Dnešní chladné a proměnlivé počasí nabídlo možnost podívat se přes den na Slunce. Já ho naháněl v dírách mezi mraky až pozdě odpoledne po 17 hodině, ale pohled na pěknou skupinku skvrn téměř ve středu disku stál za to. Stihnul jsem pořídit i tento ilustrační snímek.
Kromě planet na ranní obloze a pěkné komety C/2020 R4 se vyplatí kouknout přes den i na Slunce. Je nyní zajímavé v continuu, kde lze spatřit pěkné skupinky, sice drobných skvrn, ale s pěknou strukturou a aktivními oblastmi v okolí (pozoroval jsem včera dopoledne na hvězdárně v Turnově i odpoledne doma). Kdo máte možnost pohledu chromosférickým dalekohledem v Ha, tak si nenechte ujít také slušné protuberance zdobící okraj slunečného disku…
Jak už jsem napsal do poznámky v Kometárním okénku, včerejší večer by si z mého pohledu určitě zasloužil zařadit do sekce „mimořádné noci“. Samozřejmě jej nelze srovnávat s podmínkami v Alpách, na Krétě či byť jen na Šumavě, ale to co se mi naskytlo vidět včera večer se v lokálních podmínkách jen tak nestává. Původně jsem vyrazil pouze „zkusit“ novou kometu C/2021 D1 a vzal si 100mm APO binar APM. Bylo jasné, že na kometu asi nedosáhnu, ale šlo spíše o to se „trochu vyvětrat“.
Závěr roku nám nabídl jasnou oblohu a protože na té noční září úplňkový Měsíc, nabízí se hlavně pozorování Slunce. V continuu je možné sledovat vývoj několika skvrn a fakulových polí ve fotosféře a pohled v čáře Ha nabídne pěkné protuberance. Dnes před polednem jsem kromě vizuálního pohledu nasadil na okulárový konec Luntu 60 DSLR a jednoduchým singleshotem dokumentačně zachytil situaci na Slunci.
Aleš Majer
Po dlouhých měsících a týdnech klidu je v posledních třech týdnech sluneční aktivita zvýšená a na povrchu je vidět až několik aktivních oblastí se skvrnami. Poslední, která se k nám natočila o víkendu, jeví zatím největší skvrny i slabší erupční aktivitu. Měl jsem možnost snímat Slunce po poledni za relativně dobrého seeingu. Zde jsou fotografie.
Titulní snímek byl pořízen 24. 11. 2020 kolem 13:22 SEČ. Kamerka QHY5-III224C byla umístěna v ohnisku ED80/600 s barlowem 2× chráněným vizuální fólií Baader Astrosolar. Z 2600 snímků videa bylo vybráno 1300 snímků v Autostakkert!3, které byly následně zostřeny v Registaxu 6.
Jak jsme již informovali v našem Bulletinu, na Slunci lze opět pozorovat pěknou skupinu skvrn. Vynořila se na východním okraji disku přede dvěma dny a vzhledem k předpovědi jasné oblohy v následujících dnech, bude možné (a jistě i zajímavé) sledovat její vývoj. Včera a předevčírem jsem na Slunce kouknul jen tak letmo malým refraktorem AD800 doma z okna, dnes (5. 11. 2020) po rozpuštění nízké oblačnosti, jsem na zahradu vytáhl APO refraktor 120/900 mm s Herschelovým hranolem a binohlavou.
Mohlo by se podle počtu skvrn zdát, že Slunce je pořád málo aktivní. Neplatí to ale o protuberancích na okraji. Před víkendem tam byla pěkná čtveřice – po jedné v každém kvadrantu. Nyní jsme dokonce viděli jednu opravdu velikou. Aleš k tomu píše: Kometa je sice krásná, ale slušné divadlo poslední dny předvádí i Slunce. Pěkná protuberance dnes ráno mě přiměla k tomu, že jsem na 60mm Lunt našrouboval půjčený modifikovaný Canon 650D (kvůli menšímu APSC chipu a vyšší citlivosti v červené, než FF standardního 5D) a v ohnisku pořídil tento snímek.
Nejen současné pěkné komety nám dělají radost v této podivné době. Leč práce je nyní méně, zbyde čas i na nějaké to „blbnutí“ přes den.
Venuše prošla maximální východní elongací a právě v době dichotomie se dá pozorovat tzv. Schröterův efekt. Zvlášť dobře patrný byl 27. 3., kdy jsem Venuši sledoval v čase horní kulminace 11“ SCT a klidný vzduch (Ant. I- II) dovolil užívat zvětšení 430×-560×. Vizuálně bylo protažení obou cípů oproti terminátoru velmi markantní, pokusil jsem se scénu zachytit i fotograficky tou nejjednodušší metodou – okulárovou projekcí a starým mobilem s ne příliš kvalitním fotoaparátem. Při přeexponování (pravý snímek) tam je náznak protažení růžků trochu vidět.