Astronomické události

Bino 15×70 v Egyptě

S druhou polovinou prázdnin přišla také povinnost vyrazit na rodinnou dovolenou. Letos jsem se rozhodl koupit nějaký „last minute“ pár dní před odjezdem a hned po Perseidách někam vyrazit. Ve hře bylo Řecko, Albánie, Baleáry, ale nakonec jsem (ani nevím proč) kývnul na Egypt. Neodradila mě ani vzpomínka na dlouhodobější letní pobyt v Káhiře před deseti lety (teploty kolem 40 °C), naopak jsem se začal celkem těšit na podmořský život korálových útesů Rudého moře i přes nedávný smrtelný útok žraloka na českého turistu. Do příručního zavazadla jsem automaticky přibalil malý triedr Kowa 8×30 s tím, že budu okukovat holky na pláži a možná uvidím i něco na obloze.

(Pokračování textu…)

I když druhá noc nebyla jasná, ba místy bylo skoro zataženo, vyplatilo se ji využít k pozorování Perseid. Ukázalo se, že maximum opravdu nastalo o noc později, přeně, jak předpovídali. Na meteory se nemuselo čekat tak dlouho a i mezi sprškami byly pauzy jen výjimečně více než pět minut.

Pokud bych to měl vzít okem pozorovatele pod oblačností na severu Čech, pak maximum subjektivně nastalo mezi druhou a třetí letního času, kdy jsem každých 10 až 15 minut napočítal 10 Perseid a vrcholem bylo, když mezi 2:33 a 2:43 bylo z deseti Perseid osm velmi jasných, až jedna by se dala řadit mezi bolidy, žel ta zrovna spadla za hustými oblaky (viz foto níže).

(Pokračování textu…)

Den a noc na Jizerce, vydařená akce u Muzea Jizerských hor byla pouze předstupněm další, protože noc ještě nekončila a tak jsme se přesunuli k parkovišti na Mořině za vidinou o několik stupňů teplejšího povětří. Upřímně, moc teplo nebylo, střeží kolem pěti stupňů, ale obloha byla perfektní a Perseidy výrazně převažovaly ve spatřených meteorech. Jako obvykle nechybělo několik jasných kusů a opět padaly pěkně ve sprškách několika kusů v pár desítkách sekund s delšími pauzami. Dojem z noci byl výborný, ale podle počtu Perseid bylo patrné, že maximum je ještě přede dveřmi.

(Pokračování textu…)

Pokusili jsme se navázat na úspěšné akce na Jizerce a v termínu Hvězdičkové noci tak vznikla akce větší, která probíhala 11. srpna 2018 celý den a celou noc. Skvělé zázemí v podobě prostor pro přednášky, včetně občerstvení a techniky, zajistili přátelé z Muzea Jizerských hor.

Přes den se pozorovalo Sunce s protuberancemi, Venuše ve fázi kolem čtvrti a vybrané hvězdy (Arcturus a Mizar). Úspěch sklidily i přednášky, pohádka a rakety všeho druhu pro malé i velké. Hudební skupina Zlatý holky pro tuto akci složila píseň O hvězdičkách. Koncert byl výborným zpestřením podvečerního programu.

Večer se pozorovaly planety Venuše, Jupiter, Saturn a Mars. K tomu mnoho dvojhvězd a deep-sky objektů.

Kořením byly přelety meteorů, které zhusta patřily roji Perseid.

O akci pěkně informoval pan Zdeněk Dam z Genus Plus.

(Pokračování textu…)

Máme za sebou dvě pěkné průzračné noci. Tu první (5./6. 8.) jsme trávili na Jizerce sledováním DSO, tu včerejší (6. / 7. 8.) jsem se zaměřil pouze na kometu 21P a Mars. Srovnávat pohled na kometu 100mm APO binarem nebo 16“ dobsonem pod jizerskohorskou oblohou, kde hodnoty SQM šplhaly ke 21,5 s pohledem uprostřed sídliště v Jablonci nelze, ale kometa je i v těchto městských podmínkách dobře vidět v triedru 15×60 nebo třeba i stařičkým AD 800 (refraktor 56/800) při zv. 70×.

(Pokračování textu…)

Typicky už týden před maximem lze spatřit meteory z roje Perseid. Na tom není nic překvapivého, ale poslední jasnou noc ze 6. na 7. srpna 2018 jich padalo podezřele mnoho. Pozorovali jsme sice i jiné meteory, ale Perseidy v celkovém spatřeném množství meteorů převažovaly v počtu asi 2:1. Navíc někdy šlo o jasné kusy, které se i zachytily fotograficky a během noci padly i nejméně dva bolidy, které pak zanechaly stopu. Níže je tedy to nejlepší z uvedené noci.

(Pokračování textu…)

Od konce května zuří na Marsu celoplanetární prachová bouře, která de facto „smazala“ z povrchu veškeré albedové útvary viditelné menšími dalekohledy. V uplynulých dvou měsících se pouze výjimečně podařilo na povrchu rudé planety zahlédnout nějakou neurčitou nevýraznou šmouhu, ale spíše to byla jen „oranžová kaše“, co nám pohled do okuláru nabízel. Trochu lépe na tom byla fotografie, kde se přece jenom v IR oboru dalo něco zachytit. O to smutnější na celé bouři je to, že postihla planetu v době před tzv. velkou opozicí, kdy je po 15 letech nejblíže Zemi, její úhlový průměr dosáhl 25″ a šanci na pozorování detailů by tudíž měli i majitelé malých přístrojů.

(Pokračování textu…)

Náš tradiční seriál s mapkou ke stažení v PDF dospěl k osmému dílu roku 2018. Stále můžeme pozorovat všechny planety. Venuše už je za soumraku nízko, je proto lepší ji hledat už ve dne, nebo kolem západu Slunce. Ani s Jupiterem už to není tak slavné, ale nějaké ty pásy v atmosféře, měsíčky a při troše štěstí i Velká červená skvrna se ještě zahlédnout dá. Nádherný je nyní po setmění Saturn. Ze všech planet je vlastně nyní nejvýše. Mars je po opozici viditelný celou noc a je velice jasný. Pozorování detailů stále kazí bouře, i když slábnoucí, a v našich šířkách i nízká výška nad obzorem. Vzdálený Neptun je ve Vodnáři a proto je dobře vidět kolem půlnoci a postupně až do rána, kdy se vysoko vyhoupne i Uran v Rybách. Koncem srpna se na ranní obloze objeví i Merkur. Kdo rád pozoruje meteory, letos bude mít žně, protože na maximum Perseid kolem 12. srpna připadá téměř přesně nov, Měsíc tedy nebude pozorování rušit. Hned po polovině sprna nastanou další konjunkce Měsíce s večerními planetami. Na 18. srpen připadá zákryt relativně slabší hvězdy 49 Librae Měsícem. Hvězda zaleze za neosvětlenou stranu kolem tři čtvrti na deset letního času a objeví se zpoza osvětlené poloviny kolem 22:55 SELČ.