Opravdu pěknou noc jsme zažili 1. až 2. srpna v lomu Stanislaw v Jizerkách. Vic vyslovil doměnku, že by nebylo špatné zkusit pozorovat všechny planety a tak se urodil nápad vzít to od večera do rána. Neplánovaně z toho vzešel planetární maratón včetně východu Slunce. Byla to prostě hodně tmavá noc plná pozorovacích zážitků.
Měsíc a planety nad ránem. Větší na kliknutí. Verzi bez popisků si případně můžete prokliknout zde.
Jirka Kapras z Liberce fotografoval z místního letiště přes dalekohled SW 102/500 fotoaparátem Canon 550. Jeho snímky tedy také přikládáme. (Pokračování textu…)
Aleš slíbil, že poskytne některé fotografie z akce u školy. Bohužel měl nabitý program, tak se můžete podívat až dnes. Je to ale pěkná vzpomínka na povedenou astropárty. (Pokračování textu…)
Pokud jsme si přáli, aby nám po delší době vyšla nějaká akce, tak tato patří mezi to nejlepší. Bylo jasno, ačkoli ještě odpoledne bylo zataženo. Bylo teplo, na duben, který začal sněhovými přeháňkami, opravdu příjemné. A byla spousta zájemců z řad dospělých i dětí. No a konečně bylo se i na co koukat.
Ačkoli se mi to teď zpětně jeví jako nemožné, zákryt Jupiteru Měsícem byl přeci jenom z Jablonce nad Nisou pozorovatelný a to i přesto, že se už kolem půlnoci definitivně zatáhlo nad východní částí oblohy.
Paradoxně ještě do 3:28 jsem Měsíc registroval přes závoj oblačnosti a nedaleká i když hůře viditelná kulička Jupiteru byla moc hezkým doplňkem. Bohužel na zákryt ve 3:40 se Měsíc neobjevil. Naprosto nečekaně ale vylezl na výstup, kdy se obloha doslova slitovala a skýtal se pohled na jasnou díru přesně kolem Měsíce. Od 4:15 do 4:25 tak byl Měsíc vidět a tak jsem si vychutnal výstup měsíčku Ió a pak i Jupiteru samotného přímo přes dalekohled. Na závěr jsem to rychle zdokumentoval nazoomovaným kompaktem. Takže to bylo vlastně docela pěkné ponocování (s marným čekáním na případnou polární záři).
A jak jste dopadli vy? No, využijte komentáře nebo sem něco připište, třeba jsem nebyl sám. Sledovat můžete také galerii na astro.cz.
Martin Gembec
Původní předpoklad, že budu pozorovat z hvězdářského kopečku na Kopanině, vzal za své hned po té, co ve 3 ráno zazvonil budík. Nasunutá oblačnost mě donutila změnit plány, bylo potřeba jet co nejvíc na severozápad, kde bylo ještě jasno. Bohužel času do začátku úkazu nezbývalo mnoho.
Když jsem za půl hodiny zastavil u Bílého Kostela, severní obzor byl krásně čistý, ale na východě zůstala oblačnost příliš hustá. Měsíc vypadal jako mastný flek a i svit Venuše se sotva prodíral skrz mraky. První část jsem tedy odpískal a soustředil se na druhé dějství. A to se vydařilo na 100%.
Skončil jsem nakonec v německém Ebersbachu, kde jsem po čtvrté hodině ranní rozbalil techniku – oblíbený binokulár 32×125 – v parku v centru městečka. Obloha byla čistá a tak jsem mohl odpozorovat výstup Jupitera se svými měsíčky zeza neosvětlené části Měsíce a navíc ještě zákryt hvězdy 6,2 mag za osvětlený srpeček.
Zatímco měsíčky vykoukly a rychle se rozzářily, kotouč planety vystupoval déle než minutu. Jupiter působil v dalekohledu majestátně, ale nejhezčí byl pohled volným okem. Světlou tečku jsem překřtil na trade mark – ☾™.
Celý úkaz sledovala z povzdálí planeta Venuše, která vypadala jako povedená zmenšenina, neboť jevila stejnou fázi jako Měsíc.
Jsem rád, že jsem vyrazil a viděl tento vzácný úkaz, ale mrzí mě, že jsme se v rámci KaLu lépe nedomluvili. Tak snad příště…
Vic KaL ◊!
V neděli 22. dubna mělo opět zapadat Slunce za Ještědem. Krom toho se na večerním nebi sešel Jupiter s mladým srpečkem Měsíce. Nad nimi měla majestátně zářit planeta Venuše. To už byl důvod vyrazit nad Dalešice. Bohužel oblaka se nestihla odsunout, takže ze Slunce za Ještědem nebylo letos nic. Vlastně pořád je teď večer tím směrem zataženo. Asi se tím vyrovnal loňský rok, kdy bylo prakticky každý den jasno.
