethosem. Zkusil jsem velkou skvrnu vykoukat i pouhým okem (přes folii Baader), něco jsem tam tušil, ale 100% jsem si jistý nebyl. Následující nedělní dopoledne již byla skvrna spolehlivě vidět i bez dalekohledu jako nepatrná tečka u středu slunečního disku. Z noci jsem měl na AZ montáži posazený SCT C11, tak jsem na něj nasadil sluneční filtr a přes 40mm plösl pořídil opět snímek mobilem. Oproti včerejšku přibyly dvě další drobné skvrnky (na snímku označeny šipkou).

(Pokračování textu…)

Pod tímto trochu podivným názvem se ukrývá čtveřice relativně jasných komet, která se promítá do blízkosti výrazných hvězd tvořících tzv. Zimní šestiúhelník. Na tmavé obloze mimo město jsou minimálně tři z nich v dosahu většího binokuláru (25×100), ta nejjasnější 29P bude určitě vidět i přístrojem daleko menším. Já jsem využil včerejší jasné noci a všechny jsem si je pěkně prohlédl. (Pokračování textu…)

První říjnový víkend přinesl teplé a slunečné počasí, což se náramně hodilo při astronomických akcích, které jsme měli naplánované. Tou první byla účast na Dětském dni s Vílou Izerínou na Jizerce. Loni konání akce znemožnila podzimní vlna pandemie, letos byla situace příznivější. Před budovou Sklárny jsme nainstalovali několik dalekohledů, kterými se pozorovalo Slunce jak v continuu, kde mohli návštěvníci vidět výrazné skvrny, tak v čáře Ha – tady jsme obdivovali krásné rozsáhlé protuberance. Došlo také na Venuši a pozemní cíle. (Pokračování textu…)

Večerní obloha v říjnu patří Venuši – je v maximální východní elongaci a pozorovatelná bude večer nad jihozápadem jako jasná Večernice. Zdatně jí ale sekundují  Jupiter se Saturnem. Ty můžeme vidět v první polovině noci. Podzim je ideální období pro pozorování Uranu a Neptunu. K vyhledání obou planet poslouží připojené mapky na druhé straně. Mapku v PDF stahujte zde: skymap_10-2021

Zářijová večerní obloha vybízí hlavně k pozorování velkých planet Saturn a Jupiter. Kromě nich je velmi nápadným objektem také jasná Venuše na soumrakovém nebi. Probudila se nám rekurentní nova RS Oph, ale jinak se toho zase moc zajímavého neděje… Mapku v PDF stahujte zde: skymap_09_2021

Noční pochod Českým rájem si za předchozí tři ročníky již získal svoje příznivce a tak organizátoři chtěli přijít s něčím novým. Tou inovační myšlenkou bylo otočení trasy. Až doposavad se startovalo v Jičíně a cíl byl v Turnově na hvězdárně. Letos jsme využili dobrých vztahů s kolegy astronomy z Jičína a 32km trasu odstartovali na turnovské Vrchhůře s tím, že cílová páska je pomyslně napnutá na jičínské hvězdárně. Zavedli jsme tak jakousi okleštěnou pěší podobu Ebicyklu aneb dálkový pochod mezi hvězdárnami. Součástí doprovodného programu pro účastníky bylo samozřejmě pozorování oblohy, navíc když celkem přálo počasí.

(Pokračování textu…)