Astronomické události

V pracovních dnech nemám moc příležitostí kochat se pohledy na naši nejbližší hvězdu, tak pokud to počasí dovolí, využívám k tomu víkendy.

(Pokračování textu…)

S prvním májovým dnem je tu náš seriál s pravidelnou mapkou Aleše Majera. Začátkem měsíce máme kromě Venuše a Jupiteru na večerní obloze také Merkur. Měsíc bude po úplňku a v polovině května přijde nov. Během května začne být zajímavý také Saturn, který ačkoli nevystupuje vysoko nad obzor, bude viditelný dobře už i před půlnocí. Jeho pozorování je věnována druhá strana mapky.

Pro astronomy je květen zajímavý také díky řadě akcí, které probíhají po celé zemi. Nejprve Litické hvězdobraní, poté astronomické dny v Beskydech a na Jizerce a nakonec Den otevřených dveří v Ondřejově. Akcím je věnován článek na astro.cz i druhá strana mapky – ke stažení v PDF.

Ačkoliv večer 24. 4. nenabídl tak průzračnou oblohu, jako ten úterní, přesto jsem po západu Slunce vyrazil na lov Merkuru. V podstatě jsem vzal do ruky stativ s fotoaparátem, na krk si pověsil triedr a přešel asi 200 m na jižní stranu Žižkova vrchu, odkud mám výhled na západ. Měsíc, Jupiter a Venuše svítili vysoko nad obzorem, ale nad Ještědským hřebenem byla nepříjemná oblačnost. Přesto jsem Merkur poprvé zahlédl ve 20:31 SELČ při zametání oblohy triedrem 10×50 ještě dost vysoko nad pásem oblačnosti. Pouhým okem jsem jej spolehlivě detekoval ve 20:48, ale Mars jsem neviděl již ani v triedru.

(Pokračování textu…)

Měsíc během krásného jarního odpoledne procházel kolem jasné hvězdy Aldebaran v souhvězdí Býka. Využil jsem té příležitosti, že odpoledne mám výhled na tu správnou část oblohy a začal kolem Měsíce hledat hvězdy. Nejjednodušší byl Aldebaran, který je s jasností 1 mag a oranžovou barvou opravdu snadným cílem. Nakonec se mi podařilo najít také thétu Tauri, hvězdu z Hyád o jasnosti 3,4 mag.

Aldebaran už je jen kousek pod Měsícem. 20:15 SELČ, expozice 1/125 sekundy, ISO 100, Canon 30D + ED80/600 s reduktorem (ohnisko 402 mm).  (Pokračování textu…)

Po včerejším večerním lovu komet na Dobré Vodě jsem si v neděli přivstal a pořídil snímek kropenatého Slunce. Po ránu byl docela dobrý seeing, který mi umožnil používat vizuálně až 120 násobné zvětšení a prohlédnout si tak pěkné detaily v umbrách, penumbrách i v okolí četných skupin skvrn. Pak jsem na APO refraktor 120/900 mm nasadil DSLR a pořídil pár snímků, z nichž jsem vybral ten nejostřejší a trochu upravil.

Aleš má pěkný výhled na hřeben Černé Studnice a když se k tomu nachomýtl úplněk mezi oblaky, neváhal pořídit pěknou fotografii. Pěkné Velikonoce všem.

Po delší odmlce jsem se dostal k napsání zprávy o činnosti na Javorníku. Od posledního příspěvku došlo k totální výměně pozorovací techniky. Naskytla se možnost výhodné koupě Newtona 300/1200 od GSO a té jsem nemohl odolat. A tak dosavadní dalekohledy musely jít do světa.

(Pokračování textu…)

Také v dubnu je perfektně viditelná planeta Jupiter, ale vysoko nad jihem ji zastihneme už od soumraku. Příjemně potěší také čím dál lepší viditelnost velmi jasné Venuše na západě. Už je viditelná i dlouho za tmy. Saturn je stále nejlépe viditelný ráno. Měsíc bude v polovině dubna kolem novu. Nejzajímavější úkaz nám Měsíc poskytne  21. 4., kdy bude hned se západem Slunce velmi natěsno k jasnému Aldebaranu v souhvězdí Býka. Toto těsné setkání na několik úhlových minut je předzvěstí zákrytů, které uvidíme počínaje zářím a především od října. Zajímavě letos vychází také maximum meteorického roje Lyrid (z 22. na 23. 4., nejlépe v druhé polovině noci). Jestli jste je doposud neviděli, třeba to letos zlomíte. Pokud jde o další tipy k pozorování, určitě ještě zkuste kometu Lovejoy. Je sice o něco slabší a k vyhledání je třeba dalekohled, ale pořád je hodně jasná, když to bereme vůči většině komet během roku. Stále se nachází v souhvězdí Kasijopeji. Mapku v PDF tradičně připravil Aleš Majer.