Astronomické události

Jak jistě mnozí víte, náš Klub se mimo jiné specializuje na zajímavé a extrémní úkazy. V sobotu jsme pozorovali přelet ISS přes Venuši a v pondělí jsme se byli podívat na krásný dlouhotrvající přelet ISS přes Slunce.

K našemu štěstí přispělo nejen to, že se jednalo o relativně blízkou lokalitu, ale také počasí, které vyšlo prakticky dokonale. V době přeletu nebyl v okolí Slunce ani mráček, ačkoli nad horami se tvořily vysoké kupy.

Přelet ISS přes Slunce 30.4.2012

Samotný přelet řadím osobně mezi mé nejhezčí zážitky s přelety stanice, protože jsem měl během těch 2,8 sekundy čas si to trochu vychutnat a všimnout si nejen postranních solárních panelů, ale i těla stanice s jednotlivými částmi a radiátory.

Díky Alešově invenci a vybavení si máte možnost přelet vychutnat i vy. Video je na Vimeu ve full HD 1080p. Točilo se přes dalekohled Celestron SCT 150/1500 pomocí Canonu 5DMkII. Expozice byly 1/800 sekundy při 800 ISO, 25 snímků za sekundu.

4-krát zpomalený animovaný GIF přeletu si můžete prokliknout zde.

Sobotní odpoledne nabídlo krásné letní počasí a také jeden mimořádný úkaz. Mezinárodní vesmírná stanice ISS se při svém odpoledním přeletu ČR trefila při pohledu z Jablonce přímo na Venuši. Čára transitu procházela shodou okolností přes naše oblíbené pozorovací místo na Bártlově vrchu na Vrkoslavicích.

Animaci výše uvedených snímků si proklikněte zde.

Na úkaz jsem se pokusil pečlivě přichystat veškeré vybavení. Hodlal jsem zachytit přelet fotograficky pomocí oblíbené sestavy Celestron ED80/600 na montáži GSO za nějž jsem připojil Canon 30D. EDčko jsem pro dnešek raději redukoval na 402 mm reduktorem Vixen 0,67x, abych měl dobrý obraz v celém zorném poli. Protože montáž GSO byla jakžtakž schopna sledovat Venuši automaticky díky hodinovému strojku, mohl jsem se věnovat Venuši vizuálně na druhé montáži EQ-5 zapůjčené od Aleše, na niž jsem posadil svůj nový přírůstek Celestron SCT 6″ (150/1500). Techniku jsem začal chystat hodinu před přeletem, ale teprve po zhruba půlhodině jsem měl Venuši v zorném poli obou dalekohledů. Asi čtvrt hodiny před přeletem se vrátil zbytek rodinky z procházky a zároveň dorazil Aleš se zbytkem své rodiny a tak se udělal takový příjemný poknik v trávě a my jej vyplnili horečnými přípravami na přelet.

Nakonec vše klaplo. Přesně v uvedenou dobu se jakási světlá moucha mihla kolem jasného srpku Venuše. Podle slov Aleše bylo dokonce vidět Háčko tvořené dvojicí solárních panelů. Aleš použil megaširoké zorné pole pomocí dvoupalcového širokoúhlého okuláru, zatímco já se díval 25 mm Plosslem při zvětšení 60x. To byla zřejmá nevýhoda, ale i tak to byl zážitek. Zároveň s tím, jak Aleš zahlásil stanici v zorném poli, začal jsem držet spoušť Canonu, čímž se spustila velmi rychlá sekvence snímků. Výsledek nevypadal na displeji moc valně, ale opak byl pravdou. Na uvedené vybavení se mi zřejmě povedlo poměrně dobře zaostřit a na snímcích je dobře vidět to, co popisoval Aleš, na nosníku solárních panelů navíc také jasné radiátory, které regulují teplotu stanice a uprostřed část modulů zakončených vpravo evropskou nákladní lodí ATV-3 Edoardo Amaldi.

Porovnání jednotlivého snímku a všech pořízených snímků složených v Registaxu 5. Vše ještě zvětšeno na 200 %.

Na podobné blbnutí musí být čas, chuť a dobré počasí. Aby si ale takový zážitek mohl člověk zařídit, je třeba sledovat předpovědi pomocí webových stránek Calsky.com.

