Když bylo Zarathustrovi třicet let, opustil svou domovinu i jezero své domoviny a odešel do hor. Zde se kochal svým duchem a svou samotou a po deset let se jich nenabažil. Posléze však se proměnilo jeho srdce, – a jednoho jitra vstal se zořou, předstoupil před Slunce a promluvil k němu, řka: „Ty veliká hvězdo! Čím bylo by tvé štěstí, kdybys neměla těch, kterým svítíš!
I když jsme o návštěvě letošního jarního MHV s podtitulem „retro“ uvažovali již před časem, rozhodnutí vyrazit bylo celkem spontánní a padlo v pátek pozdě odpoledne. Do Zubří jsme dorazili již za soumraku, ale stihli jsme komentovanou procházku mezi dalekohledy. Obsah louky byl trochu zklamáním, čekal jsem asi více mosazi a homemade výrobků z doby vlády jedné strany. Bohužel převažovala současná čínská komerční produkce. Jediným skutečným krasavcem byl refraktor 90/1350 mm z Albionu počátku 20. stol. (se kterým jsme se také vyfotili). Pár pěkných kousků z produkce Carl Zeiss přivezl Honza Zahajský, např. Meniscas 180. Z novějších kousků byl zajímavý refraktor s objektivem Istar 150/1800 mm s odlehčeným tubusem. To byl také jeden z mála dalekohledů, kterým se po vyjasnění dalo kouknout na oblohu. Přirozeně byl namířen hlavně na Jupiter. Škoda, že většina dalekohledů skončila schovaných pod krycí plachtou a jejich majitelé sledovali hvězdy tak maximálně na lahvích s Metaxou. Další geniální pastí na louce mezi dalekohledy byla položená černá branka na minikopanou, myslím že pár lidí má stále docela bolestivě naraženou holeň. Pár nadšenců nakonec vytáhlo menší dobsony, tak jsme koukli na jasné kometky, notoricky známé DSO a po půlnoci vyrazili k domovu. (Pokračování textu…)
První dubnový víkend proběhl v prostorách hvězdárny a planetária v Brně sjezd České astronomické společnosti. Více o oficiálním programu se dovíte na webu České astronomické společnosti.
Cestou do Brna jsem se zastavil nad ránem na hvězdárně v Jičíně, kde jsme místním 50cm newtonem koukli na komety 41P, C/2016 V2 a C/2017 E4 a 185mm APO refraktorem na Jupiter s přecházející GRS a nakonec i na vycházející Saturn. Pak jsem naložil Honzu z Mladé Boleslavi a Davida z Jičína a pokračovali jsme reprezentovat astronomii našeho regionu do Brna.
Vic nám v předchozím článku krásně popsal své zážitky z pozorování v noci z neděle na pondělí 26./27. 3. 2017. Je to tak, že když umíte objekty Messiérova katalogu hledat zpaměti a máte k dispozici dobrou oblohu i vhodnou kombinaci dalekohledů, potom se maratón smrskne jen na krátkou procházku. Večer pochytáte končící zimní oblohu, pak se případně kocháte dalšími zajímavostmi a potom až skoro do rána můžete pospat. Asi hodinu nad ránem v klidu pochytáte zbytek a jenom za svítání vás potrápí objekty u nás nevystupující nad obzor. To je jeden z úhlů pohledu. Na druhé straně pokud si umanete, že když už nastala ta nejlepší noc za dlouhé roky a navíc noc na konci víkendu, což znamená se nevyspat do práce, pak máte plné právo u pojmu maratón zůstat. Budiž následující řádky inspirací i úctou všem astrofotografům, kteří neváhají věnovat úsilí ke zdokumentování objektů nejen Messiérova katalogu.
Mozaika vybraných objektů z maratónu 2017 (Pokračování textu…)
Přiznám se, že spojení Messierův maraton nemám moc rád. Vždyť o žádný maraton nejde. Shlédnout co možná nejvíc objektů Messierova katalogu za jednu noc přeci není žádná vyčerpávající fuška. Pro toho, kdo se trochu orientuje, je to spíš jen taková malá procházka noční oblohou. Vždyť stačí pokoukat hodinku zvečera a hodinku nad ránem a dobrou stovku máme v kapse.
Podnikli jsme pozorovací „kometární“ večer na Jizerce. Komet bylo s pomocí velkého dobsnu vidět více, ale z těch dobře viditelných vynikly čtyři. Nádherně kondenzovaná a nejjasnější 2P/Encke, slabší, ale vysoko položena 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, slabší, ale s náznakem ohonu C/2015 V2 (Johnson) a samozřejmě obří difúzní 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková.
Pro názornost je koláž všech čtyř komet ve stejném zmenšení, aby vynikla velikost 45P. (Pokračování textu…)
31. prosinec 2016 přinesl natolik krásný večer a k tomu spoustu zajímavostí na obloze, že nešlo zůstat doma. A tak se pozoroval krásný srpek Měsíce i s popelavým svitem, Venuše, konjunkce Marsu s Neptunem, kometa 45P, vzdálený kvasar a tak dále. Vzduch byl naštěstí průzračný a zatímco v údolí silně mrzlo, na vysokých kopcích bylo večer příjemně. Níže jsou fotografie z Jablonce nad Nisou i z Černé studnice.
Na snímku je vidět trojice nejjasnějších večerních objektů: Měsíc, Venuše a nahoře i mnohem slabší Mars.
Krátkého okna do oblohy jsme 22. 11. opět využili k pohledu na tmavou noční oblohu. Využili jsme klasického stavu, kdy nad Rokytnicí v sedle Lysé a dál v Krkonoších bylo jasno, zatímco údolí zalévala nízká inverzní oblačnost. Na obloze se prohánělo jen sem tam nějaké letadlo (jaký kontrast k čilému ruchu nad Edelweiß). Během pozorování se trochu kabonilo vysokou oblačností, ale krásný zážitek to nezkazilo. Škoda jen, že ten velmi jasný bolid jsme viděli už ve 21:55 SEČ, když jsme teprve jeli skrz Rokytnici. Muselo se jednat o pozoruhodně jasný meteor s magnitudou alespoň -6, který byl v konci své dráhy patrný i přes slábnoucí oblaka. Ve ValMezu jej mají dokonce i se spektrem! SQM-L měření stoupala od 21,10 do 21,30.
