Astronomické události

Hlavní událostí června je částečné zatmění Slunce 10. 6. kolem poledne. Pro nás na Liberecku začíná v 11:42, střed je ve 12:40, konec 13:39, ale Slunce bude zakryto jen z necelých 19 %. Průběh úkazu je na druhé straně mapky a podrobnosti vč. odkazů mj. na náš přenos najdete na astro.cz. Pozorovatelé planet jistě kvitují s povděkem pěknou ranní viditelnost planet Jupiter a Saturn. A pozor, letos nastávají vzájemné zákryty a vrhání stínů měsíčků Jupiteru. Za pokročilého svítání 12. 6., kolem 5 hodiny ranní, můžeme na Jupiteru spatřit současně přechod měsíce Io, jeho stín a stín Ganymedu. 12. a především 13. června večer bude Měsíc v konjunkci s Venuší a Marsem. Pokud jde o zákryty hvězd, tak v noci z 23. na 24. června zakryje prakticky úplňkový Měsíc hvězdu 3,3 mag thetu Ophiuchi. Začátek úkazu je asi v 1:36 SELČ. Kometa C/2020 T2 (Palomar) zůstává v souhvězdá Pastýře nedaleko Arctura a je asi nejlépe viditelnou mlhavou skvrnkou. Mapku jako obvykle nabízíme v PDF.

Výhodná květnová elongace roku 2021 umožňuje vidět Merkur pouhým okem. Díky jeho velké jasnosti, dosahující na začátku května -1 mag, je vidět za soumraku i pouhým okem. A to nás čeká ještě se zlepšující viditelnost. Navíc 13. května se potká se srpkem Měsíce a teprve 17. 5. bude v největší východní elongaci.

(Pokračování textu…)

Aleš píše, že pro samé pohanské rituály, jež není radno zde vyjmenovat, se k mapce na další měsíc dostal až na 1. máje. Předpokládáme, že jeho PDF mapkou nepohrdnete kdykoliv a děkujeme. Pozorovatele upozorníme hned na začátek května, kdy nastává období ideální viditelnosti planety Merkur. Na večerní oblohu se dostává i Venuše a zůstává Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a Jupiteru. K nim se přidá kolem 3. května i Měsíc. Dorůstající srpek na večerní obloze nás čeká od 12. a 13. května, kdy nastává blízké setkání Měsíce s Venuší a Merkurem. V noci na 6. května procházíme nejhustším proudem částic Halleyovy komety, což se projeví jako meteorický roj Éta Akvarid. 26. 5. nastává největší superúplněk roku. Fáze úplňku se přibližně kryje se situací, kdy je Měsíc v přízemí.

Měsíc je 20. dubna v první čtvrti a prochází vysokými oblastmi ekliptiky, což je ideální příležitost k jeho večernímu pozorování. Tím pádem ale nad ránem začne vadit pozorování komet i meteorů z roje Lyrid. Proto jsem se ráno 20. dubna vydal někam, kde by se dalo zkontrolovat stav dvou nejdostupnějších komet a za svítání došlo i na dvě plynné obří planety. Vzal jsem tentokrát newton Orion CT8, abych se mohl na komety i podívat a pak je vyfotit.

(Pokračování textu…)

Někdy se stane, že stanice se na Slunce trefí v době, kdy je nízko nad obzorem. Silueta typického H-čka je potom malá, ale přelet trvá velmi dlouho a pozorovatel má čas si jej užít. Tak tomu bylo i v úterý 30. března 2021, kdy se nám podařilo přelet zdokumentovat z Hvězdárny Turnov. Přelet trval téměř šest sekund, i když jsme nebyli na středu linie a Slunce bylo asi 3° nad obzorem. Na okrajích slunečního kotouče byly nádherné protuberance a samotné pozorování západu Slunce bylo krásnou tečkou toho večera.

Aleš snímal v kopuli Canonem 5D MkIV za refraktorem Bresser 102/1350 s fólií Baader.

(Pokračování textu…)

Únorová obloha je na planety velmi skoupá – v první polovině noci ji bude zdobit pouze Mars a Uran. Večer nízko nad jihozápadem lze ještě teleskopicky vyhledat Neptun ve Vodnáři. Zbylé planety zůstávají v únoru nepozorovatelné. Jupiter a Saturn se po konjunkci se Sluncem vynoří na ranní obloze až v březnu, Merkur se ukáže na večerní obloze na přelomu dubna/května a Venuše dokonce až koncem května. Měsíc se ve fázi kolem první čtvrti objeví ve společnosti Marsu 18. a 19. února večer. Koncem února se bude Mars promítat jižně od Plejád. Na Marsu by také měla podle plánu 18. 2. přistát sonda Perseverance a dopravit na povrch nový průzkumný rover i s malým dronem Ingenuity. Takže držme palce.

(Pokračování textu…)

Souhra okolností, kdy večerní přelet probíhal v době krátkodobého zmenšení oblačnosti, nás vyburcovala k aktivitě. Vždyť leden 2021 bude jinak patřit mezi ty s nejméně pozorováními za dlouhou dobu. S Alešem jsme jako místo pozorování vybrali oblast někde u Sychrova, ale už cestou jsme viděli, že se nad námi zatáhlo a Měsíc jen občas prosvítal mezi mraky. Popojeli jsme k západu, protože tam měla být situace nadějnější. U Českého Dubu nad obcí Hradčany jsme skutečně mohli přes jemné beránky sledovat Měsíc i s krásným duhovým kruhem okolo (nejméně dvojitou korónou). Po nějakých 15 minutách pobytu na místě však dorazily nízké mraky i sem a zbytek času to bylo lovení Měsíce schovávajícího se tu více, tu úplně, tu méně za mraky. Na samotný přelet se nebe smilovalo a ISS jsme spatřili a natočili. Ale ironií osudu se pak asi za půl hodiny téměř vyjasnilo. Máme tedy alespoň nějaký pozorovací zářez.

(Pokračování textu…)

Vítejte v novém roce. Nemůžeme začít ničím jiným, než Alešovou mapkou. Jistě tušíte, že večer se loučíme s planetami Saturn a Jupiter, zatímco Mars je ještě vysoko nad jihem. Jeho kotouček je však už poloviční velikosti než v době opozice. Meteorický roj Kvadrantid má zřejmě jediné pozorovací okno – večer 3. ledna kolem maxima. Radiant bude nízko nad severem a bude jich tedy padat málo, ale zase budou mít dlouhou stopu a nebude rušit Měsíc, který vychází až v 21 hodin. 1. ledna uplyne 220 let od objevu planetky Ceres. Snad i proto vás můžeme vyzvat ke sledování jiných dvou planetek poblíž hvězdokupy M 44 Jesličky v souhvězdí Raka. Polohy planetek (14) Irene a (15) Eunomia jsou na druhé straně mapky. Stahujte v PDF.