Astronomické události

Březen a duben patří průletu komet kolem země. Nedávno prolétl kolem nás jako historicky druhá nejbližší kometa, malý úlomek o velikosti asi jeden kilometr. Nazvaný byl P/2016 BA14 a psal o něm Vic v našem článku. Tou nejzajímavější je kometa 252P/LINEAR. Obě se prosmýkly kolem země ve vzdálenosti jednotek miliónů kilometrů. Kometu jsme mohli pořádně pozorovat až od přelomu března a dubna, kdy se vydala na severní oblohu a zmizel Měsíc. Kometa je stále poměrně blízko, něco málo přes 12 mil. km (v době psaní článku) a proto je na obloze vpravdě obrovská. Za kvalitních podmínek a s dobrou technikou se dá zachytit koma o průměru až 3/4 stupně. Já to štěstí neměl a Cassi, který snímal z balkónu o noc dříve byl zase ovlivněn pozicí ve městě. Přesto vám pohled na tuto zajímavou kometu můžeme přinést.

(Pokračování textu…)

Aleš je tu s novou mapkou (ke stažení v PDF), tak na nic nečekejme a podívejme se, jaké úkazy nám přináší? Začátek měsíce potěší pozorovatele komet a deep-sky objektů, protože Měsíc bude 7. dubna v novu. Ráno určitě zkuste kometu 252P/LINEAR, která je velmi zajímavým zpestřením dubnové oblohy, viz zadní strana mapy. Není to pochopitelně jediná kometa, stačí číst naše březnové reporty. Ale zpět na oblohu. Té vévodí jasný Jupiter. Na něm aktuálně probíhají dvojité přechody měsíců a jejich stínů. Vybrané jsou přímo v mapce, detaily hledejte případně v týdenních přehledech. Večer je nyní ke spatření také Merkur a po setmění i kužel zvířetníkového světla. Ráno máme planety Mars a Saturn. Pozorovat lze také Venuši, ale pouze ve dne a uvádíme ji hlavně proto, že 6. dubna ji v dopoledních hodinách zakryje Měsíc. Náš souputník zakryje také hvězdy v Hyádách a to 10. dubna. Jaro pokračuje náloží úkazů a doufejme i jasného počasí.

Vše začalo v podvečer velikonočního tridua, na zelený čtvrtek, kdy jsem po vyjasnění oblohy vyrazil na hvězdárnu do Turnova. Zatímco Viktor doma na zahradě honil kometární fragment s označením P/2016 BA14 (PANSTARRS), já pozoroval Jupiter. Tradičně slušný turnovský seeing dovolil zvětšení až 346×, takže západ GRS byl jsem si opravdu vychutnal. Velký pátek jsem se kvůli zatažené obloze věnoval hvězdám hudebního nebe a zašel na Rampu na skvělý koncert americké černošské zpěvačky Sharon Lewis. Následující večer však již numerické modely slibovaly jasnou oblohu a tak jsem nejprve zajel k Viktorovi „na komety“.

(Pokračování textu…)

Je již téměř tradicí, že na mezinárodním veletrhu cestovního ruchu Euroregion Tour v Jablonci nad Nisou se objevuje společný stánek Jizerské oblasti tmavé oblohy a Lesů ČR. Stejně tomu bylo i letos. Kromě tradičního doprovodného programu v podobě pozorování Slunce a pozemních cílů dalekohledy navštívil náš stánek i skutečný Krtek astronaut a jak dokazují fotografie, zájem byl i ze strany médií, hlavně v souvislosti s polskými skleníky.

Již delší dobu se domlouváme s kolegy z hvězdárny v Mladé Boleslavi na návštěvě jejich „svatostánku“ a u příležitosti zajímavého úkazu na Jupiteru jsme 16. 3. návštěvu konečně realizovali.

