Astronomické události

Ma ranní oblohu vstupuje Měsíc dorůstající k úplňku a také počasí už asi nedovolí další nerušené ranní pohledy na tuto kometu. Za mě je to docela škoda, protože kometa je ráno velmi vysoko na obloze. Ale vše jednou končí a my už se těšíme na velké finále na obloze večerní od 11. října. Poslední pohled na kometu ze Severáku byl velkolepý a hodně pomohlo, že se trhla vysoká oblačnost. Děkuji Alešovi, že vybalil úžasného dobsona o průměru 50 cm, s kterým byly vidět nádherné věci. Také jsem ještě jednou fotil s jeho C11 s Hyprstarem a i když hvězdy se moc nevykreslily podle představ, kometa vypadá parádně. Naprosto exelovala i v triedrech a nádherný krajinářský záběr vykouzlil i Kuba Kuřák v ohnisku 24 mm.

Záběr krajiny 4. 10. 2025 byl doplněn o kometu složenou z expozic stejným objektivem, takže jde sice o ukázku nečeho, co bohužel nebylo okem vidět, ale co foťák vidí přes objektiv 24 mm a ukazuje opravdu krásnou kometku. Autor: Jakub Kuřák

(Pokračování textu…)

Konečně. Tak by se taky dalo charakterizovat úspěšné pozorování zákrytu Venuše, který nastal v odpoledních hodinách a naštěstí v pátek a konečně i na prakticky jasné obloze. Zvláště začátek úkazu provázela i dost průzračná atmosféra. Měsíc byl velmi dobře viditelný triedrem a Venuše doslova zářila. Vstup i výstup trval prakticky minutu a bylo to opravdu kouzelné. Podařilo se nám udělat snímky, videa i živý přenos, byť notebook se přehříval a trochu to nestíhal vysílat.

Venuše začíná vstupovat za Měsíc. 19. 9. 2025, 14:10:28 SELČ. Kamera ZWO ASI294MC Pro v ohnisku 512 mm WO FLT98. Ořez, nezmenšeno.

(Pokračování textu…)

30. 8. 2025 jsme se sešli na hvězdárně a vše vyšlo prakticky do puntíku. Viděli jsme mraky i stromy a přes ně i Měsíc a Slunce. Ale vážně, Slunce se ukázalo na to celodenní zatažené počasí vážně hezky a ten Měsíc nakonec zpoza těch stromů a oblak vylezl. Účast byla hojná, snad si to všichni užili. Došlo i na upozornění na úkazy v září, protože 7. 9. nás po třech letech čeká úplné zatmění Měsíce a pro fandy denního okukování je tu 19. 9. zákryt Venuše Měsícem. Více v pravidelném bulletinu iQPlanetária.

(Pokračování textu…)

Nápad vyrazit za pozorováním oblohy, když svítí Měsíc ve fázi blížící se úplňku je vždy spíše trochu zoufalstvím, kdy už po dlouhém období zatažené oblohy zkoušíte prostě cokoliv. Po dvou týdnech, kdy se rozpadla tlaková níže, která slušně zalila střední Evropu, začíná období trochu lepšího počasí a s úplňkem i letních teplot. Protože Perseidy letos přezáří Měsíc, využili jsme poslední možnost vidět nad ránem tmavou oblohu v noci ze6. na 7. srpna a vydali se na Jítravu a za svítání na Ještěd s krásným výhledem na města a Jupiter s Venuší.

Širokoúhlý záběr z Ještědu ráno 7. srpna, vlevo Venuše a Jupiter

(Pokračování textu…)

Tradiční akce na Jizerce oslavila loni společně s existencí JOTO patnácté výročí a letos se tedy konal již její šestnáctý ročník. V průběhu let se změnil název z původního Astronomického dne na Jizerce na Den a noc na Jizerce. Letošní akce však svému názvu dostála pouze z poloviny…

(Pokračování textu…)

Zhůří, a vanished village once rising atop a rounded ridge above the Šumava plains, whose last remnants—once mighty dwellings—slowly merge with the surrounding nature. In the deep embrace of the mountain, beneath the abandoned village, the Vydra River has for countless ages smoothed the boulders jutting from its bed—mute witnesses of the epochs before the distant dawn of our earliest ancestors. These rounded stones stand in silence, for millennia, in the rushing waters of the young river, and perhaps they remember the evenings when celestial beauty above their granite crests was not veiled by the glow of our cities. Only in rare moments, when the cities around grow dim, can we too—fleeting as we are—lift our heads and behold that infinite splendor of the stars, together with the immortal stone sentinels of the river valley.

(Pokračování textu…)

Nedalo nám to s Kubou, a i když počasí opět nespolupracovalo, rozhodli jsme se udělat odpoledně večerní výjezd za jasnou oblohou do Polska. Bohužel zbytek středních oblak spolehlivě zakrýval kometu a kdoví, zda by to nakonec nebylo lepší z Ještědu. Ale jak už to bývá, vynahradily to jiné zážitky. Třeba s pozvánkou „na kawe (a herbatu)“ od místních sousedů, nebo krásný pohled na zimní souhvězdí a hezky seřazený Castor, Pollux a Mars. A kometa C/2024 G3 (ATLAS)? Nevím, asi jsme ji nechytli. Uvidíme.

Panorama u odbočky na Řasnici u Nového M. p. Smrkem ukazuje, že už jen za ten pohled na hvězdy ten výlet stál. Canon R6Mk2 a Sigma 24 mm f2,8 ISO3200 8sekundové expozice (MaG)

Kuba dělal nějaké mobilovky a pak večer spolu se mnou zachytil Mars v přímce s Castorem a Polluxem, tak se zatím můžete kochat aspoň tím.

(Pokračování textu…)

Jizerská oblast tmavé oblohy slaví v listopadu 2024 už 15 let existence. Hlavní akcí pro veřejnost, která si na ni už zvykla a hojně ji navštěvuje, je Den a noc na Jizerce. Od té doby, co jsme našli definitivní zázemí u našich dobrých přátel v Muzeu Jizerských hor, má akce vše, co od ní očekáváme my i návštěvníci. Akce zde navazuje na Hvězdičkové noci, tradičně pořádané hvězdářem Pepínem kolem maxima roje Perseid (Pepína zdravíme tam nahoru a děkujeme!). Rok 2024 se zapsal do dějin našich aktivit jako rok ideálního počasí. Nebylo vedro, nebyla zima, nebylo pořád Slunce a přitom jsme ho mohli pozorovat dost. Nefoukalo, v noci se nerosila rychle optika, nebyla mlha a samozřejmě bylo jasno a padaly i nějaké ty meteory, i když akce proběhla dvě noci před maximem nejznámějšího meteorického roje. Děkujeme všem, kdo se spontánně zapojili a s akcí pomohli.

Pozorování velkými dalekohledy na Jizerce 10. 8. 2024, foto: Daniel Kurtin

(Pokračování textu…)