Tlaková výše nám přinesla nejen tropické teploty, ale také dobrou průzračnost vzduchu a dobrý seeing. Při ježdění po Praze jsem z Barrandova viděl krásně Krkonoše a z Černého mostu byl Ještěd jako na dlani. Zastavil jsem se proto na hvězdárně v Turnově, kde jsem shlédl romantický západ Slunce. Pak jsem 6″ refraktor namířil na Měsíc krátce po první čtvrti a již při zv. 75x, kdy se krásně vejde celý do zorného pole, to byl úchvatný pohled.
Během několika dnů se na povrchu Slunce objevilo několik nových aktivních oblastí s množstvím skvrn. Zdá se, že také erupční aktivita se zvýší co nevidět. Níže jsou aktuální snímky z 9. června pořízené z Jablonce přes 8 cm dalekohled. Naprosto omračujících výsledků dosáhl z Prahy o víkendu Maxim Usatov.
Na výlet do Úštěku koncem května 2014 jsem se vybavil alespoň stativem a objektivy do 135 mm. V pátek 30. května večer jsem už prakticky vzdal možnost pozorovat mladý Měsíc a Merkur, ale když jsem za soumraku zjistil, že jasná díra je prakticky jen tam, kde potřebuji, čekal jsem nakonec na ten správný okamžik u místního rybníka Chmelař. O den později už byla situace mnohem klidnější, neboť bylo jasno, Měsíc a Jupiter nad místním rybníčkem uprostřed obce se mi podařilo zdokumentovat velmi snadno.
Měsíc nad rybníkem Chmelař v Úštěku 30. 5. 2014 (Pokračování textu…)
Nabízíme další mapku na měsíc červen ke stažení ve formátu PDF. Pozorovat můžeme jednak večerní planety Jupiter, Mars a Saturn a samozřejmě i jejich přiblížení s Měsícem. Hned 3. června večer budou na Jupiteru k vidění tři stíny jeho měsíců, ale je to ještě v době, kdy je Slunce nad obzorem. V červnu by se měla také vynořit noční svítící oblaka (NLC), která budou signalizovat konec astronomických nocí. Doporučit lze také pozorování planetek Ceres či Vesta nebo komety C/2012 K1 (PanSTARRS).
Aleš Majer
Když jsem v pondělí 19. 5. 2014 navečer hledal vhodnou alternativu k fotografování Merkuru a objektů u obzoru, upozornil mě Vic, že u něj na Malé Skále teď Merkur zapadá za Frýdštejnem. Po simulaci na mapy.cz a Alpenpanoramen jsem vybral místo pár desítek metrů nad jeho domkem ve Vranovém. Legrace nastala poté, co jsme došli na místo a zjistili, že je velmi těžké určit správné místo odkud fotografovat. A tak jsme pobíhali v rozmezí asi 50 metrů po louce a nakonec určili nějaké místo, kde to vypadalo podle našich představ nadějně. Dodatečně mě ještě napadlo využít faktu, že jsem dalekohled umístil na paralaktickou montáž. Ustavil jsem ji narychlo na Polárku a poté jel v hodinovém úhlu od Merkuru k hradu Frýdštejn. Světe div se, Vic se spletl v určení vhodného místa o méně jak deset metrů. A jak se ukázalo, stačilo být o 10 metrů dál a Merkur zapadal o šíři věže hradu jinde. Ale nechme už povídání a zde je první fotografie. Další se objeví někdy v úterý…
Následující řádky berte jako ohlédnutí za poněkud zvláštní nedělí, kdy se sešly postupně snad stovky lidí na hvězdárně v Turnově na akci, kterou jsme nakonec plánovali zrušit. Předpovědi slibovaly trvalý i když slábnoucí déšť a navíc vybavení zmoklo na akci v sobotu. Vyhlásili jsme tedy na poslední chvíli raději přesun akce na jiný termín s tím, že na hvězdárnu alespoň dorazíme a omluvíme se těm několika lidem, kteří by případně přišli. A tady byl kámen úrazu, neboť cestou nahoru jsme potkali procesí rodin s dětmi a nahoře u parkoviště už čekal špalír lidí, takže jsme spíše začali řešit co teď.
10. květen 2014 patřil dalšímu z pravidelných setkání astronomů a veřejnosti na Jizerce. Jako obvykle se pozorovalo Slunce ve viditelném světle i čáře h-alfa. Na programu byla také řada přednášek například o Krtkovi ve vesmíru nebo o počasí od Aleny Zárybnické z ČT. Příjemné setkání bohužel předčasně ukončilo počasí, které znemožnilo večerní pozorování. (Pokračování textu…)
Sváteční 8. květen jsem se převážně válel v posteli, sledujíce historické dokumenty o osvobození v televizi. Když se po obědě těžké olověné mraky začaly protrhávat, vylezl jsem na zahradu s Luntem a lehkým fotostativem. Již letmý pohled do zoom okuláru při malém zvětšení dával tušit zajímavou podívanou. Pěkné velké skvrny a aktivní oblasti s filamenty na sluneční desce a řada protuberancí kol celého disku včetně obrovského oblaku chladného plazmatu, sahajícího minimálně do 1/10 průměru Slunce. Nakonec mne nejvíce zaujala aktivní oblast nedaleko okraje disku cca na 2. hodině, kde právě probíhala drobná, leč krásná a jasná erupce (na fotce označena šipkou).
