Je polovia února a s tlakovou výší přišly opět krásné slunné dny zakončené nádhernými západy slunce. Noční obloze začíná kralovat Měsíc, který bude 19. 2. v úplňku. Než se však den přehoupne v noc, máme první letošní šanci na pozorování nejmenší planety naší sluneční soustavy – Merkura.
Nebývá zvykem, aby se v únoru během novu vyjasnilo. Ale stalo se to už vloni a letos to vyšlo překvapivě znovu. Nevyrazili jsme ale do hor, kde svítí sjezdovky, ani na jinak oblíbené Frýdlantsko, kde pro změnu svítí skleníky, ale do BOSO, tedy Bousovské oblasti světlé oblohy, kde svítí rovnou celá Mladá Boleslav. Potřebovali jsme si totiž hlavně ověřit, že tímto směrem nemáme jezdit, ani kdyby všude jinde bylo beznadějně zataženo.
Měsíc nezadržitelně míří do novu a i počasí za horami je příznivé, tak máme v těchto dnech možnost zkouknout první letošní jasnou supernovu s označením 2019np.
Počátek ledna přinesl bohatou sněhovou nadílku a zataženou oblohu, tak by se mohlo zdát, že se nepozoruje. Opak je ale pravdou. Jen se musí za jasnou oblohou cestovat. A zemí zaslíbenou nejsou v těchto dnech polské Jizerky ani Frýdlantsko, ale Podkrkonoší. Naše nejvyšší hory dělají bariéru proudění od severu a v jejich stínu se dělají díry s jasným nebem. Takže bylo možné během tohoto novu spáchat hned dva allnitery, tedy hezky česky pozorovat hvězdy dvě noci od večera až do rána. (Pokračování textu…)
Je tu opět Silvestr, je znovu čas bilancovat. Už tradičně přinášíme souhrn toho, co se během jednoho oběhu Země kolem Slunce událo na kometárním nebi. A na závěr opět vyhlásíme miss. Pojďme se tedy podívat, jakých bylo těch uplynulých 365 dní z pohledu amatérského lovce komet. Snese rok 2018 srovnání s přechozími léty?
☄ 21P/Giacobini-Zinner, 7. 8. 2018 © Pavel Růžička
Konečně k nám přichází jasné počasí! V těchto dnech hrají prim samozřejmě komety, zejména nádherná 46P/Wirtanen, a pak to, co po nich zůstalo (mám na mysli Geminidy), ale pozorování si můžeme po čase opět zpestřit i nějakým blízkozemákem. Každou noc takových brambor kolem Země sviští spousta, většinou jsou ale příliš malé a tudíž i slabé, aby byly lehce pozorovatelné amatérskými přístroji. To však úplně neplatí pro NEO (Near-Earth Object) s číslem 163889 jinak též známý jako 2003 SD220, který má průměr přes jeden kilometr a 22. 12. Zemi mine ve vzdálenosti jen asi sedmkrát větší, než je od nás Měsíc.
Nevlídné podzimní počasí mě přimělo si udělat malou statistiku pozorovaných asteroidů. Planetky jsou, jak jsem zjistil, poněkud na okraji mého zájmu, přeci jen proti kometám jim chybí něco do krásy. Věnuju jim obvykle jeden nebo dva večery do roka, takže ačkoliv jich je každou noc vidět mnoho desítek, v deníčku jich zas tolik zaznamenaných nemám.
Začala doba podzimních inverzí. Zatímco v Čechách se obvykle zatáhne nízkou oblačností, na Frýdlantsku nebo za horami v Polsku bývá jasno. Minulou noc jsem se po konzultaci s předpovědními modely rozhodnul prozkoumat nová stanoviště u našich severních sousedů a spojit to s celonočním pozorováním. Byla tam šance na slušnou oblohu od večera až do rána a také na bezvětří.