Astronomické události

V předchozím článku jsme se věnovali Slunci. Použité metody zpracování obrazu přímo vybízí k zpracování videí z 9. března, kdy jsme na hvězdárně v Turnově fotili Měsíc a Jupiter. Výsledky vždy nejvíce ovlivňuje seeing a taky dalekohled se trochu chvěje s tím, jak se špatně přenáší pohyb motorku na osu dalekohledu. Bude se tam muset předělat bovden. Nicméně s výsledky můžeme být na první pokus celkem spokojeni. Snímky vznikly opět zpracováním videa v Autostakkertu 2 a pak v Registaxu 6. Dole jsou na ukázku dvě videa, jak vypadal Jupiter i Měsíc přímo v dalekohledu. Videa natáčel Pavel Dostál, zpracovával Martin Gembec.

Porovnání nejlepšího snímku z videa, dále 100 složených snímků v Autostakkertu a nakonec zostřená verze z Registaxu 6

(Pokračování textu…)

Aleš potřeboval před akcí otestovat menší raketku na tuhé palivo a tak jsme ji nad Rychnovem odpálili. Ukázalo se, že ji nemáme jak nasadit na odpalovací tyčku, tak se odpal asi nepovedl úplně dokonale, ale vypadá to jako zajímavá hračka. Ještě to bude chtít doladit, aby se padák otevřel dříve, ale možná, kdyby letěla výše, jak jsme čekali (až 150 m), tak by to bylo akorát. Moc pěkný byl současný západ Slunce a východ Měsíce.

(Pokračování textu…)

Tlaková výše nám přinesla nejen tropické teploty, ale také dobrou průzračnost vzduchu a dobrý seeing. Při ježdění po Praze jsem z Barrandova viděl krásně Krkonoše a z Černého mostu byl Ještěd jako na dlani. Zastavil jsem se proto na hvězdárně v Turnově, kde jsem shlédl romantický západ Slunce. Pak jsem 6″ refraktor namířil na Měsíc krátce po první čtvrti a již při zv. 75x, kdy se krásně vejde celý do zorného pole, to byl úchvatný pohled.

(Pokračování textu…)

Na výlet do Úštěku koncem května 2014 jsem se vybavil alespoň stativem a objektivy do 135 mm. V pátek 30. května večer jsem už prakticky vzdal možnost pozorovat mladý Měsíc a Merkur, ale když jsem za soumraku zjistil, že jasná díra je prakticky jen tam, kde potřebuji, čekal jsem nakonec na ten správný okamžik u místního rybníka Chmelař. O den později už byla situace mnohem klidnější, neboť bylo jasno, Měsíc a Jupiter nad místním rybníčkem uprostřed obce se mi podařilo zdokumentovat velmi snadno.

Měsíc nad rybníkem Chmelař v Úštěku 30. 5. 2014  (Pokračování textu…)

V létě minulého roku jsem zahájil stavbu pozorovatelny na Javorníku (domek s odsuvnou střechou). Pozorovatelna ještě není kompletně hotová, ale již slouží svému účelu. Na montáži NEQ6 mám zavěšen Newton SW 200/1000. Na pointaci mám připraven refraktor SW 102/500, ale zatím tuto vymoženost nevyužívám.
K fotografování mám k dispozici nemodifikovaný Canon 550D a kamerku ASI120MM od ZW Optical Company.

Jsem rád, že se mi podařilo z Javorníku pozorovat novu V339 Del a supernovu SN 2014J v galaxii M82.

(Pokračování textu…)

Příjemný nedělní večer spojený s pozorováním Měsíce a Jupiteru si vybrala také redaktorka a kameraman televize Prima. Díky nim se snad do tajů nynější večerní oblohy mohli na chvilku ponořit i televizní diváci (záznam). Pro nás je příjemné, že se pozorování líbilo všem návštěvníkům a také fakt, že Jupiter i Měsíc zrovna nabízeli to nejlepší, co šlo.

Doplňující informace k reportáži najdete v článku na www.astro.cz.

Snímek Měsíčního povrchu pořídil Pavel Dostál přes refraktor 150/2250 turnovské hvězdárny. Použitá kamerka byla DBK 31AU03.AS. Zpracováno v Registaxu 6. Největší kráter zalitý lávou je Archimédés, dva menší poblíž pak Aristillus a Autolycus, výrazné pohoří na snímku jsou pak měsíční Apeniny, okraj obřího kráteru Mare Imbrium.

Konečně se inverze trochu zvedla a vyjasnilo se i na Turnovsku. Měsíc kolem úplňku nebránil tomu, abychom vyrazili na hvězdárnu podívat se poprvé nedávno instalovaným 150mm refraktorem. Chtěli jsme vidět ještě přechod měsíčku Io a jeho stínu, tak jsme začali pozorovat již po 19. hodině. Malá výška nad obzorem v kombinaci s velmi špatným seeingem však nedovolila vidět téměř nic. Nezbývalo tedy než zkusit počkat.

(Pokračování textu…)

Před časem jsme na těchto stránkách psali o „kitchen astronomy“ a dalších formách pozorování oblohy z bytu. Na rozdíl od ustáleného tvrzení, že toto není možné, za vhodných atmosférických podmínek to není problém. O posledním úplňku byla večerní venkovní teplota totožná s teplotou v interiéru, tak jsem zkusil na okenní římsu vytáhnout i větší dalekohled. Po vhodném podložení se dal pětipalcový refraktor dobře ovládat „jemnými pohyby“, tedy strkáním do zenitového hranolu i při zvětšení 200x a seeing byl velice slušný. Paralelně jsem na stativu vedle zkoušel rovněž starý Zeissův Sonar 300/4, ze kterého pochází fotografie Měsíce s přecházejícími mraky.