Přeci jen se nám nakonec naskytla příležitost, když už nedopadla cesta na Edelweissspitze, vyrazit za tmavou oblohou aspoň do polských Jizerek. Jasná bezměsíčná noc z neděle na pondělí umožnila uskutečnit zřejmě letošní poslední astronomickou výpravu do hor, než napadne sníh.
Počasí v září příliš nespolupracuje, ale i tak se dá docela slušně pozorovat. Dnešní ranní kometární session byla již mojí sedmnáctou v tomto měsíci. V plánu bylo během hodinky a půl před svítáním potvrzení dvou nových vlasatic pozorovaných naposledy z Polska, nakonec z toho byla ale hned desítka ulovených komet.
Po čtyřech letech jsme se znovu vypravili do Německa na Herzberger Teleskoptreffen (HTT), abychom zjistili, co je nového u našich západních sousedů. Předpověď počasí byla celkem optimistická na noc z pátka 18. 9. na sobotu 19. 9. 2015. Jelo nás letos z Klubu astronomů Liberecka nakonec jen pět.
Do třetice během červencového novoluní jsme se sešli v polských Jizerkách na kótě 1080 m n. m., abychom si vychutnali letní oblohu od soumraku do svítání. Tentokrát se k osvědčené sestavě Vic+Almara a Ladis+Zeiss 25×100 přidal i Ladin a vzal svého Jizerského bejka. A pozorovalo se všechno možné, zejména pak komety.
Předpovědní modely hlásily na noc na dnešek jasno, tak přišla ta správná chvíle zkusit ulovit zase nějaké nové vlasatice. Měsíc v první čtvrti sice zapadal dost pozdě, ale stejně je většina nyní pozorovatelných komet vidět až nad ránem. Jestli se tedy vůbec dá říkat času mezi 1.00 a 3.00 SELČ ráno…
Využil jsem dnes večer jasné oblohy na krátké pokoukání doma ze střešního vikýře. S triedrem 18×70 jsem mrknul na Venuši s Jupiterem na západě, Saturn nad jihem a ISS, která obě místa přemostila. Počkal jsem ještě na jeden záblesk Iridia a když už jsem pomalu slézal od komína, všimnul jsem si čtyřech jasných hvězd nad jihem. Vzápětí jsem rozeznal, že tři z nich se pomalu pohybují a ta čtvrtá je Spika. Jasnost měly všechny podobnou. Trojice tvořila pravidelný trojúhelník a přesně se mi vešla do 4° zorného pole binokuláru. Brzo ale svítící body začaly slábnout, nejprve ten nejsevernější. V triedru je ale bylo možno sledovat dále, udržovaly pořád stejný rozestup.
Po velmi zdařilé minulé kometární noci jsme se shodli, že se do polských Jizerek o tomto novu ještě vrátíme. Měli jsme v plánu udělat takový malý binokulární dýchánek. K Ladisovu parádnímu Zeissu 25×100 flm jsme chtěli postavit můj Vixen BT125 a Alešův Omegon 150.
M55 – moje nejoblíbenější kulová hvězdokupa ★ Zdroj: The NGC/IC Project
Ačkoliv kolem letního slunovratu v našich zeměpisných šířkách nenastává vůbec astronomická noc, neznamená to, že by nemělo smysl jezdit pozorovat. I vlahé letní večery mají své kouzlo. A když se sejde pod slušnou oblohou triedr 20×80 s UHC filtry, legendární Zeissův binar 25×100, tradiční dobson 400 zvaný Almara a parta nadšenců, je o zábavu postaráno.
Mléčná dráha s náhodou zachyceným zábleskem Iridia 19 v 1.32 SELČ. Autor měl víc štěstí než rozumu :þ Foto a timelapse video: Karell
