Zatímco na tmavé večerní obloze můžeme v těchto dnech spařit hned pět slušně jasných komet, ranní obloze stále vévodí ubývající Měsíc. To ovšem neznamená, že by nemělo smysl si někdy přivstat. A právě dnešního rána se vyjasnilo, tak jsem neváhal zajet vyvenčit svůj zahálející dalekohled na kopec.
Je to trochu bizardní, když v 18 hodin vyjíždím za sněhové vánice z Jablonce nad Nisou s naloženým binarem vstříc kometárnímu dobrodružství. Tentokrát nemířím do Jizerských hor jako obvykle, ale numerické předpovědní modely dávají větší šanci na jasnou oblohu v nížinách. Cílová destinace je Kokořínsko. Již u Mnichova Hradiště vidím protrhanou oblačností první hvězdy a po příjezdu k mladoboleslavské hvězdárně mě Honza Myška „ukecá“ k návštěvě kupule. (Pokračování textu…)
Podnikli jsme pozorovací „kometární“ večer na Jizerce. Komet bylo s pomocí velkého dobsnu vidět více, ale z těch dobře viditelných vynikly čtyři. Nádherně kondenzovaná a nejjasnější 2P/Encke, slabší, ale vysoko položena 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, slabší, ale s náznakem ohonu C/2015 V2 (Johnson) a samozřejmě obří difúzní 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková.
Pro názornost je koláž všech čtyř komet ve stejném zmenšení, aby vynikla velikost 45P. (Pokračování textu…)
… nebyl úspěšný zcela. Ano, 16 hodin starý srpek Měsíce nebyl 28. ledna, kdoví proč, ochoten se ukázat oku MaGovu ani Alešovu. Ba co víc, zdá se, že se schoval i oku skleněnému a čipu křemíkovému. Nic naplat, příroda zase jednou ukázala, že si můžete do 1400 metrů nad mořem vytahat třeba i montáž s dalekohledem, ale stejně můžete snadno prohrát. Duše je však spokojena. Udělali jsme maximum. A přinesli jsme si alespoň dokumentační pohled na Enckeho kometu. A i ta mlhovina v Orionu nám tam pořád zůstává. Nu a ten mladý Měsíc? Ten byl naprosto překrásný o den později. Posuďte sami.
Mladý Měsíc 29. ledna 2017 (Pokračování textu…)
Ranní nebe zdobí v těchto dnech jasná kometa C/2016 U1 (NEOWISE). Pohybuje se rychlým tempem souhvězdím Hadonoše směrem k jihu a období její viditelnosti z našich zeměpisných šířek tak brzo skončí. Dost možná poslední šanci ji spatřit jsme měli dnes za úsvitu.
Zatím nejlepší Silvestr, co jsem kdy zažil, byl tento právě uplynulý. Aspoň tedy z astronomického hlediska. Poslední noc v roce jsem se totiž rozhodl strávit pod hvězdami. Málokdy se sejdou v zimě tak dobré podmínky, jako byly minulé dvě noci. Byl by hřích toho nevyužít.
31. prosinec 2016 přinesl natolik krásný večer a k tomu spoustu zajímavostí na obloze, že nešlo zůstat doma. A tak se pozoroval krásný srpek Měsíce i s popelavým svitem, Venuše, konjunkce Marsu s Neptunem, kometa 45P, vzdálený kvasar a tak dále. Vzduch byl naštěstí průzračný a zatímco v údolí silně mrzlo, na vysokých kopcích bylo večer příjemně. Níže jsou fotografie z Jablonce nad Nisou i z Černé studnice.
Na snímku je vidět trojice nejjasnějších večerních objektů: Měsíc, Venuše a nahoře i mnohem slabší Mars.
Poslední dny roku přichází tlaková výše, která přináší vyjasnění nejprve na východ Čech a část Moravy a poté nejspíš inverze. To nám ovšem umožňuje podívat se hned na několik jasnějších komet. Tentokrát jsme se pokusili i o fotodokumentaci a ta nemůže začít jinak, než nejjasnější kometou, která je příslibem ještě lepšího zážitku v lednu – večerní 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková.
28. 12. 2016, kolem 17:50 SEČ, 12×60 s, ISO 1600, Canon 30Dmod + Celestron ED80/600 s reduktorem (f = 402 mm). (Pokračování textu…)
Právě prohlížíte archív Komety.