Už je to nějaký čas, co Tonda Vřešťál z astronomického kroužku v Turnově připravil panorama hvězdárny pro program Stellarium. Později jsem zkusil něco podobného a zpracoval takto i panorama z pozorovacího místa v polských Jizerkách (Rozdroze Izerskie). Vzhledem k tomu, že obě panoramata jsou k dispozici ke stažení a snadno se instalují, přidáváme na ně upozornění tímto článkem.
Po maximální východní elongaci, která nastala v pondělí, se Merkur opět blíží ke Slunci, jeho jasnost klesá a viditelnost se rychle zhoršuje. Využil jsem jasného středečního večera a vyrazil na hvězdárnu do Turnova. Venuše na soumrakové obloze již svítí nepřehlédnutelně, na Merkur jsem musel zrak trochu namáhat, ale jakmile jsem ho našel, byl vidět bez problémů. Dokumentační snímek jsem pořídil z ruky objektivem 70-200 mm opřeným o zábradlí terasy.
Bohužel j
sem nemohl využít slibnou páteční noc k výjezdu „za Ještěd“ pod kvalitnější oblohu a málem jsem ji propásl úplně. V Jablonci se večer střídala jedna dešťová přeháňka s další sněhovou a do to toho spadla i nějaká ta ledová kroupa. Vyčkával jsem na předpovídané vyjasnění a u toho usnul. Kolem 23. hodiny mě vzbudil telefonát vyděšené paní, co že se to děje na obloze, kde létají „vláčky“ světel, tak jsem jí ujistil, že to není UFO ani začátek války s Ruskem, ale zcela přesně identifikované létající objekty v podobě družic Starlink.
Kromě planet na ranní obloze a pěkné komety C/2020 R4 se vyplatí kouknout přes den i na Slunce. Je nyní zajímavé v continuu, kde lze spatřit pěkné skupinky, sice drobných skvrn, ale s pěknou strukturou a aktivními oblastmi v okolí (pozoroval jsem včera dopoledne na hvězdárně v Turnově i odpoledne doma). Kdo máte možnost pohledu chromosférickým dalekohledem v Ha, tak si nenechte ujít také slušné protuberance zdobící okraj slunečného disku…
V pondělí mi zavolal fotograf z České tiskové kanceláře Radek Petrášek, jestli by bylo možné nafotit do databanky ČTK nějaké snímky z turnovské hvězdárny. Podle předpovědi sliboval hned následující, tedy úterní večer šanci na jasnou oblohu, tak jsme se za soumraku na hvězdárně sešli. Netradičně jsem vyměnil roli fotografa za roli fotografovaného „modelu“ a začali jsme vymýšlet pokud možno atraktivní kompozice snímků…
Pár hodin před začátkem platnosti restrikcí ohledně shromažďování osob ve vnitřních i venkovních prostorách, využilo na dvě desítky zájemců krásného nedělního, téměř letního počasí a dorazilo na turnovskou hvězdárnu. Tradiční akce první neděli v měsíci se tentokrát opravdu vydařila. Zatímco jsme se probouzeli do deštivého rána, předpověď vyšla do puntíku přesně – kolem poledne fronta odešla a vyjasnilo se.
V neděli odpoledne (7. 6. 2020) se po jarní pauze způsobené coronulou opětovně otevřela pro veřejnost hvězdárna v Turnově. V době nucené výluky jsme nezaháleli a kompletně jsme modernizovali přístrojové vybavení.
Na akci přišla asi padesátka zájemců (ve věku 4-86 let), kterým jsme novou techniku představili a zpočátku jsme také stihli pozorovat skvrny na Slunci. Poté se však obloha zatáhla, tak došlo na sledování pozemních cílů. V posluchárně proběhla přednáška o novinkách z astronomie a kosmonautiky, nechyběl ani přehled zajímavých úkazů na obloze v průběhu letošního léta. Atmosféra byla velmi příjemná a už se těšíme na další akce.
Mlhovina M42, rychlocvak 10s expozicí, Aleš M.
Po delší době jsem vyrazil na hvězdárnu do Turnova a protože jsem měl v autě brašnu s foťákem, napadlo mě zkusit něco cvaknout… Ani vzdáleně nechci tyto pokusy nazývat astrofotografí, spíše mě zajímalo, jak se zachová moderní CMOS při vyšších hodnotách ISO. Připojil jsem pomocí T-kroužku DSLR do ohniska klasického dlouhofokálního equatoreálu Lichtenknecker (150/2250 mm) a namířil na Rigel. Zaostřil jsem na displeji při zoomu 10× a cvaknul první expozici. Fotil jsem vše do JPEG – chtěl jsem vidět, co vypadne z aparátu bez následných úprav RAW souborů. Dle očekávání byl kolem hvězdy výrazný fialový prstenec, což jsem předpokládal – objektiv je pouze achromatický dublet a korigovaný pro vizuál. Co mě překvapilo, byl zřetelný průvodce Rigel B. Přepnul jsem snímání do režimu stupňů šedi a provedl několik různých expozic. Rigel B byl krásně patrný na všech.