Astronomické události

Dne 13. 6. 2019 se od 18h konala v Turnově Muzejní noc, do které byla zapojena i turnovské hvězdárna. Na akci vypomáhalo několik členů Klubu astronomů Liberecka a za celý večer dorazilo několik desítek návštěvníků.

Pozorovalo se Slunce, v současné době je sluneční aktivita sice na svém minimu, ale naše nejbližší hvězda ukázala několik hezkých protuberancí, které byly ve speciálním chromosferickém dalekohledu od firmy Lunt dobře viditelné.
(Pokračování textu…)

Kolikrát za život se stane, že centerline přeletu ISS přes Měsíc vede téměř přímo přes kopuli hvězdárny, Měsíc je krátce po Supermoonu (tedy úplňku, který nastal v minimální vzdálenosti Měsíce od Země) a ještě k tomu je jasná obloha a první jarní den? Všechny tyto okolnosti nastaly včera večer, když jsem vyrážel na turnovskou hvězdárnu, za účelem právě tento fenomén zaznamenat. A povedlo se to téměř dokonale v primárním ohnisku 6“ refraktoru Lichtenknecker, zapůjčeném do Turnova Českou astronomickou společností. Chvíli jsem zvažoval zdali přelet natočit ve 4K při 50 fps, ale nakonec zvítězila klasická fotografie a sekvenční snímání. V detailním výřezu s Koperníkovým kráterem je na ISS vidět i celkem dost podrobností, myslím, že je to můj zatím nejlepší úlovek mezinárodní vesmírné stanice před naším nejbližším sousedem.

(Pokračování textu…)

Od konce května zuří na Marsu celoplanetární prachová bouře, která de facto „smazala“ z povrchu veškeré albedové útvary viditelné menšími dalekohledy. V uplynulých dvou měsících se pouze výjimečně podařilo na povrchu rudé planety zahlédnout nějakou neurčitou nevýraznou šmouhu, ale spíše to byla jen „oranžová kaše“, co nám pohled do okuláru nabízel. Trochu lépe na tom byla fotografie, kde se přece jenom v IR oboru dalo něco zachytit. O to smutnější na celé bouři je to, že postihla planetu v době před tzv. velkou opozicí, kdy je po 15 letech nejblíže Zemi, její úhlový průměr dosáhl 25″ a šanci na pozorování detailů by tudíž měli i majitelé malých přístrojů.

(Pokračování textu…)

Máme za sebou nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Ačkoli počasí nebylo dokonalé, u nás na severu Čech bylo více než shovívavé a tak se pozorovaly planety a zatmělý Měsíc od soumraku až do noci. Hlavními pozorovacími místy pro veřejnost byla Hvězdárna Turnov a Jablonec nad Nisou. Jsme rádi, že jsme se o radost z tohoto úkazu i o krásu planet Sluneční soustavy mohli podělit s mnoha návštěvníky obou pozorovacích stanovišť.

Úplné zatmění Měsíce ve 21:50 SELČ, ohnisko 600 mm

(Pokračování textu…)

Zdravotní potíže se zády mi bohužel znemožnili cestu na Edelweissspitze do evropského astronomického deep sky ráje, tak jsem se snažil využít jasných dnů tereziánského léta alespoň doma. Ačkoliv bylo i v noci příjemné teplo, obloha nebyla úplně nejtmavší, ale kompenzoval to dobrý seeing. Nedělní večer jsem trávil v kupoli turnovské hvězdárny a nejhezčí zážitek mi připravil Uran.

Uran 15. 10. 2017 z Turnova, kresba: Aleš Majer

Poprvé v životě jsem na kotoučku planety o průměru necelé 4″ viděl nějaké podrobnosti i když jenom v podobě světlejší skvrny zabírající asi 1/3 plochy (viz kresba od dalekohledu). Potěšila mě viditelnost dvou měsíců. Jasnější Titania problikávala již při zvětšení 485×, spolehlivě byla viditelná při 560× a protože byl seeing opravdu výborný, dovolil jsem si do okulárového výtahu 11″ SCT vsunout 3,8mm eudiascopic (zvětšení 737×) a k mému překvapení se obraz nijak nezhoršil, naopak se na opačné
straně planety rozsvítil Oberon. Před pár týdny, na šumavském Almbergu, jsme sice viděli i Ariel a Umbriel, ale to bylo pod výrazně lepší oblohou a 18″ dobsonem s výjimečně kvalitní optikou, takže pozorování dvou měsíců a detailů na planetě z Turnova považuji za slušný výkon.

Aleš Majer

Krásný úkaz, perfektní počasí, spousta lidí a zážitků. To bylo letošní zatmění Měsíce. Když se večer vynořil Měsíc zpoza obzoru, byl už částečně ve stínu Země a postupně z něho vylézal. Jak stoupal, měnil barvu od červené, po typickou bílou. Zatímco okem se Měsíc jevil dole ukouslý, v dalekohledu byla patrná i ta část kotouče, která se utápěla v úplném zemském stínu. Velký úspěch jsme zaznamenali na hvězdárně v Turnově, kde byla taková účast, že jsme z bezpečnostních důvodů přesunuli pozorovací techniku z terasy dolů na parkoviště. Těšíme se na další zatmění. To úplné měsíční 27. 7. 2018 bude vůbec nejdelší v tomto století! (Pokračování textu…)

Podle množství příspěvků od začátku června se mohlo zdát, že se nic zajímavého neděje, ovšem je tomu přesně naopak, jenom nebyl čas o dalším dění na obloze nebo na hvězdárně v Turnově informovat. Dnes se tedy ohlédneme za pozorováním Jupiteru.

(Pokračování textu…)

Fáze Měsíce rychle postupuje, tak jsme využili jasné oblohy druhého květnového večera a sešli se s Honzou na turnovské hvězdárně. Nejprve jsme se věnovali našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi krátce před první čtvrtí. Seeing byl velmi dobrý (Ant. II-III) a měsíční povrch skrze 6½“ refraktor s binokulárním nástavcem ukazoval mimořádné podrobnosti. Dokonce jsme zkoušeli zvětšení 500-1000× a vůbec to nebylo špatné… Honza pořídil zánovní zrcadlovku a chtěl ji vyzkoušet, no a není lepší objekt pro první pokusy s astrofotografií než právě Měsíc. V ohnisku 6″ Lichtenkneckeru (f15) jsme pořídili celkem obstojné záběry. Pak jsme dalekohled otočili na Jupiter, kde právě najížděla GRS a protější NEB obsahoval dvě výrazné tmavé girlandy. Závěr pozorování před půlnocí patřil kometám – jak 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák tak C/2015 V2 (Johnson) jsou vidět v triedru 10×50 i na turnovské obloze za svitu Měsíce v první čtvrti. Lepší to však bylo Sometem 25×100 z kopule kde nefouká a na Johnsona jsme koukli i 6½“ refraktorem (to je paráda hledat dlouhou rourou na paralaktice kometu, když je vidět v hledáčku…).