Astronomický tábor Klubu astronomů Liberecka je v plném proudu. Počasí se vydařilo, tak jsme tu s prvními střípky. Sešla se nám tu jižně od Jablonce báječná parta dětí a dvou tatínků. Přes den se konají různé aktivity – výlety, rafty, návštěva hvězdárny v Rovensku, pokusy, hry a koupání (jak by ne, když konečně začalo léto). Jasné či polojasné večery a noci umožnily seznámit se s technikou, pokusit se najít a vyfotografovat různé objekty a družice.

Pokračujeme několika snímky.

Složenina snímků z přeletu ISS z 21. 8. 30 sekundovými expozicemi na celooblohovém zrcadle.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) v noci z 23. na 24. srpna přes refraktor ED80/600. Složeno 18 snímků po 4 minutách pomocí programu DeepSkyStacker.

Startrails na naší Chatě N, kde jsme ubytováni. 117x20s, ISO800.

19. červenec byl tím dnem, kdy došlo nejen k rannímu odpojení raketoplánu Atlantis od ISS, ale i k přeletu obou vesmírných těles přes Slunce. Jednalo se o poslední možnost vidět raketoplán vedle stanice. Proto jsme vyrazili na Liberecko, kde procházela linie transitu. Ten měl v 9:17 trvat 1 sekundu a počasí nezvykle přálo.

Složenina nejlepšího snímku Slunce spolu s jednotlivými pozicemi ze sekvence snímků stanice a Atlantisu v 9:17:36,5 SELČ. Fotografováno Canonem 30D v primárním ohnisku newtonu na dobsonově montáži SW 150/1200. Použitý filtr Baader AstroSolar (vizuální), expozice 1/2000s, ISO100. Doba přeletu 1 sekunda.

(Pokračování textu…)

Podruhé v červenci a zároveň jako zkouška jiné techniky snímání. To je celkem vydařený snímek stanice ISS s připojeným raketoplánem Atlantis 16. 7. 2011.

16. 7. 2011, 10:33:50 SELČ. Canon 30D v ohnisku dobsonu 150/1200. Filtr z fólie Baader AstroSolar. 

Tento přelet nastal v dopoledních hodinách a byl viditelný na Šluknovsku. Nejprve se odsunuly poslední oblaky středních výšek, které zakrývaly oblohu až do deváté hodiny. Poté bylo jasno, ale kolem půl desáté se začaly vytvářet první malé obláčky, které se posléze rychle zvětšovaly. Slunce zakryl mrak až přibližně minutu před přeletem, ale byl průhledný a 50 sekund před přeletem bylo jasné, že se na chvíli nasune díra. Stanice byla během sekvenčního snímání dobře vidět, jak se přesunula přes slunční disk. Byl to sice poměrně rychlý přelet, trvající pouze 0,7 sekundy, ale patřil mezi ty, které se mi podařilo pozorovat a nafotit nejlépe. Stanice měla průměr 53″.

Stanice je na snímku 4x zvětšena. Nahoře a dole dominují čtyři dvojice solárních panelů. Na nosníku panelů je směrem doleva vidět radiátory sloužící k termoregulaci stanice. Na těle stanice vidíme vlevo modul Zvezda se solárními panely nahoru a dolů, dále budou moduly Zarja a Unity (připojené lodě Sojuz nebo Progress se zdají být šikmo doleva dolů vůči tělu stanice, prostorově jakoby pod ním), vpravo od nosníku je Destiny s připojeným raketoplánem Atlantis úplně vpravo. Částečně v zákrytu s raketoplánem se zdají být evropská a japonská laboratoř.

(Pokračování textu…)

Některé přelety stanice ISS a raketoplánu Atlantis jsou k vidění i ve dne, když se trefí na sluneční disk, nebo dokonce na Měsíc. Tehdy se na slunečním kotouči objeví většinou nějaká mžitka, kdy stanice se po dobu např. 0,8 sekundy mihne před Sluncem. Tyto přelety jsou nyní nejčastější a vyžadují spíše fotografické sledování. Brzy po ránu, kdy je Měsíc nebo Slunce níže nad obzorem trvají přelety více než sekundu. Někdy až 2 nebo dokonce 4 sekundy. Tehdy už je vhodné se dívat do dalekohledu chráněného speciálním filtrem a vychutnat si detaily stanice v podobě písmene H, které vytvářejí její solární panely a nosník nebo moduly.

