Astronomické události

I když jsme o návštěvě letošního jarního MHV s podtitulem „retro“ uvažovali již před časem, rozhodnutí vyrazit bylo celkem spontánní a padlo v pátek pozdě odpoledne. Do Zubří jsme dorazili již za soumraku, ale stihli jsme komentovanou procházku mezi dalekohledy. Obsah louky byl trochu zklamáním, čekal jsem asi více mosazi a homemade výrobků z doby vlády jedné strany. Bohužel převažovala současná čínská komerční produkce. Jediným skutečným krasavcem byl refraktor 90/1350 mm z Albionu počátku 20. stol. (se kterým jsme se také vyfotili). Pár pěkných kousků z produkce Carl Zeiss přivezl Honza Zahajský, např. Meniscas 180. Z novějších kousků byl zajímavý refraktor s objektivem Istar 150/1800 mm s odlehčeným tubusem. To byl také jeden z mála dalekohledů, kterým se po vyjasnění dalo kouknout na oblohu. Přirozeně byl namířen hlavně na Jupiter. Škoda, že většina dalekohledů skončila schovaných pod krycí plachtou a jejich majitelé sledovali hvězdy tak maximálně na lahvích s Metaxou. Další geniální pastí na louce mezi dalekohledy byla položená černá branka na minikopanou, myslím že pár lidí má stále docela bolestivě naraženou holeň. Pár nadšenců nakonec vytáhlo menší dobsony, tak jsme koukli na jasné kometky, notoricky známé DSO a po půlnoci vyrazili k domovu. (Pokračování textu…)

Květnovou oblohu zdobí především planeta Jupiter. Mars je jen nízko na severozápadě, Venuše ráno nízko na východě a Saturn je sice v druhé polovině noci kolem jihu, ale jen do 20° výšky. První dekáda je ovlivněna dorůstajícím Měsícem. Pozorovatel komet si tedy musí pospíšit v prvních květnových dnech, nebo v druhé polovině měsíce. K vidění jsou stále především kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a C/2015 V2 (Johnson). Právě druhá jmenovaná bude asi nejhezčí a mapku k vyhledání komety najdete na druhé straně. Začátkem května (kolem 5.), celkem příhodně na ranní bezměsíčné obloze, vrcholí maximum roje Eta Aquarid. Jde o částice Halleyovy komety. Nevýhodou je, že k pozorování je třeba počkat a radiant je nízko nad obzorem. Spatřené počty meteorů proto bývají od pěti do deseti za hodinu. Na konci května nezapomeňte na dvojitý úkaz stínů měsíčků na povrchu Jupiteru. Mapka v PDF ke stažení.

Nadcházející dvě noci budeme mít jedinečnou možnost sledovat průlet malé planetky v blízkosti Země. Těleso označené 2014 JO25 o velikosti cca 650 m mine Zemi v bezpečné vzdálenosti 1,8 mil. km, tedy asi 4,5× dále než se nachází Měsíc. Přitom jeho jas dosáhne v maximu hodnoty asi 10,7 mag a bude tedy v dosahu malých dalekohledů a dokonce i velkých triedrů. Nejvhodnější dobou ke spatření je první polovina noci z 19. na 20. dubna, kdy je těleso nejjasnější a pozorování neruší Měsíc. Pro tuto dobu přinášíme tiskovou verzi podrobné vyhledávací mapky – v levé části je úsečkou znázorněna dráha planetky mezi 21. hodinou a půlnocí letního času (SELČ). Planetka bude v dalekohledu vypadat jako slabá hvězdička, ale její pohyb po obloze bude poměrně rychlý a změna polohy na hvězdném pozadí bude patrná během několika minut.

Aktualizace: ještě jedna PDF mapka pro 20. duben. (Pokračování textu…)

Před dvěma dny prošel Jupiter opozicí se Sluncem a panují tudíž ideální podmínky pro jeho pozorování. Na obloze je celou noc a kulminuje poměrně vysoko nad obzorem kolem půlnoci. Využil jsem nedělního vyjasnění a vyrazil večer na turnovskou hvězdárnu.

(Pokračování textu…)

První dubnový víkend proběhl v prostorách hvězdárny a planetária v Brně sjezd České astronomické společnosti. Více o oficiálním programu se dovíte na webu České astronomické společnosti.

Cestou do Brna jsem se zastavil nad ránem na hvězdárně v Jičíně, kde jsme místním 50cm newtonem koukli na komety 41P, C/2016 V2 a C/2017 E4 a 185mm APO refraktorem na Jupiter s přecházející GRS a nakonec i na vycházející Saturn. Pak jsem naložil Honzu z Mladé Boleslavi a Davida z Jičína a pokračovali jsme reprezentovat astronomii našeho regionu do Brna.

(Pokračování textu…)

O víkendu jsme využili pěkného, téměř letního počasí i k pozorování Slunce. V neděli odpoledne cestou ze sjezdu ČAS jsem na jičínské hvězdárně pořídil celkem zdařilý snímek sluneční fotosféry. Zvláště skupina skvrn AR2645 vykazovala skrze 185mm APO refraktor fantastické detaily. Po dlouhých týdnech snížené sluneční aktivity, tak byl pohled v kontinuu zajímavější, než chromosferickým dalekohledem v H-alfa.

Aleš Majer

Nečekaně rychle zjasnila nedávno objevená kometa C/2017 E4 (Lovejoy). Dalo by se s nadsázkou říct, že kdykoli objeví Terry Lovejoy nějakou kometu, půjde o jasný kousek. Možná za tím stojí i jeho systém hledat komety poblíž Slunce, které, jakmile k němu směřují, dále zjasní. To je naštěstí i případ této vlastatice a navíc je viditelná docela vysoko na ranní obloze v Pegasovi.

C/2017 E4 (Lovejoy) 2. 4. 2017 kolem 4:50 SELČ
6×60 sekund, ISO 1600, ED80/600 (f402 mm), Canon 30Dmod  (Pokračování textu…)

Začátek dubna přináší ve světě planet elongaci Merkuru, který je stále ještě vysoko na západě večer a dále opozici Jupiteru, který je tím pádem vidět celou noc a zlepšuje se i jeho večerní viditelnost. Mars zůstává večer relativně nízko nad západem. Venuše se stěhuje na ranní oblohu. Stále platí, že Saturn je se svítáním nad jihem. Hlavním objektem zájmu jsou komety. 41P je velmi vysoko s jasností 6 až 7 mag rozhodně stojí za skouknutí (podrobná mapka na druhé straně). Vysoko v Herkulovi je také C/2015 V2 (Johnson). Relativně hodně komet se sešlo i ráno, ať už nečekaně jasná C/2017 E4 (Lovejoy) nebo pěkná, ale u nás nízko viditelná C/2015 ER61 (PanSTARRS). Na komety je však třeba vyrazit hned na začátku dubna, nebo až ke konci měsíce. Úplněk připadá na 11. 4. Jestli bude letos padat dost Lyrid by se teoreticky dalo ověřit, bude bezměsíčná víkendová noc. Na úplném konci dubna už bude na ranní obloze nádherná Jitřenka (Venuše v nejvyšším lesku) a Měsíc zakryje hvězdu Aldebaran, tentokrát ovšem na večerní obloze doslova kolem západu Slunce. Snad nám vyjde počasí. Stahujte mapku v PDF.

Aleš Majer