(Pokračování textu…)

Ačkoli počasí tomu ještě nenasvědčuje, jaro a s ním snad i více jasných nocí je pomalu tady. Měsíc je v příznivé fázi na začátku března, což je ideální období pro pozorování komet a deep-sky objektů. To se samozřejmě týká i Messiérovského maratónu. Z komet vybíráme hlavně dvě nejjasnější: C/2014 S2 (PanSTARRS) vysoko v Malé medvědici je nyní nejzajímavější a o něco méně se předvádí také C/2013 US10 (Catalina), jejíž jasnost pomalu klesá. V druhé polovině noci a ráno se pokoušejte o Mars a Saturn. Rudá planeta klesá po ekliptice a její výška nad obzorem se bude rychle zhoršovat s tím, jak poroste její průměr. Nejlepší je samozřejmě Jupiter, který je vidět prakticky celou noc. Pozice GRS a úkazy měsíčků najdete v článcích Vesmírný týden na astro.cz. Mapka potom obsahuje na své druhé straně několik nejvýznamějších úkazů – dvojitých přechodů stínů. Závěrem ještě upozorníme zákrytáře, že tu máme velmi zajímavé úkazy během celého měsíce. Viz Zákrytový zpravodaj. Mapka v PDF ke stažení zde.

Jestliže prvním článkem jsme jen chtěli informovat veřejnost, že zde existuje vážný problém, kdy jeden soukromý subjekt svým počínáním narušuje noční život lidí i zvířat v regionu, ze skleníků se mezitím stala doslova kauza, která se zařadila po bok ještě závažnějšího problému, a sice ohrožení podzemních vod v regionu. Pokud jde o skleníky, díky reakci Libereckého deníku se situace rychle dostala do povědomí médií i politiků. Situaci akceleroval hejtman Libereckého kraje Martin Půta, když osobně svítící skleník navštívil a o problému informoval další politiky, včetně premiéra a ministra životního prostředí. Ministr se poté 18. února vydal za svým polským kolegou, kde řešili množství problémů známých především z Ostravska, ale z našeho regionu můžeme připomenout především rozšiřování povrchového hnědouhelného lomu, který ohrožuje podzemní vody na Hrádecku a Frýdlantsku. A je naší milou povinností říci, že naše aktivity přidaly na seznam probíraných bodů také nesmyslné svícení ze zmíněných skleníků. Jak je zdokumentováno níže, také během naší výpravy s novináři skleníky svítily velmi intenzivně. Ovšem k našemu překvapení byl ve skleníku rozsvícen jen každý druhý reflektor, oproti situaci před týdnem. Skleníky jsou navíc zhasínány mnohem dříve, nejpozději před dvacátou hodinou. Naším jediným tajným přáním však zůstává případné zastínění, které je bohužel jen na dobré vůli provozovatele.

Na obrázku pořízeném přes objektiv typu rybí oko vidíme, jak intenzivní světlo skleníku přesvítilo i Měsíc kolem čtvrti, který v té chvíli problikával mezi mraky. Na této delší expozici se světlo jeví poněkud extrémní, skutečnost však není o mnoho lepší. (Pokračování textu…)

If you can read in english, please click here.

Vladimír Dvořák a Martin Mašek provedli během noci z 6. na 7. února dokumentaci stavu oblohy na Liberecku. Začali večer, kdy zřejmě ještě skleníky v Polsku nesvítily a poté se na stejná místa vrátili, když už bylo osvětlení podle všeho zapnuto. Podívejte se na první výsledky.

Následující dva snímky dokumentují pohled z Albrechtického kopce dolů na Frýdlantsko. Myslíme, že nepotřebují komentář. Rozsvícené skleníky svítí široko do krajiny. Pro nezasvěcené, jedná se o oblast dolů, elektrárny a skleníků u polského města Bogatynia. Krátce jsme se tomu věnovali už v tomto článku. Tuto noc jsme měli příležitost zdokumentovat situaci bez i se zapnutým osvětlením skleníků, což je podle informací obyvatele z Hrádku nad Nisou výjimka, protože obvykle prý svítí celou noc.

(Pokračování textu…)