Astronomické události

Jak jsem předesílal v článku, sobotní večer mohl umožnit spatření útvaru Lunar X. Bohužel obloha se vyjasnila hlavně odpoledne a s blížícím se západem Měsíce se zatahovalo úplně. Když už jsem se rozhodl útvar odpozorovat jen tak dalekohledem opřeným o zábradlí, spatřil jsem, jak se zjevuje a tak jsem ještě dal dalekohled na stativ a s foťákem vyběhl ven, protože na balkóně už mi Měsíc mizel za rohem domu. Jenže než jsem to vše zrealizoval, fotil jsem už jen přes mraky a tak tam Lunar X skoro není vidět… Tak zas jindy. Alespoň jsem si ověřil, že umím určit čas, kdy se Lunar X objeví na terminátoru.

Připomeňme, že velmi úspěšný byl v lovu Lunar X a Lunar V třeba Aleš v srpnu 2013.

MaG

Jak jste jistě zaznamenali, kometa X1 PanSTARRS opět zjasnila a nyní je z ní pěkná zelená koule se slabým ohonem. Ještě slabší iontový ohon se zachytit nepodařilo, na vině byly nejspíš podmínky, neboť onu noc 8. ledna 2016 byla obloha poněkud světlejší (SQM 20,30 je hodně pod průměrem 20,95).

Kometa C/2013 X1 (PanSTARRS) u hvězdičky fí Pegasi (5 mag – nejjasnější hvězda na snímku) dne 8. ledna 2016 kolem 20:55 SEČ. Složeno sedm nejlépe pointovaných expozic po 2 min. Canon 40Dmod (Honza P.), Celestron ED80 (f5/400 mm), CG5 Adv. (MaG)

(Pokračování textu…)

9. ledna 2016 ráno jsme měli štěstí na jasné nebe a tak se dala ze severu Čech nádherně pozorovat velmi těsná konjunkce Venuše a Saturnu. Planety byly od sebe necelých šest úhlových minut, což i při velkém zvětšení umožnilo je pozorovat vedle sebe v zorném poli okuláru dalekohledu. Přes poměrně roztřesený obraz se nám s Alešem podařilo nakonec vychytat okamžiky lepšího obrazu a planeta s prstenci vedle přezářeného kotoučku Venuše byla opravdu nezvyklá podívaná. Pořídil jsem pro vás krátké video z pozorování.

Jeden narychlo vybraný snímek z videa FullHD 60p. Canon G16 na zoom okuláru. Refraktor Skywatcher Equinox 120ED.

(Pokračování textu…)

S novým rokem pravidelná lednová mapka Aleše Majera ve formátu PDF. A co že nám leden 2016 přinesl? Měsíc nastavuje svoji přívětivější část především první polovině ledna, kdy spěje k novu a budou tedy panovat tmavé noci k pozorování zajímavých objektů. 4. ledna nastává maximum Kvadrantid a pokud bude ráno jasno, tak tento roj můžeme vřele doporučit, ale maximum je ostré a není jisté, zda vyjde pro Evropu. Kometa Catalina zůstává hlavním tahákem, začíná vysoko v Pastýři a je vidět v druhé polovině noci. Večer patří slabším, ale také zajímavým kometkám PanSTARRS. Závěr roku 2015 umožnil pozorovat všechny planety a tak i když zmizí Merkur a případně vynecháte slabý Uran nebo Neptun, tak ráno můžeme vidět zbytek okem viditelných planet. Koncem první dekády nastává těsné setkání Venuše, Saturnu a Měsíce. K většině zmíněných úkazů jsou podrobnosti na druhé straně mapky. Zákryty Aldebaranu se v plné parádě vrátí až v roce 2017, ale i v lednu zakryje téměř úplňkový Měsíce některé Hyády.

Ani krutá zima, ani uragán nás nezastaví. Ani jedno naštěstí nedorazilo, ale nebylo k tomu daleko. Přesto se na Kopanině slezlo dost astronomů, aby si ještě závěrem roku vychutnali nespočet komet a deep-sky objektů. A bylo se na co dívat.

(Pokračování textu…)

Na večerní oblohu se vyhoupla planeta Merkur a protože je to obvykle nejhůře viditelná planeta, s ohledem na její blízkost zářícímu Slunci, nabízí nám možnost spatřit během noci všechny planety Sluneční soustavy. Po setmění se totiž dají spatřit také Neptun a Uran a nejlepší podívanou nabízí ranní obloha, kde najdeme jasné planety Jupiter, Mars, Venuši a Saturn. Zatímco Aleš to vzal minule detailně, já to zkusil alespoň zeširoka a přes malý dalekohled, ale přidal jsem fotografie.

(Pokračování textu…)

O tom, že si lze užít parádní astronomická zážitek i za ne zcela ideálních podmínek, mne přesvědčila noc ze soboty na neděli. Začalo to nevině, za soumraku jsem se chystal na podvečerní procházku se psem a pohled z okna na jasné jihozápadní nebe kdesi v hlubinách mého mozku evokoval myšlenku, že by tam někde měl být Merkur.

(Pokračování textu…)

Neuvěřitelné štěstí nás potkalo den před Vánoci, protože se od severozápadu vyjasnilo asi hodinu a půl před zákrytem. Víceméně v dírách, nebo na jasné obloze, pak zákryt (vstup) pozorovali všichni členové Klubu astronomů Liberecka, kteří se již stihli pochlubit :-) Níže je foto z videa necelou desetinu sekundy před zákrytem.

(Pokračování textu…)