Do třetice během červencového novoluní jsme se sešli v polských Jizerkách na kótě 1080 m n. m., abychom si vychutnali letní oblohu od soumraku do svítání. Tentokrát se k osvědčené sestavě Vic+Almara a Ladis+Zeiss 25×100 přidal i Ladin a vzal svého Jizerského bejka. A pozorovalo se všechno možné, zejména pak komety.
Kdo by se nechtěl podívat na cíl sondy New Horizons právě, když tam sonda proletěla? Pluto je však poměrně nízko, jen necelých 19 stupňů nad jihem v kulminaci. To velmi znevýhodňuje vizuální pozorovatele. Ačkoli obloha byla velmi tmavá (zenit 21,30 MSA) a k dispozici byly dobsny 30 + 40 cm, nebylo lehké si uvědomit, která z těch mnoha hvězdiček je ona transneptunická oběžnice. Mnohem snazší úlohu má fotograf, stačí vám jen osmicentimetrový dalekohled a asi minutová expozice. Jedna hvězda pak mezi ostatními přebývá. A když jsem pořídil dva snímky s odstupem 2,5 hodiny? Nade vší pochybnost, Pluto se mezi hvězdami pohybuje.
Noc z 10. na 11. července 2015 se vydařila. Užili si ji jak nadšenci z Klubu astronomů Liberecka, tak laická veřejnost, kterou pozval Ladis z Jičína. Přibyla i nečekaná návštěva z Mladé Boleslavi. A co jsme zažili? Zvečera jsme po západu Slunce zkusili hledat kometu 2014 Q1 PanSTARRS, ale hlavní divadlo obstaraly nádherná noční svítící oblaka. Noc patřila hlavně deep-sky objektům, hledaly se i komety, Saturn, Neptun a Pluto. Občas zazářila družice Iridium a ráno vyšel Měsíc a zakončení patřilo opět NLC.
Asi každý vážnější zájemce o astronomii zapřemýšlel, kam se vydat na pozorování setkání Jupiteru s Venuší, které byli k sobě nejblíže v úterý 30. 6. večer. Já s Foxíkem jsme se rozhodli jet (a pak kus dojít) na rozhlednu na Císařském vrchu, který se nachází u osady Milíře mezi Libercem a Jabloncem. Zde by měly být planety nad Ještědským hřebenem a Libercem – zajímavé možnosti na různé kompozice.
Rozhledna na Císařském kameni alias „kuří nožka“.
Konečně nastal 30. červen, tolik očekávaný den pro děti i astronomy. Konec školního roku totiž přinesl nádherné blízké setkání dvou nejjasnějších planet na naší obloze. Dívali jsme se na ně z hvězdárny v Turnově už od časného podvečera a protože panovalo velmi příjemné počasí, vydrželi jsme v hojném počtu až do jejich západu.
Venuše s Jupiterem se promítají k Ještědu. Foto: Martin Gembec
Noci jsou krátké, navíc už do nich svítí dorůstající Měsíc. Poslední dobou také příliš nepřeje počasí. Jako velmi dobrou volbou se ukázal rychlý výjezd k Jítravě v noci z 23. na 24. června. Asi v půlce jízdy z Liberce na pozorovací stanoviště nás nemile překvapila oblačnost, která se v této oblasti vyskytovala. Každopádně jsme se nezalekli, dojeli na místo a vybalili techniku. Jak se ukázalo, byla to dobrá volba, neboť doma jsem později, z družicových záběrů zjistil, že okolí Jítravy bylo jedním z mála míst v Libereckém kraji, kde zůstala slušná obloha po většinu noci.
Naše pozorovací seance by se dala nazvat refraktorovým dýchánkem, k dispozici jsme měli můj R80/400 mm na stativu a Foxík měl s sebou R102/500 mm na HEQ5. Jelikož nebyla louka u Jítravy posečená a místy byly louže vody, tak jsme raději se svou technikou zůstali nedaleko silnice.
20. června jsem se za beznadějně zatažené oblohy vydal před desátou večer na vyhlídku u Dobré Vody v naději, že bychom mohli nějakou trhlinou pozorovat krásné seskupení jasných planet se srpkem Měsíce. Naději dávalo jen to, že bylo po dešti a nízko nad obzorem byla malá trhlinka v oblačnosti. A najednou se opravdu krátce vyjasnilo. Spatřit ale všechna tři tělesa současně na zcela jasné obloze nebylo možné. Povedlo se vidět současně jen dvě a celou trojici jen když byl Jupiter za zbytky oblak.
Po velmi zdařilé minulé kometární noci jsme se shodli, že se do polských Jizerek o tomto novu ještě vrátíme. Měli jsme v plánu udělat takový malý binokulární dýchánek. K Ladisovu parádnímu Zeissu 25×100 flm jsme chtěli postavit můj Vixen BT125 a Alešův Omegon 150.
M55 – moje nejoblíbenější kulová hvězdokupa ★ Zdroj: The NGC/IC Project
