Podobně jako se muslimové musí aspoň jednou za život vypravit do Mekky, tak i pro opravdového amatérského astronoma je povinnost se minimálně jednou za rok podívat na Edelweissspitze. Musí být samozřejmě jasno, alpské vrcholy pokud možno ještě bez sněhu a Měsíc kolem novu, aby to mělo vůbec smysl. Což bohužel nebývá zas tak moc často. Letos ale nastaly přeci jen ty správné okolnosti v noci ze čtvrtka 29. na pátek 30. září.
Jasné počasí koncem prázdnin dělalo radost jistě nejen amatérským astronomům. Nepřetržitá šnůra 10 jasných nocí vyvrcholila s příchodem novoluní. V plánu byl tradiční podzimní výlet do rakouských Alp, ale z něho nakonec sešlo. Vzali jsme tak zavděk bližšími polskými Jizerkami, ale nemuseli jsme litovat. Noc z 30. na 31. srpna 2016 si každý přítomný bude rozhodně pamatovat.
Konečně přišel srpnový nov a s ním i po dlouhé době toužebně očekávaná astronomická noc. A kupodivu i počasí se rozhodlo spolupracovat, takže noc z 1. na 2. 8. jsme mohli strávit pod parádní oblohou v polských Jizerkách.
Noc ze soboty 7. 5. na 8. 5. 2016 přinesla další příležitost pro celonoční pozorování. Tento rok se sešla neobvyklá situace, kdy kolem květnového novu nastalo nejméně pět jasných nocí s vysokou průzračností a dobrou tmavostí oblohy. Proto se také alespoň tuto noc sešli téměř všichni aktivní členové KaLu a pozorovalo se pod krásnou jizerskohorskou oblohou. Pro některé to byla už druhá noc, ale pro nejaktivnější i čtvrtá pozorovací noc v řadě. K vidění bylo vše od družic Iridium, přes nádherné galaxie jarní oblohy a mlhoviny v letní Mléčné dráze až po komety.
Níže přikládám některé fotografie, které jsem tuto noc pořídil. Zaměřil jsem se na některé z komet (fotografie sedmi různých komet je možná můj rekord) a také na Kembleovy objekty č. 1 a 2 a na pěknou kupu galaxií ve Vlasech Bereniky.
Konec dubna nabídnul hned deset pozorovacích nocí v řadě za sebou. Druhá polovina už nebyla tolik ovlivňovaná svitem Měsíce. Vrcholem pak byla noc poslední – z pátka 29. 4. na sobotu 30. Věnoval jsem ji z větší časti kometám.
Tak jsem to přeci jen zkusil i o den později, ačkoli počasí bylo na draka. Setkání komety s galaxií M108 a planetární mlhovinou M97 dosáhlo svého ideálu. Proti bylo zprvu počasí a hlavně Měsíc téměř v úplňku. Jenže nechte si ujít takové představení. Níže je fotka 31×30 sekund, ISO1600, Canon 30Dmod na ED80/600 s reduktorem Vixen 0,67×.
Dostal jsem ještě pět snímků od Aleše, tak jsem je zkusil zpracovat. Výsledný obrázek je ořezem středu pole, vyretušoval jsem smítka a srovnal vinětaci. Velká škoda počasí, které nás oba vytrestalo. Naštěstí se povedlo alespoň několik fotek, které i přes šum ukazují sílu většího refraktoru ve spojení s lepší (nemodifikovanou) zrcadlovkou (modifikace na komety, planetárky a galaxie není nikterak nutná, ale zajímavé je srovnání barvy planetárky, stejně jako fakt, že Alešovi se podařilo slabě zachytit zelenkavý nádech komety). A tak můžete porovnat a pokochat se opravdu hezkou fotkou.
5×30s, ISO2500, Canon 5DMkII, SW Equinox ED120/900
MaG
Krásné večerní vyjasnění jsme nemohli vynechat a tak se pozoroval opět Jupiter, kometa C/2014 S2 (PanSTARRS) a další objekty. A nemohl chybět Měsíc, který už je téměř v úplňku. Ale vzhledem k vyjasnění a tomu, kde se kometa aktuálně nachází, nebylo možné nevyužít situace a nesnímat. Kometa byla krásná už na jednotlivé minutové expozici. A protože šajnoval Měsíc, pojal jsem to jako test autoguideru a protože i nový spojovací kabel byl v pořádku a technika vůbec šlapala, mohl jsem během pořizování expozic dokonce poklábosit s kolegy u chatu.
Noc na čtvrtek vyšla jen z poloviny, konkrétně té 6. dubna. Pozorovali jsme večer Merkur a za tmy pak řadu komet a deep-sky objektů. Obloha byla tentokrát poměrně milostiva a tak byla mnohem méně zakalena a poměrně jasná po převážnou část první poloviny noci. A jak je patrné z nadpisu, hvězdou večera byla kometa 2014 S2, která je chudák tak trochu ve stínu. Nejdřív si na ní smlsla kometa US10 Catalina, aby následně zeslábla a potom nad ránem ji nyní zastiňuje kometa 252P, která ale taky rychle zeslábne. A zůstane nám tady, jako už po několi měsíců kdo? No přece C/2014 S2 (PanSTARRS).