Měsíc a Jupiter nad Ještědem 22. dubna 2012
Horší to bylo s Měsícem. Už jsem přestával doufat, že ho najdu, když jsem jej zahlédl. Byl tak neskutečně tenký. Přitom se nejednalo o nikterak rekordní srpek, Měsíc byl lehce přes 35 hodin po novu. Pohled na takový Měsíc ale vždy pohladí po duši. Navíc necelé dva stupně od něj byl vidět dalekohledem kotouček Jupiteru. Jak se stmívalo, byla dvojička krásně viditelná pouhým okem a než zapadl Měsíc za mraky při obzoru, dal se pozorovat i popelavý svit, tedy ta část měsíčního povrchu, osvětlená Zemí.
Venuše nahoře, Měsíc dole pod mrakem. Na velké verzi je patrný u Měsíce také Jupiter.
Měsíc a Jupiter EDčkem 80 mm (f 400 mm). Na velké verzi po kliknutí uvidíte i nějaké ty krátery.
Měsíc a Jupiter těsně nad mraky. Jupiter má kolem dokonce měsíčky. Vynořil se také popelavý svit – část povrchu osvětlená Zemí. O letadle pod Měsícem podrobněji níže..
Letadlo pod Měsícem odpovídá v daném čase, azimutu a výšce podle flightradar24.com letu Boeingu 737-330 Lufthansy z Berlína do Milána ve výšce 10 363 m a vzdálenost asi 145 km.
Martin Gembec
Vydařené počasí, pěkná přednáška o zajímavých otázkách z astronomie a kosmonautiky (tentokrát připravená žákem 8. třídy Láďou Mockem) a nakonec výborné pozorování díky spolupráci členů Klubu astronomů Liberecka. Tak to byl dnešní večer na ZŠ Rýnovice v Jablonci nad Nisou.
Přednáška v prostorách školy. Pozorování na dvoře – refraktor 120/1000 na paralaktice dovezl Aleš, reflektor 150/1200 přidal Láďa a SCT 6″ přivezl Honza až z Liberce.
Fotografie Aleše Majera:
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Děkujeme všem zúčastněným a věříme, že se nám povede ještě mnoho podobně povedených akcí.
Fotografie Martina Gembece
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Fotografie Honzy Píchy:
 |
 |
Martin Gembec
Na obloze máme nyní možnost pozorovat výrazně zářící planetu Venuši a kousek nad ní Jupiter. V neděli večer se krásně vyjasnilo a tak byly obě planety ve společnosti Měsíce nádherným cílem k pozorování. Kromě nich se ale nízko nad obzorem nacházel snadno viditelný Merkur. Nepochybně za to mohlo jednak průzračné ovzduší a potom také poměrně vysoká jasnost Merkuru.
Snímek pořízený na severním okraji Jablonce na Staré Osadě, foto: M. Gembec
Merkur nad Ještědem, foto: Martin Gembec
Mrazivá vlna z první poloviny února pominula, výrazně se oteplilo a na večerní obloze se nám pěkně porovnalo několik planet – konkrétně Merkur, Venuše, Jupiter a Uran, ke kterým se po novoluní přidal v těchto dnech ještě mladý Měsíc. Při nedělním vyjasnění jsme vyrazili s Viktorem obhlédnout tuto scenérii.
Sešli jsme se v 17.45 a začali pátrat nad západním obzorem po Merkuru. Venuše s Měsícem a Jupiterem zářila vysoko nad obzorem a ve slábnoucí oranžové barvě křižovalo oblohu značné množství letadel – v jednu chvíli se jich do zorného pole triedru vešlo až pět. V 17.51 se nám podařilo asi 10 stupňů nad horizontem konečně zahlédnout Merkur triedrem a v zápětí i pouhým okem. Celou scenérii obohatila ještě ISS, jejíž přelet kulminoval v nadhlavníku v 18.01.
Zkusili jsme ještě vytáhnout malý refraktor ED 70/420 a kouknout na uvedené planety a Měsíc. Zatímco Merkur nebyl nic jiného než „duhová kulička“, Venuše měla při zv. 84x krásně viditelnou fázi a dokonce jsme tušili na kotoučku planety nějaké nevýrazné skvrny, ale foukal poměrně silný vítr a dalekohled se na lehkém fotografickém stativu silně chvěl. Jupiter ukázal pěkně rovníkové pruhy a čtyři měsíčky, víc se toho ve větru vykoukat nedalo.
Pozorovat se dá všude, třeba i na libereckém sídlišti, jak ukázal další z našich členů Martin Mašek. Na snímku je navíc ještě část dráhy stanice ISS.