Přelet ISS přes sluneční disk 5. 7. 2011 – Canon 30D za ED80/600 v ohnisku dalekohledu. Ochrana fólií Baader AstroSolar. Fotil Martin Gembec

Protože se raketoplán odpojí od stanice právě těsně před přeletem v úterý 19. 7., je vhodné zajet se na tento mimořádný přelet podívat, ale ani ostatní nejsou bez zajímavosti. Níže je přehled všech přeletů viditelných v ČR od 16. do 22.7. Časy uvedené v textu jsou již velmi blízko skutečnosti, ale před přeletem byste si je měli zkontrolovat pomocí webu CalSky.com.

Přelety ISS+STS135 přes Slunce

ISS a vedle odpojený STS135 19.7.
9:17:11 Aš-Výhledy
9:17:15 Nejdek
9:17:17 Jáchymov
9:17:22 Jirkov
9:17:24 Starý Most
9:17:28 Ústí nad Labem-Střekov (jih)
9:17:29 Povrly/Malé Březno
9:17:32 Nový Bor
9:17:33 Cvikov
9:17:36 Chotyně u Hrádku nad Nisou
9:17:37 Albrechtice u Frýdlantu (větrné el.)
9:17:39 Nové Město pod Smrkem (jih)

(Pokračování textu…)

Po delší době se sešlo pěkné počasí s předpovědí přeletu Mezinárodní stanice (ISS) přes Slunce. Jednu takovou příležitost jsme měli v pondělí 23. května, další nastane jižně od Jablonce a Liberce (Záskalí – Frýdštejn) ve středu 25. května (Cvikov 10:46:07, Hodkovice 10:46:11, Kopanina 10:46:12, Žel.Brod 10:46:13, Jilemnice 10:46:15. Upřesněte si ve středu ráno podle Calsky.com)!

Vzdálenost středové čáry pondělního přeletu byla jen nepatrně na sever od Jablonce nad Nisou a navíc procházela přímo přes Liberec. Přestože mi dokonale selhala příprava, úkaz jsem nakonec pozoroval a dokonce se na fotografiích dalo něco jako stanice najít.

Stanice ISS před Sluncem 23.5.2011 v 8:24:57 SELČ. Přelet trval 1 sekundu, zdánlivá velikost stanice byla 42″, vzdálenost od nás byla 656 km. Projekcí na papír za ED80/600 s okulárem cca 15 mm. Canonem 30D sekvencí do RAWu. Foto Martin Gembec

Snímek tedy vznikl projekční metodou na papír. Původně jsem chtěl snímat v ohnisku, ale zapoměl jsem doma fólii. No a tím pádem jsem ale neměl ani redukci na 1 1/4″ ani okuláry. Nakonec jsem v práci vyhrabal jeden okulár do mikroskopu a přes papírový tubusek jej vložil do okulárového výtahu ED80tky. Vzal jsem děti na dvorek a řekl jim, že až odpočítám přesný čas, proletí po Slunci něco většího než skvrnka po dobu jedné sekundy. A opravdu přesně na mé 3 .. 2 .. 1 .. teď se na Slunci mihla stanice. Přestože jsme jen drželi čtvrtku za okulárem, pokusil jsem se zároveň o sekvenci snímků a dokonce z nich cosi vylezlo, byť jsou vidět jen náznaky obou dvojic velkých solárních panelů po stranách.

Martin Mašek v Liberci pozoroval také a popisoval, že solární panely bylo pěkně vidět, ačkoli přelet mu trval jen 1,2 sekundy.

Skvěle vyšel na středu pásu tranzitu snímek Milanu Antošovi, přestože mu trochu clonila vysoká oblačnost:
http://astrofotky.cz/gallery.php?show=./~MilAN/1306174782.jpg

Ve středu snad dopadnu lépe, už jsem si vyjednal hodinu volna v práci. Jen počasí…?