Vypůjčil jsem si toto rčení pro popis pozorování sluneční chromosféry přes 11″ SCT TRIBAND neboť detaily viděné tímto přístrojem ve spojení s filtrem SunDancer jsou opravdu „ďábelské“. Napomohla tomu i slušná sluneční aktivita v průběhu července.
Pondělní ráno mělo nádech trochu dobrodružné hry na schovávanou, kterou jsem hrál se Sluncem (resp. spíš ono se mnou). Snažil jsem se v nevelkých dírách mezi rychle se pohybujícími mraky nachytat něco fotonů, abych složil obrázek pěkných skvrn, jimiž se Slunce právě honosí. Po asi půlhodince „mrznutí“ na zahradě (teploty těchto dnů zdaleka neodpovídají červencovému standardu…) jsem kolem 8.30 SELČ konečně pořídil použitelnou sérii záběrů. Větší skupina skvrn je opravdu parádní a je snadno viditelná i pouhým okem (samozřejmě s vhodným filtrem).
V posledních týdnech zažíváme zvýšenou sluneční aktivitu, což se projevuje i výskytem pěkných skvrn. A protože pozorování a fotografování fotosféry není moc složité, zdokumentoval jsem velkou skupinu skvrn, která se na slunečním disku vyskytla. Pozoroval vždy jsem doma na zahradě v Jablonci nad Nisou, obvykle ráno nebo dopoledne, kdy bývá lepší seeing.
Sváteční nedělní ráno mne z postele vytáhl zpěv opeřenců na zahradě, tak jsem jej zasvětil birdwatchingu. Když vystoupalo Slunce výše nad obzor, nahradil jsem terestrický hranol v malém refraktoru 90/500 mm Herschelovým helioskopickým a místo do korun okolních stromů jej namířil na žhnoucí kouli, která již pěkně hřála. Užívaje zvětšení 38x a 55x jsem se pokochal pěknou velkou skvrnou u okraje disku s mohutným aktivním okolím. Na disku byla i řada drobnějších skvrnek. Triedrem jsem bez problémů nalezl na modré obloze také Venuši.
Očekávané aktivní oblasti, které se nacházely na odvrácené polokouli Slunce, se konečně vrátily a my tak můžeme zkontrolovat, jak to zde vypadá se skvrnami a aktivitou. A Slunce nezklamalo. Objevily se tři větší skvrny ve dvou aktivních oblastech a už jsme se dočkali i silné erupce. Snad ne poslední. Mezitím majitelé h-alfa dalekohledů mohou sledovat množství protuberancí prakticky po celém obvodu slunečního kotouče.
Kromě večerních pozorování láká jasné počasí o víkendu také k pohledu na Slunce. Dnes před polednem jsem sledoval asi 30 minut fotosféru pomocí 6″ APO refraktoru s Herschelovým hranolem. Seeing byl celkem slušný a tak stonásobné zvětšení ukázalo krásné detaily v mohutné skupině drobnějších skvrn (2965). Pokusil jsem se mobilem o rychlou dokumentaci… (Pokračování textu…)
Na konci roku 2021 se nám s podařilo dvojí pozorování Slunce. Já jsem použil fólii Baader a teleobjektiv 135 mm. Antonín Vřešťál z Turnova fotil 30. 12. dokonce jen přes mlhu, která filtrovala sluneční světlo tak akorát, že žádný filtr nebyl potřeba.
Slunce přes mlhu 30. 12. 2021. Foto: Tonda Vřešťál
V sobotu dopoledne jsem sledoval sluneční fotosféru 6″ APO refraktorem s herschelovým hranolem. Nedaleko středu kotouče se nacházela pěkná skupina skvrn, tak jsem pořídil dokumentační snímek mobilním telefonem za okulárem. Celkový pohled je snímán za 31mm TV Naglerem a detail za 13mm TV Ethosem. Zkusil jsem velkou skvrnu vykoukat i pouhým okem (přes folii Baader), něco jsem tam tušil, ale 100% jsem si jistý nebyl. Následující nedělní dopoledne již byla skvrna spolehlivě vidět i bez dalekohledu jako nepatrná tečka u středu slunečního disku. Z noci jsem měl na AZ montáži posazený SCT C11, tak jsem na něj nasadil sluneční filtr a přes 40mm plösl pořídil opět snímek mobilem. Oproti včerejšku přibyly dvě další drobné skvrnky (na snímku označeny šipkou).
Právě prohlížíte archív Slunce.