Astronomické události

Pozorování tohoto úkazu pro veřejnost jsme na Liberecku rozdělili do dvou míst – na Hvězdárnu Turnov a na parkoviště před libereckou iQLANDII. Větší štěstí na počasí nakonec měla turnovská frakce. Zde jsme s krátkými přestávkami v řádu minut pozorovali od začátku úkazu v 11.42 až do 13.05 kdy nás přicházející bouřka donutila uklidit techniku z terasy a zavřít kupoli. Na zatmění se přišla podívat asi dvacítka zájemců, tak byl čas pořídit i nějaké dokumentační fotografie…

(Pokračování textu…)

Po maximální východní elongaci, která nastala v pondělí, se Merkur opět blíží ke Slunci, jeho jasnost klesá a viditelnost se rychle zhoršuje. Využil jsem jasného středečního večera a vyrazil na hvězdárnu do Turnova. Venuše na soumrakové obloze již svítí nepřehlédnutelně, na Merkur jsem musel zrak trochu namáhat, ale jakmile jsem ho našel, byl vidět bez problémů. Dokumentační snímek jsem pořídil z ruky objektivem 70-200 mm opřeným o zábradlí terasy.

(Pokračování textu…)

Bohužel jsem nemohl využít slibnou páteční noc k výjezdu „za Ještěd“ pod kvalitnější oblohu a málem jsem ji propásl úplně. V Jablonci se večer střídala jedna dešťová přeháňka s další sněhovou a do to toho spadla i nějaká ta ledová kroupa. Vyčkával jsem na předpovídané vyjasnění a u toho usnul. Kolem 23. hodiny mě vzbudil telefonát vyděšené paní, co že se to děje na obloze, kde létají „vláčky“ světel, tak jsem jí ujistil, že to není UFO ani začátek války s Ruskem, ale zcela přesně identifikované létající objekty v podobě družic Starlink.

(Pokračování textu…)

Merkur se ocitá v maximální východní elongaci až 17. 5., ale spatřit ho večer nad severozápadem lze již nyní. Pohled je o to zajímavější, že se nachází ve společnosti další vnitřní planety Venuše, jejíž viditelnost na večerní obloze se bude nyní zlepšovat a pozorovatelná bude až do konce letošního roku. Viditelnost Merkuru při této elongaci končí zhruba 25. května.

(Pokračování textu…)

Pokud nastane úplněk v době, když je Měsíc v přízemí (v tzv. perigeu), nazýváme jej obvykle „superúplňkem“ a bývá v popředí zájmu médií. Právě tato situace přichází s dubnovým úplňkem – ten nastává 27. 4. v 03.32 UT a nejblíže Zemi se Měsíc ocitá téhož dne v 15.24 UT (357 373 km).  Na zítřejší večer je předpověď počasí nejistá, vyfotografoval jsem tedy doma z okna východ skorosuperúplňku nad černostudničním hřebenem již dnes…

(Pokračování textu…)

Dnešní chladné a proměnlivé počasí nabídlo možnost podívat se přes den na Slunce. Já ho naháněl v dírách mezi mraky až pozdě odpoledne po 17 hodině, ale pohled na pěknou skupinku skvrn téměř ve středu disku stál za to. Stihnul jsem pořídit i tento ilustrační snímek.

„Nejkrásnější, co můžeme prožívat, je tajemno. To je základní pocit, který stojí u kolébky pravého umění a vědy. Komu to není známo, kdo se neumí divit, neumí žasnout, ten je tak říkajíc mrtev a jeho oko je vyhaslé…“

Dovolil jsem si vypůjčit tento citát Alberta Einsteina, protože poměrně přesně vystihuje můj včerejší, řekl bych až duchovní zážitek. Když bylo evidentní, že jasná obloha vydrží minimálně do večera, rozhodl jsem se, že si konečně zkusím pohrát se skládáním fotografií a Měsíc krátce po první čtvrti bude dobrým zdrojem dat pro první pokusy s programy Autostakkert a Registax. Na zahradě jsem postavil EQ6 s SCT C11 ještě za světla, neboť moje letitá zkušenost říká, že nejlepší seeing bývá za soumraku. A nemýlil jsem se.

(Pokračování textu…)

Kromě planet na ranní obloze a pěkné komety C/2020 R4 se vyplatí kouknout přes den i na Slunce. Je nyní zajímavé v continuu, kde lze spatřit pěkné skupinky, sice drobných skvrn, ale s pěknou strukturou a aktivními oblastmi v okolí (pozoroval jsem včera dopoledne na hvězdárně v Turnově i odpoledne doma). Kdo máte možnost pohledu chromosférickým dalekohledem v Ha, tak si nenechte ujít také slušné protuberance zdobící okraj slunečného disku…

(Pokračování textu…)